Rozpočet skončil s nejmenším schodkem za šest let

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
5. 1. 2015 14:23
Deficit státního rozpočtu se dostal o 3,5 miliardy níže než v roce 2013 a o 34 miliard níže, než s čím počítal rozpočet schválený na rok 2014.
Foto: Aktuálně.cz

Praha – Česko loni hospodařilo s nejnižším schodkem od roku 2008. Státní pokladna v roce 2014 skončila v minusu ve výši 78,8 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Deficit státního rozpočtu se tak dostal o 3,5 miliardy níže než v roce 2013 a o 34 miliard níže, než s čím počítal rozpočet schválený na rok 2014.

Klíčem k nižšímu schodku byl podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka pozitivní ekonomický vývoj. "Rozpočet na loňský rok byl postaven na předpokladu, že HDP reálně poroste o 0,8 procenta. Konečné výsledky za loňský rok ještě nemáme, nicméně prognóza ukazuje, že by se HDP měl reálně zvýšit o 2,2 procenta," uvedl.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni dosáhly 1133,8 miliardy korun a celkové výdaje 1211,6 miliardy korun.

Polovinu příjmů tvořily daně a třetinu příjem ze sociálního pojištění. Daňové příjmy loni meziročně vzrostly o 3,4 procenta na celkových 569 miliard. Nejvíce – 230 miliard – stát loni vybral na dani z přidané hodnoty a její výběr vzrostl oproti roku 2013 o 4,7 procenta.

Na sociálním pojištění stát loni vybral o 10,6 miliardy více než před rokem, celkově inkaso vzrostlo na 382,7 miliardy korun.

Z Evropské unie do Česka doputovalo takřka 122 miliard korun, což bylo meziročně o 6,6 miliardy více (opačným směrem putovalo z Česka 39 miliard korun). Státní pokladně pomohl také jednorázový příjem z aukce kmitočtů pořádané Českým telekomunikačním úřadem. Operátoři vydražili frekvence pro moderní LTE sítě za celkových 8,5 miliardy korun už na konci roku 2013, peníze ale státu poslali až letos.

Úspory ve výdajích

Výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 38,5 miliardy korun. Podobně jako v roce 2013 i o rok později státní pokladna ušetřila na naplánovaných výdajích, v roce 2014 výdaje skončily takřka 29 miliard pod schváleným rozpočtem.

"Změnou proti roku 2013 je skutečnost, že se tentokrát nešetřilo na investicích, ale na běžných výdajích. Menší než očekávané výdaje na sociální dávky či placené úroky byly ovlivněny příznivější makroekonomickou situací, a jsou tudíž vítané. V dalších položkách ovšem ukazují uspořené prostředky spíš na nafouknutí jejich potřeby při tvorbě rozpočtu, což naznačuje, že lze v plánování ještě leccos zlepšit," komentuje situaci Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

Tradičně nejvíc stát vynaložil na sociální dávky. Loni na ně poslal celkem 496 miliard korun, tedy o víc jak šest miliard korun více než před rokem. Nejvíce z této sumy šlo na důchody, celkem to loni bylo 386 miliard korun, tedy o tři miliardy více než v roce 2013.

Na rok 2015 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL prosadila rozpočet se schodkem ve výši 100 miliard korun. Pro rozpočet v dolní komoře Parlamentu hlasovalo 106 poslanců, 48 jich bylo proti. Hlasovala pro něj celá vládní koalice, opozice byla proti kromě KSČM, která se zdržela. Z opozičních poslanců hlasoval pro rozpočet pouze Jaroslav Holík z klubu Úsvitu.

"Letošní rozpočet podle všeho přeruší tendenci ke snižování schodků. Nejde jen o to, že těžko můžeme počítat oproti plánu s lepším makroekonomickým vývojem. Zejména na výdajové straně rozpočtu se projeví volební sliby vládní koalice, které zhorší schodek o 10 až 20 miliard Kč," říká k rozpočtu na rok 2015 Sobíšek.

Tabulka: Vývoj deficitu státního rozpočtu za posledních 10 let

Rok Výše schodku v miliardách Kč
2005 56,338
2006 97,580
2007 66,392
2008 20,003
2009 192,394
2010 156,416
2011 142,771
2012 101,000
2013 81,264
2014 77,782

Zdroj dat: ministerstvo financí

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Johaugová vládla i v Lahti a překonala rekord Björgenové

Norská lyžařka Therese Johaugová potvrdila nadvládu ve Světovém poháru i v Lahti, kde dnes vyhrála běh na 10 km klasicky a ovládla šestý z posledních sedmi závodů. Vedoucí žena průběžného pořadí zvítězila o 3,4 sekundy před Ebbou Anderssonovou ze Švédska, třetí byla domácí Krista Pärmäkoskiová.

Závod mužů na 15 km klasicky vyhrál Iivo Niskanen a po listopadovém triumfu v Ruce si na své oblíbené trati připsal druhé vítězství v sezoně. Finský lyžař porazil o deset sekund vedoucího muže průběžného pořadí Rusa Alexandra Bolšunova, třetí příčku obsadil Nor Hans Christer Holund.

Johaugová v tomto ročníku zvítězila už poosmnácté a má na dosah třetí celkový triumf v seriálu, kterému kralovala už v letech 2014 a 2016. Pak olympijská vítězka ve štafetě a desetinásobná mistryně světa nesměla rok a půl závodit kvůli trestu za doping.

V distančních závodech si jednatřicetiletá Norka připsala 63. výhru a osamostatnila se na prvním místě historického pořadí před krajankou Marit Björgenovou.

SP v běhu na lyžích v Lahti:

Muži - 15 km klasicky:

1. Niskanen (Fin.) 32:15,5, 2. Bolšunov (Rus.) -10,1, 3. Holund (Nor.) -28,8, 4. Semikov (Rus.) -38,8, 5. Röthe -47,9, 6. Krüger -49,4, 7. Golberg -54,1, 8. Klaebo (všichni Nor.) -54,7, 9. Bessměrtnych -55,1, 10. Jakimuškin (oba Rus.) -59,3.

Průběžné pořadí SP (po 30 ze 40 závodů): 1. Bolšunov 2028 b., 2. Klaebo 1563, 3. Golberg 1238, 4. Röthe 1169, 5. Krüger 1163, 6. Niskanen 1147, …65. Novák 71, 102. Pechoušek 21, 130. Černý 5, 132. Knop 5, 135. Fellner (všichni ČR) 5.

Ženy - 10 km klasicky:

1. Johaugová (Nor.) 23:53,3, 2. Anderssonová (Švéd.) -3,4, 3. Pärmäkoskiová (Fin.) -11,8, 4. Karlssonová (Švéd.) -21,9, 5. Östbergová (Nor.) -25,0, 6. Něprjajevová (Rus.) -31,2, 7. H. Wengová (Nor.) -34,9, 8. Hennigová (Něm.) -43,1, 9. Jacobsenová (Nor.) -55,8, 10. Matintalová (Fin.) -56,3.

Průběžné pořadí SP (po 30 ze 40 závodů): 1. Johaugová 2368 b., 2. H. Wengová 1647, 3. Něprjajevová 1300, 4. Jacobsenová 1231, 5. Östbergová 1110, 6. Digginsová (USA) 1047, …27. Razýmová 255, 46. Janatová 119, 55. Nováková 67, 82. Beranová (všechny ČR) 15.

Zdroj: ČTK
Další zprávy