Program vznikl podle Síkely na základě tzv. dočasného krizového rámce, který státům Evropské unie umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun, uvedl dále Síkela.
Podpora se bude podle Síkely týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví. "Dočasný krizový rámec platí pro firmy, které jsou na vysokém a velmi vysokém napětí, plus pro firmy, které mají vyšší spotřebu plynu než 630 MWh ročně," upřesnil.
Síkela zároveň řekl, že na základě návrhu evropského nařízení, které bylo ve středu představeno, připraví program podpory pro malé a střední podniky bez ohledu na jejich energetickou náročnost. Nárok budou mít jako velkoodběratelé na kompenzace až do 80 procent nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let, uvedl. Pokud státy Evropské unie pomoc schválí 30. září, Česko ji okamžitě propíše do národního řešení, doplnil. Díky tomuto evropskému nařízení by se k firmám podle Fialy mělo dostat dalších 30 miliard korun.
Dočasný krizový rámec zatím platí do konce roku, podle Fialy je naděje, že by mohl být prodloužen i na příští rok.
Vláda v pondělí schválila zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti a živnostníky na šest, respektive tři koruny za jednu kilowatthodinu. Síkela ve středu upřesnil, že opatření se týká i malých a středních firem odebírajících elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 megawatthodin.
Svaz průmyslu a dopravy na představené opatření reagoval slovy, že podpora velkým podnikům kvůli drahým energiím nemusí být pro mnoho firem dostatečná.
I částečná pomoc pro nejvíce zasažené společnosti je ale podle svazu vítaná. Přijetí vládního návrhu má nicméně podle svazu zpoždění, organizace proto vyzvala ministerstvo průmyslu a obchodu k vytvoření jednoduché výzvy a srozumitelných formulářů, aby firmy dostaly peníze co nejdříve.
Svaz na nastavení podpory spolupracoval. "Podařilo se nám například odstranit v nejnižší kategorii pomoci podmínku provozní ztráty, což byl hlavní požadavek svazu. To jednak zohlední reálnou situaci řady firem dotčených vysokými cenami energie a usnadní administraci programu a s tím spojené povinnosti a rizika pro firmy," řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.
Pro Ocelářskou unii je rozhodnutí vlády o podpoře velkoodběratelů elektřiny a plynu zklamáním, podle předsedy představenstva Daniela Urbana unie doufala v zastropování cen. Svaz chemického průmyslu podle předsedy Ivana Součka vítá, že český kabinet alespoň něco udělal a konečně využil dočasný krizový rámec Evropské unie.
"Vidím to velmi negativně, je to velké zklamání. Doufali jsme, že to zastropují. Firmám, které mají účty za energie v miliardách korun, 200 milionů korun moc nepomůže," řekl Urban. "Určitě vítáme, že vůbec něco vzniklo, že vláda konečně využila dočasný rámec, který Evropská komise nabídla členským států už v březnu a my jsme jedni z posledních, kteří ho využívají," dodal Souček.
Podle Urbana měla vláda oddělit ceny elektřiny od plynu, jelikož cenotvorba na trhu nefunguje, což je třeba řešit. Podle jeho slov vláda pokračuje ve své pomoci podnikům ve stylu "příliš málo, příliš pozdě".
