Mimořádná zpráva

Ministři proti Uhelné komisi. Před klíčovým hlasováním sílí tlak na rychlý konec uhlí

Helena Truchlá Helena Truchlá
27. 1. 2021 10:41
Ministři vládní sociální demokracie chtějí konec využívání uhlí v Česku již v roce 2033, tedy o pět let dříve, než v prosinci doporučila takzvaná Uhelná komise. Deníku Aktuálně.cz to potvrdili ministr zahraničí Tomáš Petříček i šéf resortu vnitra Jan Hamáček. Již dříve svou podporu dřívějšímu termínu avizovala i část z ministrů za hnutí ANO, vláda by o něm měla rozhodnout příští týden.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"My o tom budeme v rámci ČSSD ještě jednat, kloníme se ale k dřívějšímu termínu, než doporučuje Uhelná komise," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz ministr vnitra a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Tento poradní orgán vlády loni na začátku prosince označil za "realistický rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v ČR" rok 2038, Hamáček by ovšem upřednostnil, aby to bylo o pět let dříve.

Zmíněný rok 2033 považuje pro konec uhlí za reálný kromě ekologických aktivistů i řada expertů, prodlužování je podle nich zbytečné a nahrává pouze těžařským a energetickým firmám.

Podobně se pro deník Aktuálně.cz vyjádřil také šéf české diplomacie Tomáš Petříček, a potvrdil tak informaci z rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine. Jasno má také ministr kultury Lubomír Zaorálek. "Budu pro rok 2033," uvedl. 

ČSSD má ve čtrnáctičlenné vládě pět zástupců, rozhodnutý zatím není ministr zemědělství Miroslav Toman. "Já k tomu budu mít sezení s kolegy koncem týdne," odpověděl. 

Ministr vnitra i zahraničí zdůrazňují, že prioritou jsou pro ně dopady na lidi, kteří v českých uhelných regionech nyní žijí a pracují. Jedná se o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, které mají dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v republice. "Asi by bylo lepší, kdyby všechny ty případné sociální programy, které budou naskakovat, byly jasné co nejdříve. Aby všichni věděli, na čem jsou," dodal Hamáček. 

Všechny tři zmíněné kraje v tuto chvíli připravují projekty, na které by mohly získat dotace z Fondu spravedlivé transformace (Just Transition Fund) Evropské unie. Jde o záměry za desítky miliard korun. Absenci strategické debaty o pomoci lidem z těchto regionů kritizuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zástupce jejího resortu se při závěrečném prosincovém hlasování Uhelné komise zdržel. 

Podobně tehdy postupoval i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). "Osobně jsem hlasoval pro dřívější termín, tedy rok 2033, protože si myslím, že bychom měli být co možná nejambicióznější, pokud jde o životní prostředí. A s ohledem na to, že zásadní proměna české energetiky se uděje už do roku 2030, věřím, že by konec uhlí v tom dřívějším termínu byl možný," sdělil v prosinci Brabec. Na otázku Aktuálně.cz ohledně svého současného postoje před hlasováním však ministr zatím neodpověděl. 

Z ministrů, kteří ve vládě zastupují hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, by ukončení těžby "co nejdříve" upřednostnil i ministr zdravotnictví Jan Blatný. Uvedl to v reakci na dotaz serveru Euractiv už minulý týden, a přiklonil se tím na stranu lékařů, kteří varují před dopady těžby a spalování uhlí na lidské zdraví, připomíná Euractiv. 

Havlíček: Stojím za uhelnou komisí

Devatenáctičlenná uhelná komise složená ze zástupců těžařů, akademiků i ekologů v prosinci rozhodla pro rok 2038 patnácti hlasy pro, alternativami byly scénáře právě pro rok 2033, ale i 2043. Vítězný návrh zcela odmítli dva zástupci environmentálních organizací, podle kterých je nedostatečně podložený analýzami a příliš spoléhá na zprovoznění dalšího bloku jaderné elektrárny Dukovany.

Rok 2038 je podle ekologů příliš pozdě s ohledem na životní prostředí, neboť spalování uhlí vypouští do atmosféry oxid uhličitý, který prokazatelně přispívá ke klimatické krizi. Navíc namítají, že verdikt nebere v potaz ani možnost, že se tak dlouho vůbec nevyplatí uhlí spalovat. Zejména po zpřísnění emisních cílů Evropské unie je možné očekávat zdražení povolenek, kterými si energetické firmy kupují právo vypouštět do ovzduší emise. 

Konečné slovo má ale nyní vláda a v ní zůstává jasným zastáncem odklonu v roce 2038 jen předseda Uhelné komise, ministr průmyslu a obchodu a zároveň dopravy Karel Havlíček (za ANO). "Samozřejmě budu stát za tím, co schválila uhelná komise," uvedl. Prosazování dřívějšího termínu považuje za "marketing", který Česko ohrožuje potenciálně i kolapsem energetiky. "Museli bychom nakupovat energii, byli bychom závislí," míní.

Upozorňuje přitom, že Česko nyní vyrábí více než 60 procent tepla a bezmála polovinu elektřiny právě z uhlí. Doporučení uhelné komise pro útlum uhlí by mělo být přezkoumáno odteď každých pět let a podle toho případně upraveno. Provozovatelem uhelných elektráren je v Česku polostátní firma ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná. 

Za pravdu dává Havlíčkovi analýza, kterou pro účely uhelné komise připravil ČEPS, provozovatel přenosové energetické soustavy v Česku. "Odejít v roce 2033 by bylo technicky možné, stálo by to ale hodně peněz a emisí bychom ušetřili jen málo," řekl předseda představenstva podniku Martin Durčák již dříve Hospodářským novinám. Nahradit uhlí má v Česku jádro, plyn a další obnovitelné zdroje, což podle odhadu Havlíčkova resortu stát vyjde na 355 miliard korun. Polovinu z této částky tvoří plánované náklady na nový jaderný blok v Dukovanech. 

Video: Elektrárna Prunéřov spolykala denně 120 vagonů uhlí

Po 53 letech utichla hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. Za tu dobu vyrobila energii, která by Česku stačila na dva roky. | Video: Blahoslav Baťa, Kristýna Pružinová
 

Právě se děje

před 29 minutami

Česká ekonomika podle prvního odhadu ve 2. čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se zvýšila o 0,6 procenta. Vyplynulo to z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho zveřejnil na svém webu. Meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) tak překonal předchozí zatím největší meziroční růst ekonomiky z druhého čtvrtletí 2006, kdy činil 7,5 procenta. K nárůstu přispělo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka a zvýšená spotřeba domácností.

"Rozvolňování protiepidemických opatření umožnilo domácnostem částečně realizovat odloženou spotřebu. Zvýšily se i výdaje domácností za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Meziroční nárůst ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Ti v odhadech předpokládali, že ekonomika ve sledovaném čtvrtletí stoupla o zhruba o devět procent.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vláda schválila pomoc afghánským tlumočníkům

Vláda v pátek schválila program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. O přijetí návrhu informovalo ministerstvo obrany.

Program je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) navržen tak, aby zohlednil náročnost služby jeho potenciálních a prověřených uživatelů a akceptoval jejich individuální preference. Kvůli bezpečnosti a ochraně možných účastníků programu není možné zveřejnit počty tlumočníků ani další specifikaci pomoci, uvedl. Přijetí programu podle ministerstva neohrožuje bezpečnost občanů České republiky a respektuje platnou legislativu.

"Služby afghánských spolupracovníků pro nás byly vždy důležité, a proto jsme jim už v minulosti pomáhali. Na základě těchto zkušeností jsme připravili nový program pomoci specifický pro aktuální situaci po stažení koaličních sil ze země," vysvětlil ministr Metnar. Dodal, že cílem České republiky je umožnit tlumočníkům a jejich rodinám bezpečný a kvalitní život a důstojné sociální podmínky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy