"Pracujeme jen s jednou variantou navýšení minimální mzdy," uvedla Maláčová. Její úřad návrhy s dalšími částkami zatím nepřipravuje. Čeká na připomínky. Ty mohou ministerstva, podnikatelé a další instituce posílat do 13. července.
V Česku je zhruba 5,4 milionu zaměstnanců. Za minimální mzdu podle podkladů ministerstva práce pracuje asi 139 000 z nich.
Odbory nárůst z letošních 15 200 na 18 000 korun podporují. Upozorňují na to, že se nejnižší čistý výdělek v Česku pohybuje pod hranicí příjmové chudoby. Ta člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni pro jednotlivce činila 13 640 korun za měsíc. Pro letošek je částka vyšší.
Vláda zvýšila kompenzační bonus podnikatelům z 500 na 1000Kč/den. Se zvýšením minimální mzdy má ale problém! Mají snad zaměstnanci jiný žaludek? Je to furt dokola už 30 let! Zaměstnavatelé si musí uvědomit, že když brali, musí to i vrátit! Min. mzda nemůže být chudinskou dávkou.
— Josef Stredula (@JStredula) June 21, 2021
Zaměstnavatelé poukazují na to, že se zvlášť malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů covidové epidemie. "S navrhovaným navýšením nemůžeme souhlasit, 18 procent neodpovídá žádným ekonomickým parametrům. Je potřeba vycházet z ekonomické situace ČR a podniků," uvedl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Podle něj by navýšení mělo být nejvýš o inflaci. Ta se nyní pohybuje kolem tří procent. Ministerstvo financí pro letošek očekává průměrnou míru 2,5 procenta.
Podle Schillerové po nedohodě v tripartitě rozhodne o navýšení vláda. "Podporuji, aby rostla minimální mzda. Nepodporuji, aby rostla tak, jak navrhuje ministerstvo práce," řekla ministryně financí. Dodala, že se minimální výdělky vyplácejí hlavně v oborech a profesích, které pandemie postihla nejvíc. Zmínila ubytování a pohostinství.
S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle návrhu by se tedy vyplácely od 18.000 do 36 000 korun.
"U nás minimální mzda není až takový problém, problém jsou zaručené mzdy," míní Schillerová. Podle ní by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem. Podle Maláčové naopak stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší výdělky podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové naopak varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.
Mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44 957 korun. Zaměstnavatelé by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.
Video: Konec superhrubé mzdy a nižší daně. Sněmovna schválila daňový balíček
