Maláčová chce minimální mzdu 18 tisíc korun. Nejsme venku z krize, brání se podniky

ČTK ČTK
21. 6. 2021 15:16
Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje přidání o 2800 korun na 18 000 korun, tedy o 18 procent. Odbory to podporují. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou nesouhlasí. Rozhodne vláda. Po tripartitním jednání to řekli ministryně a zástupci odborů a zaměstnavatelů.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová | Foto: Vláda ČR

"Pracujeme jen s jednou variantou navýšení minimální mzdy," uvedla Maláčová. Její úřad návrhy s dalšími částkami zatím nepřipravuje. Čeká na připomínky. Ty mohou ministerstva, podnikatelé a další instituce posílat do 13. července. 

V Česku je zhruba 5,4 milionu zaměstnanců. Za minimální mzdu podle podkladů ministerstva práce pracuje asi 139 000 z nich.

Odbory nárůst z letošních 15 200 na 18 000 korun podporují. Upozorňují na to, že se nejnižší čistý výdělek v Česku pohybuje pod hranicí příjmové chudoby. Ta člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni pro jednotlivce činila 13 640 korun za měsíc. Pro letošek je částka vyšší.

Zaměstnavatelé poukazují na to, že se zvlášť malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů covidové epidemie. "S navrhovaným navýšením nemůžeme souhlasit, 18 procent neodpovídá žádným ekonomickým parametrům. Je potřeba vycházet z ekonomické situace ČR a podniků," uvedl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Podle něj by navýšení mělo být nejvýš o inflaci. Ta se nyní pohybuje kolem tří procent. Ministerstvo financí pro letošek očekává průměrnou míru 2,5 procenta.

Podle Schillerové po nedohodě v tripartitě rozhodne o navýšení vláda. "Podporuji, aby rostla minimální mzda. Nepodporuji, aby rostla tak, jak navrhuje ministerstvo práce," řekla ministryně financí. Dodala, že se minimální výdělky vyplácejí hlavně v oborech a profesích, které pandemie postihla nejvíc. Zmínila ubytování a pohostinství.

S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle návrhu by se tedy vyplácely od 18.000 do 36 000 korun.

"U nás minimální mzda není až takový problém, problém jsou zaručené mzdy," míní Schillerová. Podle ní by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem. Podle Maláčové naopak stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší výdělky podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové naopak varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.

Mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44 957 korun. Zaměstnavatelé by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.

Video: Konec superhrubé mzdy a nižší daně. Sněmovna schválila daňový balíček

Sněmovna stvrdila zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 % i rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 57 minutami

Zemřel bývalý ukrajinský premiér a vyjednávač se separatisty Marčuk

Bývalý ukrajinský premiér Jevhen Marčuk ve čtvrtek zemřel. Bylo mu 80 let, uvedla agentura Unian s odvoláním na politikovu manželku. "Černý den, zemřel Jevhen Marčuk. Srdce se zastavilo," napsala na sociálních sítích.

Marčuk kromě toho, že byl čtvrtým předsedou vlády nezávislé Ukrajiny, se svého času stal prvním šéfem její tajné služby SBU. Ještě jako studenta jej do svých řad podle dostupných informací zverbovala sovětská tajná policie KGB, v jejíchž řadách prošel celou škálou důstojnických hodností. Za prvního ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka na počátku 90. let minulého století byl také povýšen na armádního generála.

Za následujícího prezidenta Leonida Kučmy se stal vicepremiérem, vládu vedl v letech 1995 a 1996. Neúspěšně kandidoval na prezidenta. Později býval tajemníkem rady národní bezpečnosti a ministrem obrany. Dvakrát byl také zvolen poslancem.

V letech 2018 až 2019 byl hlavním ukrajinským vyjednávačem domlouvajícím příměří a výměny zajatců s proruskými separatisty, kteří od jara 2014 vedou ozbrojený boj proti ukrajinské armádě v Donbasu na východě země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy