New York - Od chvíle, kdy si lidé poprvé zavolali pomocí mobilního telefonu, uběhlo už 40 let. Právě 3. dubna 1973 uskutečnil inženýr Motoroly Martin Cooper na Manhattanu svůj první hovor, ke kterému přizval novináře.

Zatelefonovat ze svého zařízení DynaTAC se tehdy rozhodl do New Jersey konkurentovi Joelovi Engelovi ze společnosti Bell Labs. "Volám ti ze skutečného mobilního telefonu," řekl mu tehdy podle serveru Businessweek.

Cooperův prototyp vážil více než 907 gramů, měřil 22,9 centimetru, nabíjel se deset hodin a baterka nevydržela delší než půlhodinový hovor.

Přístroj za tisíce dolarů

Na komerční využití ale musel vynález počkat dalších deset let. Během té doby Motorola do rozvoje telefonu investovala miliardy dolarů a zvládla jej zmenšit a zlehčit na zhruba 794 gramů (pro srovnání, současné smartphony váží něco přes sto gramů).

Přístroj se tehdy stal doplňkem bohaté klientely, stál totiž 3995 dolarů.

Do roku 1987 si jej pořídilo na 1,23 milionu zákazníků a cena mírně klesla (na 2300 dolarů). V roce 1989 Motorola představila své první "véčko" značky MicroTAC, které vážilo už jen 303 gramů a vešlo se do kapsy. Cena se ale stále držela podobně vysoko.

Dolů šla až s rozšířením telefonů ve druhé polovině 90. let, když je dospělí začali postupně kupovat i dětem. Původně si totiž operátoři účtovali služby pouze v rámci paušálů, než se v roce 1996 objevily na trhu předplacené SIM karty.

Předchůdce mobilů

Mobilní komunikace se ale rozvíjela i před rokem 1973. Už během druhé světové války měli vojáci na frontě k dispozici obousměrné rádiové vysílače (takzvané walkie-talkies).

V roce 1946 se začaly používat radiotelefony namontované do automobilů. Myšlenka, že by stálo za to moct volat z jakéhokoliv místa, se pak v šedesátých letech objevila v americké komedii "Dostaňte agenta Smarta", kde jednotlivé postavy na dálku komunikovaly. Právě zde se přitom Cooper podle svých slov inspiroval.

Otestujte se: Znáte elektronické dědečky?