Praha - Pomyslná koruna tržní ekonomiky již nepatří Spojeným státům. Americké firmy už totiž nekralují žebříčku nejdražších firem světa. Předehnala je Čína a důležitou roli začaly hrát i evropské podniky.
Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Ernst & Young.
Na seznamu deseti podniků s nejvyšší tržní hodnotou se ke konci roku 2007 nacházely čtyři čínské, čtyři americké a dva evropské podniky. Přitom ještě na sklonku roku 2006 dominovaly tomuto žebříčku USA s pěti koncerny.
Podnikem se zdaleka nejvyšší cenou na světě byla ke konci roku 2007 společnost PetroChina, jejíž tržní hodnota dosahovala 724 miliard dolarů, následována ropným gigantem ExxonMobil (512 miliard dolarů).
Udrží se Čína na vrcholu?
Tržní hodnota čínských podniků v rámci skupiny 100 nejdražších společností světa se během roku více než zdvojnásobila, zatímco burzovní hodnota amerických společností zahrnutých do této skupiny klesla o desetinu, uvádí se v průzkumu.
Počet čínských firem mezi stovkou nejdražších společností světa vzrostl za rok ze sedmi na deset. Čína se tak v pořadí jednotlivých zemí dostala již na třetí pozici za vedoucí USA, které v Top 100 reprezentuje 32 firem (v roce 2006 to bylo 45), a Velkou Británii s 11 podniky (9 podniků v roce 2006).
"Výsledky průzkumu jasně dokazují podstatný nárůst důležitosti vyspělých rozvojových zemí, zejména Číny, v kontextu světového hospodářství," říká Hendrik Hollweg, člen vedení společnosti Ernst & Young.
Zda však vysoká hodnocení čínských podniků na burzách obstojí, ukáže podle Hollwega až čas: "Při pohledu na vývoj na čínských burzách se chvílemi nelze vyhnout srovnání s událostmi kolem tzv. internetové bubliny v roce 2000."
Evropa se dostává do popředí
V seznamu 100 společností s nejvyšší hodnotou na světě se loni odehrála zásadní změna. V současné době představují nejsilněji zastoupenou skupinu evropské koncerny, a to 46 společností. Severoamerickým firmám patří až druhé místo (32 společností).
Ještě na konci minulého roku přitom seznamu Top 100 zcela dominovaly.
"Význam USA na světových burzách v průběhu loňského roku značně poklesl," komentuje situaci Hollweg. Jako jeden z důvodů uvádí slabý dolar, za další důvody pak označuje relativně slabý vývoj americké ekonomiky, krizi obchodu s nemovitostmi a z ní vyplývající těžkosti úvěrového trhu.
"Americké hospodářství přestává mít funkci hnacího motoru světové ekonomiky, přičemž postavení dolaru jako vedoucí měny v této souvislosti rovněž slábne," dodává Hollweg.
Pozice asijského kontinentu, zastoupeného 17 podniky, zůstává zatím relativně málo významná.
