Do druhého čtení v plénu posílá sérii nařízení, podle nichž se bude v letech 2007-13 řídit rozdělování peněz z fondů EU určených pro chudší země a regiony včetně ČR a jejích krajů. Předpisy berou ohled na většinu požadavků, které Česko a další nové země při mnohaměsíčním jednání prosazovaly.
Čerpat půjde čtyři roky
Unie vyčlenila pro příštích sedm let na tento účel 307,6 miliardy eur (8,8 bilionu korun), což je 37 procent celého jejího rozpočtu. Na Českou republiku připadá 23,6 miliardy eur, tedy asi 675 miliard korun. Balík bude předložen plénu EP v červenci, problémy se už nečekají.
Největší částka, kolem 66 procent z celkové sumy, připadne regionům, kde bohatství na hlavu nepřesahuje 75 procent průměru EU. Zbytek dostanou na velké dopravní a ekologické projekty státy, jejichž HDP na hlavu nedosahuje 90 procent průměru EU, a bohatší regiony se sociálními a restrukturalizačními problémy, tedy například Praha.
Oproti původnímu návrhu Evropské komise obsahují nyní takřka hotové zákony, zejména odklad aplikace pravidla, že peníze vyčleněné na jednotlivé projekty se musejí spotřebovat do tří let; do roku 2010 na to budou čtyři roky. Povedlo se také protlačit požadavek, aby se do nákladů započítávala i daň z přidané hodnoty, pokud příjemci peněz mají nárok na odpočet daně.
Podle člena výboru, europoslance Jana Březiny (KDU-ČSL), bude třeba v roce 2010 zkusit čtyřletou lhůtu udržet, zejména pro velké projekty. "U velkých stavebních prací je omezení na tři roky v našich podmínkách vražedné. Mám na mysli to, že ležíme v jiném klimatickém pásmu než jižní země a v zimě se mnohdy stavět nedá. Ale myslím i na folklór v našem systému zadávání veřejných zakázek, kdy se neúspěšní uchazeči do nekonečna odvolávají."
V současném finančním období není v EU pro uskutečnění velkých projektů z Fondu soudržnosti žádný časový limit; Řekové, Španělé či Portugalci stavěli dosud dálnice či letiště bez tohoto omezení. "Pravidla se nyní zostřila a mám pocit, že to byl trochu účelový posun," podotkl Březina.
Profitovat budou všichni
Posteskl si také, že popsané změny v pravidlech byly původně vykládány jako ústupky novým členským státům za to, že se spokojily s menšími sumami (vyjádřeno v procentech HDP) než dosavadní adresáti pomoci z těchto fondů v EU. Posléze se však jejich aplikace rozšířila na všechny, prospěje tedy i Řecku, Portugalsku nebo východnímu Německu. "Tlak na rovnost podmínek tuto vyjednanou výhodu smazal. Pro nás to byla velká lekce do budoucna, že při jednání tady se musí myslet o dva tahy dopředu, jako při šachové partii. Vyhraje ten, kdo myslí dále."
Evropské peníze na renovaci panelových domů zůstanou omezené - prošlo ustanovení, že na tento účel lze použít tři procenta příslušného operačního programu, v českém případě integrovaného operačního programu, který dosud nebyl definitivně schválen. Podle Březiny i takto limitované prostředky lze využít jako užitečný podnět k mobilizaci dalších peněz, buď výhodných bankovních úvěrů, nebo soukromého kapitálu.
Zpravodaji EP Konstantinovi Hacidakisovi se nepodařilo prosadit, aby se prostředky nespotřebované v jedné zemi vracely do fondu EU a odtud se poskytovaly na projekty v jiné zemi. Proti byly jak bohaté země, které dávají přednost návratu nevyužitých peněz do státního rozpočtu, ale i nové státy, jež se obávaly tlaku na stěhování financí určených pro ně do kapes zkušených starých členů, zejména při rozhodování v úřadech EU, kde tyto státy mají silné zastoupení.
"Tato idea vypadala na první pohled lákavě i pro nás, výhodná však nebyla. Mám pocit, že by takový systém mohl motivovat jisté chování v úředních strukturách evropských institucí. Tomu jsme se chtěli vyhnout," řekl Březina.
Po schválení v plénu EP ve druhém čtení začátkem července přijmou nařízení definitivně členské státy 11. července, takže by měla platit koncem měsíce. Poté Evropská komise schválí národní strategické referenční rámce a během podzimu z nich plynoucí operační programy. Při optimálním vývoji by první zálohy na konkrétní projekty mohly začít do ČR plynout ve druhé polovině příštího roku.
