Athény - Říkejte tomu, jak chcete, pořád jde o bankrot. A s tím není radno si zahrávat, důsledky nákazy totiž nejde odhadnout.
Tak nějak se dá shrnout postoj Evropské centrální banky k hlasům volajícím po restrukturalizaci Řecka, které poslední týdny neustále sílí.
Obavy, že k restrukturalizaci skutečně dojde, mezitím v pátečním obchodování vynesly rizikovou přirážku na desetileté řecké dluhopisy na nový rekord - 16,75 procenta. Německá vláda musí za stejné svoje dluhopisy platit úrok jen 3,12 procenta.
Řecko přesto trvá na tom, že své dluhy bude splácet řádně podle dohodnutých podmínek.
ČSOB: Měkká restrukturalizace stačit nebude
"Je iluze myslet si, že restrukturalizace, sestříhání (haircut), nebo jakákoliv forma přeplánování (rescheduling) nebo restrukturalizace, kterou máte na mysli, pomůže vyřešit problémy, kterým tato země čelí," řekl během své středeční inspekční cesty do Athén člen rady ECB Jürgen Stark, který vloni vedl tým ECB, který s Řeckem vyjednával podmínky záchrany.
Spor otevřelo tento týden jednání ministrů financí eurozóny, neboli skupiny zvané Ecofin. Její šéf, belgický strážce pokladny Jean-Claude Juncker připustil možnost měkké restrukturalizace v podobě dobrovolného prodloužení splátek, neboli maturit dluhopisů. K jeho názoru se přidal i eurokomisař pro ekonomiku Oli Rehn.
Podle analytiků ČSOB by ale ani to nestačilo.
"Řecký dluh může v nejbližších letech atakovat 170 % HDP a jenom na splátkách úroků může ročně z Řecka téct okolo 10 % HDP. Situace je zkrátka zralá na razantnější osekání dluhového sádla," napsal ve středeční poznámce investorům ekonom Jan Bureš.
O něčem takovém ale ECB nechce ani slyšet. Většina řeckého dluhu je totiž v držení řeckých bank, což situaci odlišuje od Argentiny, která k restrukturalizaci v minulosti přistoupila po dohodě s největším věřitelem - USA.
Aby zamezila bankrotu, musela už ECB od řeckých bank mimořádnými opatřeními skoupit vládní dluhopisy za desítky miliard eur, zatímco samotným bankám půjčila přes 90 miliard eur.
Neodhadnutelné dopady
Restrukturalizace dluhu by podle dalšího člena rady ECB Lorenza Binni Smaghiho "mohla mít negativní dopad na banky v regionu, protože budou potřebovat další posílení své kapitálové přiměřenosti, zatímco nebudou mít snadný přístup na trh."
Přesné dopady případné restrukturalizace však podle něj nejde dopředu spočítat, každopádně by mohly ohrozit i mnohem větší ekonomiku Španělska, kterému se zatím daří šíření paniky odvracet.
"Je to otázka ekonomické a finanční stability," citoval Wall Street Journal hlavní ekonomku Société Générale London Michalu Marcussenovou. "Je tu podstatné riziko nákazy a musíte se ptát, co bude s řeckými bankami, penzijními fondy a pojišťovnami."
Jestli a jak by se dlužník s věřiteli na dobrovolné restrukturalizaci dohodli, zatím zůstává neznámo, což nechává ve hře také možnost restrukturalizace nucené. Ta by vedla k odpisu části dluhu, a podle pozorovatelů by měla ještě vážnější dopad, než ta dobrovolná, kterou doporučuje Juncker s Rehnem.
"Vytvořili byste tím situaci, která by byla systémová," naznačila obavy z šíření paniky Marcussenová.
A do toho skandál šéfa MMF...
Zmínky o možné restrukturalizaci řeckého dluhu zesílily v posledních týdnech poté, co se ukázalo, že řecká vláda nedokáže splnit rozpočtové limity, ke kterým se zavázala Evropské unii, když přijímala mezinárodní pomoc, a že bude potřebovat pomoc další.
Do složitých jednání o tom, zda a v jaké formě tato pomoc přijde, vstoupil v tu nejméně vhodnou dobu skandál Dominiqua Strauss-Kahna, dnes už bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu - instituce, která spolu s ECB a Evropskou komisí představuje jádro takzvané Troiky - tří nejdůležitějších hráčů, kteří o pomoci s Athénami jednají.
