Praha - Evropským milovníkům drůbežího a vepřového masa hrozí, že bude nedostatek jejich pochoutky. Produkce těchto druhů masa totiž v Evropské unii může již v roce 2010 poklesnout o více než 40 procent u drůbežího a 30 procent vepřového.
Vyplývá to z nejhorší varianty analýzy Evropské komise, která se zabývá již platným rozhodnutím Bruselu o nulové toleranci příměsí geneticky modifikovaných organismů v krmivech dovážených do EU ze zahraničí.
Evropští, a tedy i čeští zemědělci by v takovém případě neměli dostatek krmiv pro hospodářská zvířata a museli by tak snížit jejich stavy a produkci masa.
Propad dovozů o miliony tun
Jak přitom upozorňuje výkonný ředitel Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Jiří Zedník, do letošního roku unie tolerovala v krmivech 0,5 procenta příměsí GMO odrůd, které nejsou schváleny pro evropský trh. Tato tolerance ale končí.
Netolerance vůči neschváleným odrůdám GMO může podle úředníků komise znamenat propad dovozů krmiv ve výši až 32,3 milionu tun ekvivalentu sójového šrotu, což by vedlo k dramatickému růstu cen.
"Celkové náklady na krmiva by se v případě optimistického scénáře měly zvednout o 23 procent, u nejhoršího scénáře dokonce o více než 600 procent," konstatuje analýza.
Kvůli tomu by následně měla poklesnout produkce vepřového masa v EU v roce 2009 o 29 procent a o rok později o 35 procent.
Ještě hůř by dopadlo drůbeží maso. V roce 2009 by měla produkce drůbežího klesnout stejně jako u vepřového o 29 procent, o rok později ale dokonce o 44 procent.
Unii schvalování trvá
V praxi by to znamenalo, že EU by byla v produkci vepřového i drůbežího masa nesoběstačná a musela by tyto komodity dovážet ze zahraničí. Zahraniční produkce by totiž byla výrazně levnější díky výrazně nižším nákladům na používaná krmiva.
Nadále ale bude možno dovážet krmiva krmiva, které obsahují do 0,9 procenta geneticky modifikovaných příměsí, pokud jsou v EU schváleny. Jenže většina odrůd GMO legalizovaných v zahraničí v Unii schválena není.
Podle komise je příčinou rozdílná rychlost schvalování nových odrůd v EU a ve světě. Zatímco v Bruselu trvá povolovací proces přes dva a půl roku, v USA je to jen 15 měsíců.
Hlavní překážkou je přitom odmítání GMO některými členskými státy EU, zejména pod tlakem organizací typu Greenpeace.
Podle Petera Mitchela, který celou situaci rozebírá na stránkách prestižního časopisu Nature Biotechnology, je proto "krmivová krize jen otázkou času". USA se podle něj doposud snažily pozdržet registraci nových odrůd za předpokladu, že je schválí také Brusel.
Ani se to nepozná
"Nulová tolerance je velký problém v praxi by striktní dodržení tohoto nařízení znamenalo, že by ze zemí, kde se produkují GMO rostliny, nebylo možné žádné krmivo dovézt. Nikdo totiž nedokáže vyloučit riziko stopových pozůstatků GMO při transportech surovin do EU," zdůrazňuje Zedník.
Unie je přitom na dovozech krmiv ze zahraničí, zejména z amerických kontinentů, závislá. Bez výjimky jde přitom o státy, kde se geneticky upravené rostliny běžně pěstují. V loňském roce se například do EU dovezlo 57,6 milionu tun krmiv za 10,9 miliardy eur, z toho nejvíce z Brazílie za 3,5 miliardy eur. Jde především o sóju a kukuřici, nejvýznamnější suroviny k výrobě krmných směsí.
Nepatrnou koncentraci příměsí v krmivech (do 0,5, resp. do 0,9 procenta) přitom nelze v potravinách identifikovat.
Označování potravin jako GMO v případě, že pocházejí ze zvířat krmených směsmi obsahující GMO, požadovala organizace Greenpeace. Ukázalo se ale, že to není kontrolovatelné, protože pozůstatky GMO z krmných směsí nejsou ve výrobcích zjistitelné.
