Berlín (zpravodaj ČTK) - Pracovníci Deutsche Bank údajně záměrně zlikvidovali důkazy o daňových podvodech při obchodech s emisními povolenkami, kvůli nimž nyní čelí 25 zaměstnanců největší německé banky vyšetřování a čtyři z nich skončili ve vazbě. Napsal to deník Süddeutsche Zeitung, podle něhož banka toto podezření popírá.
Jeden z dvojice šéfů, Jürgen Fitschen, který je mezi podezřelými, se obviněním cítí zdrcen a postup úřadů zpochybnil.
Podle Süddeutsche Zeitung se vyšetřovatelé domnívají, že pět pracovníků, na které byl ve středu vydán zatykač, vymazalo e-maily dokazující nezákonné praktiky při obchodech s emisními certifikáty, při nichž měla banka německý stát připravit o stovky milionů eur. Z této pětice byl jeden ze zdravotních důvodů z vazby propuštěn.
Mezi zatčenými jsou podle mnichovského deníku představitelé právního a IT oddělení banky a expert ústavu na praní špinavých peněz. Právě z něj jsou všichni podezřelí obviňováni stejně jako ze závažných daňových podvodů a maření vyšetřování.
Podle banky je obvinění absurdní
Kvůli podezření z nekalých praktik při obchodech s emisními povolenkami čelila Deutsche Bank razii už v roce 2010. Úřadům tehdy slíbila plnou spolupráci, kriminalisté však po dvou letech zjistili mezery v poskytnuté datové komunikaci pracovníků. Banka poté některé e-maily dodala, další ale byly zmazány - podle vyšetřovatelů možná úmyslně.
To Deutsche Bank popřela. S korespondencí podle ní nikdo nemanipuloval a obvinění označila za absurdní. To odmítá i Fitschen, který v čele největší německé banky stojí spolu s Anšuem Džainem od loňského léta.
"Ta obvinění mě zdrtila. Jsem zcela přesvědčen, že se ukážou jako neopodstatněná," uvedl manažer v rozhovoru pro deník Bild. "Mám pocit, že je se mnou neprávem zacházeno, a budu se proti tomu bránit," dodal s tím, že nevidí důvod ke svému odstoupení z funkce. Spolu s Fritschenem je mezi podezřelými z top managementu banky ještě finanční ředitel Stefan Krause.
Oba za finanční dům podepsali přiznání daně z obratu za rok 2009, v němž Deutsche Bank nárokovala po státu navrácení 310 milionů eur (7,8 miliardy Kč) odvedených na daních z obchodů s emisními povolenkami. Podle vyšetřovatelů je ale provázely podvody a banka následně přiznání upravila a požadované sumy se "předběžně zřekla" - podle úřadů však příliš pozdě.
