Riziko přivolala sněmovna, když schválila státní rozpočet se schodkem 91,3 miliardy. Z bruselského pohledu však schodek přesahuje 120 miliard, podle pravidel EU se totiž do rozpočtu nesmí započítat příjem 30 miliard z plánovaného prodeje akcií ČEZ.
Oprávněnost bruselského pohledu uznala i vláda, která minulou středu schválila zprávu ČNB a ministerstva financí, která předpovídá na příští rok schodek 4,0% hrubého domácího produktu, tedy přes 120 miliard.
Češi tak oficiálně přiznali, že nedodrží konvergenční program, který měl zemi dovést k přijetí eura v roce 2010. Ten předpokládá, že schodek rozpočtu v příštím roce dosáhne 3,3% HDP.
|
Co s rozpočtem, daněmi a firmou ČEZ? |
Vláda rezignaci potvrdila ještě tím, že přijala doporučení ČNB odložit vstup do eurozóny nejméně o rok.
Tři kroky k miliardové pokutě
Důsledky pro Čechy však mohou být tvrdší, než odklad eura. Přijetí společné měny záleží na rozhodnutí členských států, konvergenční program je však především nástrojem tzv. procedury při nadměrném schodku.
Tuto proceduru vede Evropská komise s každou zemí s více než tříprocentním deficitem. Má také nástroje, aby členské státy k rozpočtové kázni donutila.
Komisař pro ekonomiku Joaquín Almunia zatím nechce na zprávy o českém schodku reagovat, ani sdělit, kdy se chystá "modrý dopis" poslat. Může tak ovšem učinit už příští pondělí, kdy bude komentovat ekonomické perspektivy Evropské unie včetně jejích dluhů a deficitů, případně v prosinci při pravidelném ročním hodnocení rozpočtů členských zemí. "To bude lepší příležitost komentovat vývoj národních veřejných financí, než reakce na údaje, které jsou nutně povrchní," sdělila Aktuálně.cz Almuniova mluvčí Amelia Torresová.
| Rozpočet prošel, ČSSD je pro, dluhy porostou Sněmovna se shodla na tom, kolik peněz stát příští rok vybere a kolik utratí |
"Česko může čekat, že dostane z Bruselu tzv. modrý dopis, kde bude komise varovat před vývojem rozpočtu," doplňuje expert na evropské finance Petr Zahradník z České spořitelny.
Modrý dopis může přijít už v prosinci jako reakce na zprávu českého ministerstva financí o plnění konvergenčního programu. Podle Zahradníka však těžko může přijít později, než na jaře 2007, kdy proběhne pravidelné hodnocení rozpočtů členských zemí pokud mezitím česká vláda nedomluví s Evropskou komisí náhradní konvergenční program.
"Země, která varování přehlíží, dostane do půl roku doporučení, jak stav veřejných financí zlepšit," popisuje další postup komise Zahradník. Když do dalších šesti měsíců nezačne zadlužená země navržené úsporné kroky provádět, předá komise případ Evropské radě.
"Při neplnění má Rada možnost rozhodnout o pozastavení financování z Kohezního fondu," popisuje nejzazší možné důsledky citovaná zpráva ČNB a ministerstva financí. Z Kohezního fondu má Česko v letech 2007-2013 čerpat 220 miliard korun.
| Rozpočet bez kontroly ztrácí miliardy Seznamte se se všemi souvislostmi dalšího zadlužování státu |
Ministerstvo financí se už snaží dopady zmírnit. "Jednáme s Evropskou komisí o možných variantách dalšího postupu," říká Veronika Hovorková z tiskového oddělení ministerstva a dodává: "Komise se bude rozhodovat na základě konvergenčního programu předloženého novou vládou." Nový program má Česko předložit v březnu.
Také experti upozorňují, že doporučení nepřijde dříve, než bude mít Česko vládu s důvěrou sněmovny. "Česká republika se také může proti případným sankcím ohradit s tím, že nebyly uplatněny proti Německu a Francii, když jejich deficity překračovaly Pakt stability a růstu," říká Zahradník.
Co po nás chtějí
Čeští úředníci a diplomaté budou muset vysvětlovat především důvod, proč Česko zvyšuje deficit, když roste ekonomika.
Infobox
SROVNÁNÍ: MAĎARSKÁ
CESTA K OBŘÍMU DEFICITU
Zvýšením výdajů především pro zdravotnictví, penze a mzdy ve veřejném sektoru. Též započtením výdajů na stavbu dálnic (1,1 procenta HDP) a nákup vojenských letadel, výpadků daní a nákladů na penzijní reformu. Gyurcsányův červnový balíček - Zvýšit sazbu DPH z 15% na 20 % (a zachovat sníženou 5%) Snížit deficit do roku 2009 na 3,2 procenta HDP. Okamžitě začít s reformou veřejné správy, zdravotnictví, penzí a vzdělávacího systému.
- Zvýšit zjednodušenou podnikatelskou daň (EVA) z 15 na 25 %.
- Zavést poplatek za studium na vysoké škole.
- Zvýšit hodinové zatížení učitelů veřejných škol.
- Zdražit až 194 položek u léků.
(Pozn.: v důsledku opatření se od srpna zvýšily ceny plynu o 25-37 procent, elektřiny o 14,5 procenta.)
Zdroj. Evropská komise a Mezinárodní politika
Brusel také zaujala zpráva Českého statistického úřadu, který přepočítal státní závěrečný účet za rok 2005 a zvýšil deficit rozpočtu z 2,6 na 3,5 procenta. Češi tedy budou muset vysvětlit, kam se najednou ztratilo 30 miliard. Dosavadní výklad, že se zhoršil výběr daní, prý nestačí.
Evropští úředníci budou chtít záruky, aby se podobný výkyv neopakoval také u rozpočtu za rok 2006.
Ekonomové dosud věří, že se Česko může bruselským výtkám vyhnout. "Šlo by to, kdyby vznikla vláda s reformním mandátem, jehož jediným cílem by bylo prostě prokázat, že politická reprezentace České republiky je zodpovědná. Ta by měla mít ve vládním prohlášení balíček legislativních opatření na snížení rozpočtového schodku a získat podporu velké většiny sněmovny," doporučuje poradce ministra financí Miroslav Zámečník.
Okamžité škrty ve výdajích rozpočtu 2007 a plán zásadních reforem pracovního trhu, penzí a zdravotnictví do příštích let by umožnily, že se Česko může dokonce vrátit do mantinelů dosavadního konvergenčního programu.
Ministerstvo financí se tímto směrem skutečně vydalo. "Jednáme s Evropskou komisí o možných variantách dalšího postupu," říká Veronika Hovorková z tiskového oddělení ministerstva a dodává: "Komise se bude rozhodovat na základě konvergenčního programu předloženého novou vládou." Nový program má Česko předložit v březnu.
Ministerstvo financí doporučuje, aby program nové vlády obsahoval nutné reformy. Bez jejich návrhu by nové verzi konvergenčního programu nikdo nevěřil.
Maďarsko negativním vzorem
Zámečník vyzývá politiky, aby české poměry zásadně odlišili od těch maďarských. Maďarsko dostalo první varování už počátkem letošního roku. Záhy po dubnových parlamentních volbách přiznal staronový premiér Ferenc Gyurcsány, že schodek rozpočtu letos překročí plánovaná 4 procenta a dosáhne 10 procent.
V červnu přijal maďarský parlament úsporné balíčky, především zvýšil o deset procent daň podnikům a o pět procent horní sazbu daně z přidané hodnoty. Tím premiér získal dostatečný kredit, aby mohl s Evropskou komisí uzavřít nový konvergenční program. Komisaři ho v září doprovodili seznamem doporučení, jak má Maďarsko šetřit. Hlavní podmínkou je snížit deficit na 3 procenta do roku 2009.
Maďaři tak už budou provádět reformy pod hrozbou, že se zastaví výplaty dotací z Kohezního fondu. "Průběh reforem budeme sledovat co nejpozorněji, abychom se ujistili, že vláda ohlášená opatření prosazuje dostatečně energicky," komentoval dohodu ekonomický komisař Joaquín Almunia.
