New York - Když dopravní letadla 11. září 2001 narazila do věží World Trade Centre, pohřbily padající krátce nato trosky i tři patra kanceláří investiční banky Lehman Brothers a jednoho jejího zaměstnance.
Na zabití strůjce tohoto útoku reagovaly v pondělí ráno trhy nápadně optimisticky. Ve skutečnosti ale zpráva o smrti Usámy bin Ládina připomněla, že tragicky symbolické náhody občas vidí daleko do budoucnosti.
Útok na "Dvojčata" má totiž s globální finanční krizí úzkou příčinnou souvislost. Přišla právě s krachem Lehman Brothers 15. září 2008 a s jejími důsledky se svět dosud zdaleka nevyrovnal. Bin Ládinova smrt na tom nic nemění a optimismus z čerstvé novinky proto z trhů podle expertů brzy vyprchá.
"Reakci trhů na smrt Usámy bin Ládina bych nepřeceňoval," shrnul věc pro Aktuálně.cz analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Vyděšená křivka Wall Street 9/11
V druhém pololetí 2001 vypadala křivka obchodování na newyorské burze jako znak odmocniny nakreslený vyděšenou rukou. Spodní hrot roztřeseného grafu zapíchnutý přímo v 11. září 2001 ukazoval, jak správná předtucha nákladné války snížila spotřebitelskou důvěru, jak obchodování pokleslo a že pojišťovnám událost způsobila přímou škodu za 40 miliard dolarů.
Americká centrální banka FED pod vedením Alana Greenspana navíc už přinejmenším od února 2001 čelila prasknutí internetové bubliny. Aby povzbudila teroristickými útoky otřesenou ekonomiku, reagovala rekordním zlevněním peněz - snížením úrokových sazeb na pouhé procento.
Bankovním institucím jako Lehman Brothers se už proto nevyplatilo ukládat peníze za úrok, který ani nepokryl inflaci. Na levný úvěr si naopak od FEDu a jinde půjčily obrovské peníze a začaly je ve velkém "točit" na realitním trhu. Ten po reformách prezidenta Billa Clintona navíc stále víc cílil i na nízkopříjmové americké domácnosti.
Jak to dopadlo, víme všichni dobře: nesplácené hypotéky, krach Lehmanů, Freddie Mac a Fannie Mae, globální finanční a později ekonomická krize, znechucení z cynismu bankéřů, krachy továren, lidé bez domova, miliony propuštěných po celém světě, záchranné balíčky a rostoucí dluhy vlád.
Arabské revoluce a čínská bublina
To vedlo až k hrozícím bankrotům států ohrožujícím jednotu EU, k rostoucím cenám komodit a potravin majícím svůj podíl na arabské revoluci, ke zrychlenému vzestupu zemí skupiny BRIC trpících často "demokratickým deficitem" a v případě Číny hrozícím možná prasknutím další obří realitní bubliny.
Z toho nejhoršího je světová ekonomika už venku. Vyhráno ale rozhodně není a bezpečnostní hrozba ze strany Al-Káidy je jen jedna z mnoha. "Pro trhy se jedná spíše o psychologický efekt," komentoval proto pondělní optimistickou reakci trhů na bin Ládinovu smrt Brožka.
"Pokud by bylo pravdou, že zabitím výrazného teroristy se sníží rozsah globálního terorismu, pak by byl optimismus a pokles cen ropy na místě," uvažuje expert. "Bezpečnostními analytiky je ale prozatím potvrzována především psychologická rovina smrti 'největšího teroristy'. Dopad na trhy by tudíž měl být krátkodobý.
To podle něj částečně potvrdilo už pondělní obchodování. "Prvotní pokles cen ropy byl relativně malý a významnější posuny ceny ropy následoval teprve s velkým zpožděním. Ceny akcií sice rostly, ale podobným tempem rostly i v minulých dnech. Dolar z počátku posiloval, ale již během dnešního dopoledne většinu zisků umazal," zdůraznil Brožka.
Americké dluhopisy vědí své
Ekonom Jan Čermák z ČSOB si proto povšiml prozíravé reakce amerických vládních dluhopisů, jejichž výnosy vzrostly a s nimi i hodnota dolaru.
"Dalo by se předpokládat, že investoři budou spíše očekávat, že USA již nebudou po bin Ládinově smrti nuceny udržovat tak vysokou vojenskou přítomnost v Afganistanu a Iráku, a tudíž že ušetří a rozpočtové deficity budou nižší," nastínil Čermák.
Trhy tak podle něj ukázaly, že nevěří, že islamističtí teroristé po smrti svého vůdce složí zbraně a reakci amerických dluhopisů proto Čermák chápe jako "zrcadlovou" vůči akciovým trhům.
S Brožkou se proto shoduje, že pro finanční trhy bude tento týden daleko důležitější zprávou to, zda neočekávaně vysoká dubnová inflace donutí Evropskou centrální banku podruhé po sobě zvednout úrokové sazby.
