Střet mezi demokratickými a autoritářskými systémy se zostřuje, říká ekonom Švejnar

Radek Novotný

29. 11. 2020 14:12

Nový americký prezident Joe Biden nejspíše změní daňovou politiku, na které vydělají zejména střední a nižší vrstvy. Dojde ke znovuobnovení vazby mezi Evropou a USA, což bude pozitivní i pro Česko. "Globální ekonomický systém bude fungovat podobně jako před Trumpem. Akorát ohledně Číny se zdá, že demokraté budou vůči ní obdobně přísní jako republikáni," tvrdí česko-americký ekonom Jan Švejnar.

Jan Švejnar | Foto: DVTV

V rozporu s tím, co americký prezident Donald Trump sliboval svým voličům z řad "dělnické aristokracie", podpořil nakonec během svého volebního období spíše bohatší lidi. Přesto pokud by nepřišla pandemie koronaviru, nejspíš by byl zvolen i podruhé, myslí si Švejnar. Na příchodu Joea Bidena podle něj vydělají právě nižší a střední vrstvy Američanů. Nový prezident povede politiku Spojených států po původní linii a dojde tak ke znovuobnovení vazby mezi Evropou a USA.

Biden ale nebude podobně jako Trump shovívavý vůči politice Číny, která spolu s Ruskem prosazuje autoritářský státní kapitalismus. Ten je ve stále větším konfliktu s demokratickým a liberálně tržním systémem Západu. "Můžeme tomu říkat střet politicko-ekonomických systémů nebo civilizací, každopádně rozdíl v náhledu na svět se mezi těmito dvěma systémy zvyšuje," říká ekonom. A dodává, že i proto bude chtít Biden zesílit euro-americkou spolupráci, což je dobrá zpráva pro Česko.

Jak hodnotíte období vlády Donalda Trumpa a jeho vliv na americkou ekonomiku a postavení země ve světě?

Trump vyvolal velká očekávání, zvlášť u dělníků na Středozápadě Spojených států, kteří očekávali, že jim přinese zpátky pracovní místa. To se mu moc nepovedlo. Podařilo se mu ale udělat velkou daňovou reformu, která měla krátkodobě pozitivní stimulační efekt na ekonomiku. Trump touto reformou podpořil podniky a bohaté lidi. Hlavním cílem bylo, aby firmy repatriovaly do Spojených států kapitál, který drží v zahraničí. To se však nestalo do té míry, jak si to Trump a jeho poradci představovali.

Navíc se analytici shodují, že reforma bude mít na americkou ekonomiku ve středně- a dlouhodobém horizontu spíš utlumující efekt. Negativní vliv má i to, že Trump uvalil cla a omezil volný mezinárodní obchod.

Přesto − kdyby nepřišla pandemie koronaviru, zmíněný krátkodobý stimulační efekt americké ekonomiky by asi byl Trumpovi pomohl ke znovuzvolení.

Autor fotografie: Lukáš Bíba

Jan Švejnar

Získal doktorát z ekonomie na Princetonské univerzitě a působil jako profesor na Cornellově, Pittsburské a Michiganské univerzitě. Od roku 2012 je profesorem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde také řídí Centrum pro globální hospodářskou politiku. V Česku založil Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE) na Univerzitě Karlově.

Kam nyní povede Ameriku Joe Biden?

Biden povede Spojené státy po normálnějších kolejích. Amerika se tak jako stát a velmoc dostane na pozici, jakou měla dřív. Očekávám, že dojde ke znovuobnovení vazby mezi Evropou a USA, což pro nás jako pro Českou republiku bude pozitivní.

Biden také do určité míry změní daňovou politiku tak, že bohatší lidé budou více zdanění, a možná podnikům zvýší daně zpátky k úrovni, ze které je Trump snižoval. Na příchodu Bidena tak vydělají střední a nižší vrstvy. Rovněž očekávám, že uvolní světový obchod, takže globální ekonomický systém bude fungovat podobně jako před Trumpem. Akorát ohledně Číny se zdá, že demokraté budou vůči ní obdobně přísní jako republikáni.

Zmínil jste, že Trump stimuloval podnikání a přinesl výhody spíše bohatším lidem, rétoriku ale směřoval ve prospěch nižší střední třídy, hlavně méně vzdělaných bílých mužů. V tom je tedy rozpor.

Ano, Trump byl schopen voliče z nižších tříd přesvědčit, že jim pomůže. Myslím si, že to ukazuje, že tito lidé byli v tak špatné situaci, že byli ochotni věřit, že Trump zlepší jejich postavení.

Dřív přitom šlo o "dělnickou aristokracii". Dělníci ve velkých podnicích jako Ford, General Motors nebo US Steel měli silné odbory, takže podniky s nimi sdílely část zisku. Ten se ale začal zmenšovat, protože se zvýšila globální konkurence. Nové továrny, hlavně ty automobilové, se začaly stavět v jižních státech, a už ne v severních, protože firmy chtěly snížit vliv odborů. Tito dělníci na severu tak přicházeli o peníze a způsob života, na který byli zvyklí.

Trump je demagogický, ale schopný rétor, takže mu lidé uvěřili, že tento vývoj zvrátí. A je příznačné, že Biden vyhrál ve státech jako Michigan, Wisconsin nebo Pensylvánie, kde v minulých volbách Trump zvítězil.

Oba kandidáti na amerického prezidenta často v předvolební kampani mluvili o zdravotní péči a pojištění − Trump usiloval o zrušení takzvané Obamacare, s čímž uspěl už ve volbách v roce 2016 proti Hillary Clintonové. Biden naopak chce Obamacare rozšířit. Jak se to projevilo v současných volbách?

Snaha provést zdravotní reformu tady byla už od 70. let, od vlády Richarda Nixona. Nikdy to ale neprošlo Kongresem. Obama byl první, komu se to podařilo prosadit, protože měl v prvních dvou letech pod kontrolou obě komory. Jen se trochu naivně domníval, že reformu dokončí i s pomocí republikánů. Když ale demokraté ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů, Obamovi se už nepodařilo práci na zdravotnické legislativě dokončit.

Reforma byla úspěšná v tom, že se mohly nově pojistit další desítky milionů lidí. Nebyla ale dostatečně propracovaná tak, aby byla pro všechny výhodná, aby byl dostatečný výběr a tak dále. Proto se stala jednoduchým terčem pro Republikánskou stranu a i díky tomu Trump v minulých volbách zvítězil.

Nyní ale zvítězil Biden, který chce Obamacare dotáhnout. Lze to interpretovat do jisté míry i tak, že zatímco v roce 2016 volili chudší Američané s Trumpem hlavně více práce a peněz, nyní se karta obrací a je pro ně důležitější zdraví?

Ano, takto se to dá interpretovat, ale jsou zde i další důvody. Volby byly také hodně srdeční záležitostí. Spousta lidí si řekla, že přece Spojené státy jako nejbohatší země světa nemohou mít tolik nepojištěných spoluobčanů. A naopak část lidí stále volila Trumpa proto, že nechtějí mít vysoké pojistné, které se po zavedení Obamacare skutečně pro některé Američany o něco navýšilo.

Trumpovi se letos podařilo po delší době zprostředkovat mírové dohody Izraele s dalšími státy s převahou muslimského obyvatelstva − se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Súdánem. Jak se odrazí výměna amerických prezidentů na situaci na Blízkém východě?

Na zmíněných dohodách je vidět, že Trump má skutečně diplomatické schopnosti, navíc je to rázný vyjednávač. Zřejmě díky tomu získal i určité ekonomické výhody. Myslím si, že se s Bidenem mírový proces na Blízkém východě nepřeruší. Biden je dost velký internacionalista a chápe strategické výhody výchozí pozice, kterou nebude měnit kvůli ideologii. Biden je také pragmatik v pozitivním smyslu tohoto slova, takže bude chtít, aby se Spojené státy staly zase lídrem svobodného západního světa.

Dojde podle vás k dotažení transatlantické dohody o volném obchodu mezi USA a Evropskou unií?

Dojde k novému vyjednávání. Jestli bude uzavřena, nebo ne, ale nikdo netuší. Rozhodně si také myslím, že Biden bude chtít znovu vstoupit do transpacifické smlouvy o volném obchodu, ze které Trump odstoupil.

Zmínil jste vztah USA s Čínou. Jaký vliv na něj bude mít vítězství Bidena?

Je dobré se na to podívat trochu z historického hlediska. Obama a Si Ťin-pching měli nepsanou dohodu, že se budou snažit spolupracovat, což mimo jiné zahrnovalo to, že Čína bude pokračovat v ekonomických reformách směrem k uvolňování a že nebude vojensky expandovat. Když nastoupil Trump, začalo se víc mluvit o tom, že Čína není takový spoluhráč, jak se očekávalo, že ekonomicky roste velice rychle, ale zároveň se cílevědomě stává také vojenskou mocností. Proto si myslím, že Biden nebude mít výrazně shovívavější postoj vůči Číně, než měl Trump, a proto také bude chtít úzkou euro-americkou spolupráci.

Čína a Rusko prosazují geopolitický přístup ke sféře vlivů. Spojené státy a Evropa tedy vidí, že se prohlubuje soutěž dvou systémů, z nichž jeden je demokratický a liberálně tržní se státní intervencí tam, kde je potřeba, kdežto ten druhý je autoritářský státní kapitalismus ve stylu Číny a Ruska.

Zásadní otázkou bude, jak se s tímto svět vypořádá. Můžeme tomu říkat střet politicko-ekonomických systémů nebo civilizací, každopádně rozdíl v ekonomicko-politicko-filozofickém náhledu na svět se mezi těmito dvěma systémy zvyšuje a konkurence zostřuje.

Nyní k české ekonomice − náš letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun, pro příští rok parlament schválil 320 miliard. Co si o tom myslíte?

Jsem jeden z mála ekonomů, kteří vidí, že je takový schodek − pakliže se peníze dobře utratí − v pořádku. A ve finále se navíc ukazuje, že letošní schodek bude asi menší než očekávaných 500 miliard korun.

V době, kdy dojde k velkému vnějšímu šoku, což je i případ této pandemie, je potřeba dočasně udělat silná fiskální opatření, která pomohou ekonomiku udržet na nohou. Existuje totiž silná asymetrie v tom, že když perspektivní podnik zkrachuje, prakticky přes noc se ztratí vysoká hodnota. A vytvořit nový podnik a z něj dlouhodobě prosperující firmu je nákladné a složité. Dává tedy ekonomický smysl nenechat zničit ekonomickou základnu něčím, za co lidé nemohou. Navíc u nás dávají dočasné a dobře mířené investice tuplem smysl, protože jsme poměrně málo zadlužená ekonomika.

Důležitý je ještě jeden faktor. Úroková míra je oproti historickým číslům nesmírně nízká. Takže mluvit o zvýšení dluhu jako velkém problému ve chvíli, kdy si stát může půjčit za nulový úrok, v eurech dokonce za negativní úrok, je scestné. Jestli máme někdy investovat do infrastruktury, tak je to teď.

Někteří ekonomové říkají, že letos na tom bude ekonomika špatně, takže bychom se příští rok měli spíš držet při zemi a investovat hlavně do výzkumu a inovací. Není teď ideální čas pro to, aby se ekonomika pročistila a část firem se vrhla do oborů s vyšší přidanou hodnotou?

Koncept držení se při zemi neznám. Ale investice do aplikovaného výzkumu a inovací jsou zásadní a podniky by v této oblasti měly silně investovat. Zvláště ty, které mají likviditu anebo mohou získat levný kredit. Vláda by měla investovat do základního výzkumu, výzkumu orientovaného na hospodářskou a sociální politiku a do infrastruktury.

Zdůraznil bych, že pod termín infrastruktura spadá také lidský kapitál. Stát by měl investovat velice efektivně do lidí a jejich vzdělání. Důležitá americká studie poukázala na to, že přes 70 procent celkové hodnoty kapitálu země tvoří lidský kapitál; zbytek jsou stroje, dálnice, budovy a tak dále. Ameriku a ostatní vyspělé ekonomiky posouvají dopředu hlavně vynálezy a inovace, tedy výsledek investic do lidského kapitálu. Česko v této oblasti zatím investuje s nedostatečným důrazem na špičkovou kvalitu.

V roce 2008 jste v Česku kandidoval na prezidenta. Uvažujete ještě o vstupu do politiky nebo třeba účasti v příštích prezidentských volbách?

Neuvažuji. Jsem hodně angažovaný v oblasti výzkumu, výuky a návrhu hospodářské politiky. Od roku 1990 sdílím své názory s ministry a lidmi, kteří dělají hospodářskou politiku. Plánuji, že v tomhle budu aktivní i dál.