Podle vyjádření ministerstva financí má jít o alternativu k současnému režimu, který bude beze změn zachován ve stejné výši.
"Zachováváme možnost dál beze změn používat dnešní režim stravenek. Nově pouze nabídneme zaměstnavatelům alternativu, jak se zbavit vysokých poplatků a zbytečné administrativy. Zaměstnancům budou moct na místo papírků přímo vyplácet peníze ve stejné hodnotě. Bude tak na svobodném rozhodnutí každého podnikatele, jestli námi připravovanou možnost využije, nebo zůstane u dnešního zajetého modelu," zdůrazňuje ministryně financí Alena Schillerová.
Daňové zvýhodnění bude nadále možné. Dnes ho lze využít dvojím způsobem.
Zaměstnavatel buď pro své zaměstnance zajistí stravu například v rámci podnikové jídelny, nebo jim poskytuje poukazy, za které by si jídlo mohli opatřit sami. V obou případech je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele až 55 % ceny jídla či poskytnuté stravenky a zbylých 45 % si hradí zaměstnanec sám z čisté výplaty.
Původním smyslem vzniku daňového zvýhodnění byla podpora závodního stravování. Tuto možnost má nyní podle ministerstva necelá polovina zaměstnanců, přibližně 1,8 ze 4,3 milionu. Dalších cca 1,5 milionu zaměstnanců od svých zaměstnavatelů získává stravenky. Téměř čtvrtina, tedy 1 milion zaměstnanců, tak tento benefit dnes nevyužívá vůbec.
"Zásadní nevýhodou systému stravenek a také hlavním důvodem, proč jej někteří malí zaměstnavatelé vůbec nepoužívají, je vysoká administrativa, a to jak na straně zaměstnavatele, tak na straně podnikatele, který za stravenky prodává své zboží či služby. Dále vysoké poplatky stravenkářským společnostem, které drtivou většinu svých zisků v řádech stovek milionů korun ročně zpravidla vyvádějí do zahraničí svým matkám," uvádí zpráva ministerstva financí.
Stravenkové firmy v ohrožení
Změnu současného systému by přivítali jak mnozí zaměstnavatelé, tak provozovatelé hospod a restaurací. Firmy totiž platí stravenkářským společnostem zhruba 5 až 7 procent provize za využívání jejich služeb a restaurace stejná procenta za směnu stravenek zpět na peníze.
Naopak stravenkové firmy s návrhem nesouhlasí a tvrdí, že lidé budou paušál používat na něco jiného než na stravování. "Příspěvek na stravování je podle legislativy určen na jedno jídlo denně během pracovní doby - ať již ve formě papírových poukázek, na elektronické kartě, nebo v podobě kantýny na pracovišti. Pokud by zaměstnanci dostávali peníze přímo na účet formou paušálu, s největší pravděpodobností by ho nevyužívali na stravování," říká Daniel Čapek, prezident firmy Sodexo ČR a SR.
Dodal, že podle výzkumu AMSP by po zrušení stravenek omezily obědy v restauracích dvě třetiny zaměstnanců, kteří nyní stravenky mají. Sektor pohostinství by toto rozhodnutí podle něj určitě postihlo negativně.
Podobný názor má také Daniela Pedret ze společnosti Edenred. "Nyní samozřejmě nemůžeme detailně předvídat, jak by se zachovaly firmy, pokud by vedle stávajícího systému podpory stravování byl zaveden takzvaný stravenkový paušál, a tedy jaký by to mělo vliv na Edenred. Každopádně z dřívějších průzkumu jednoznačně vyplývá, že zaměstnanci se stravenkami se stravují mnohem pravidelněji než ti bez stravenek," říká Pedret.
Zavedení neúčelového paušálu by podle ní vedlo ke zhoršení stravovacích návyků zaměstnanců, a tím by mělo dopady i na jejich pracovní výkonnost i zdraví. "Tento vliv špatných stravovacích návyků takto popisuje například studie Food at Work Christophera Wanjeka," dodává Daniela Pedret.
Profesní Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) vydala prohlášení, že v současnosti nemá žádné povědomí o aktivitě ministerstva financí, které by mělo vést k novelizaci minimálně dvou zákonů - zákona o dani z příjmu a zákona o platebním styku.
"Zavedení neúčelového finančního příspěvku na stravování by postrádalo jakýkoliv smysl. Proč? Protože neúčelový finanční příspěvek ke mzdě nemotivuje k pravidelnému stravování, zlikvidoval by stávající funkční a vyvážený systém kantýn, stravenek, dovážené stravy a s ním i řadu jídelen a restaurací. Navíc by stát přišel až o 30,9 miliardy Kč ročně," píše se v prohlášení.
APROPOS navíc připomíná, že myšlenka ministerstva není nijak nová. "Prvotně tento nápad pochází z dílny bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, který chtěl tímto příspěvkem nahradit stávající daňovou podporu zaměstnaneckého stravování. Jeho návrh neprošel Poslaneckou sněmovnou. Zaměstnanecké stravování je podporováno ve většině evropských zemí a tímto krokem by bylo zlikvidováno," dodává text asociace.
