Úřad prověřoval dotace na vysokorychlostní připojení k internetu v letech 2015 až 2019. Cílem podpory bylo zajistit do roku 2023 toto připojení pro 77 procent domácností, přitom už v roce 2018 se díky investicím podnikatelů podařilo bez pomoci státu pokrýt 90 procent domácností. Česko je tak nad evropským průměrem.
Ministerstvo vyhlásilo první výzvu k předkládání žádostí o dotace z programu Vysokorychlostní internet v březnu 2017, tedy dva roky po schválení programu. Vypsání se zdrželo hlavně kvůli tomu, že Česko nemělo do roku 2016 připraven Národní plán rozvoje sítí nové generace. Už v době vyhlášení první výzvy se ale díky investicím firem blížilo pokrytí domácností vysokorychlostním internetem původně stanovenému cíli 77 procent, uvedl úřad.
O dotace na budování sítí vysokorychlostního internetu byl minimální zájem. Zájemcům, kteří se o ně přihlásili, nemohlo ministerstvo na doporučení Evropské komise peníze vyplatit. Ministerstvo totiž při nastavení podmínek nerespektovalo požadavek směřovat podporu do oblastí, kde pokrytí není a ani jej podnikatelé neplánují v následujících třech letech vybudovat, odůvodnili kontroloři doporučení Evropské komise nevyplatit dotace.
Druhou výzvu pro žádosti o dotaci na vysokorychlostní internet vyhlásilo ministerstvo počátkem loňského roku a v porovnání s první ji mělo podle NKÚ lépe připravenou. "Přihlásilo se 40 zájemců a žádosti o podporu přesáhly o 11 procent jednu miliardu korun přidělenou pro tuto výzvu. Většinu žádostí podala jedna společnost," uvedli kontroloři. V době jejich kontroly se žádosti ale teprve hodnotily a ministerstvo nevydalo žádné rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Ministerstvo chybu přiznává
"Ano, je to tak, že se dříve podpořit budování sítí pro vysokorychlostní internet nedařilo," přiznala v reakci na závěry kontrolního úřadu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Před dvěma lety podle ní ale útvar, který má věc na starosti, personálně posílil a ministerstvo naplňuje akční plán, který vznikl po konzultacích s Evropskou komisí. Podle Filipové tak bylo schváleno 35 projektů různých subjektů, které pokryjí zhruba 16 000 adresních míst, a byla otevřena další výzva na podporu projektů v dalších tzv. bílých místech, tedy sídelních oblastech bez vysokorychlostního internetu.
Současně uvedla, že pomalejší rozvoj sítí pro vysokorychlostní internet v Česku obecně ovlivňuje i pomalé povolování staveb, což by měl změnit nový stavební zákon či zákon o liniových stavbách.
