Miliardy na internet nikdo nechce. Ministerstvo připravilo špatný dotační program, říkají experti

Jan Úšela Jan Úšela
26. 9. 2017 19:35
O 11,5 miliardy korun na stavbu rychlých sítí pro venkovské oblasti požádaly jen tři firmy. V Česku přitom působí stovky poskytovatelů internetu. V internetovém programu se rozděluje celkem 14 miliard korun, které Česku dala Evropská unie. Už teď je ovšem jasné, že se většina peněz do stanoveného termínu vyčerpat nestihne. Zástupci síťařů dávají nezájem o program za vinu ministerstvu průmyslu, které peníze rozděluje. Úřad se ale brání: v novém dotačním kole prý podmínky čerpání zjednoduší.
Na rychlý internet si v odlehlých oblastech Česka budou muset ještě počkat. Ilustrační snímek.
Na rychlý internet si v odlehlých oblastech Česka budou muset ještě počkat. Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Praha - Program na podstatné zrychlení internetu ve venkovských oblastech, na něž má Česko od Evropské komise přiděleno 14 miliard korun, zřejmě skončí blamáží. V první dotační výzvě se mělo z této částky rozdělit celkem 11,5 miliardy mezi poskytovatele internetu, kteří mají rychlé sítě v odlehlých oblastech republiky postavit. Ze stovek tuzemských providerů se ale do úterní uzávěrky žádostí o dotaci téměř nikdo nepřihlásil.

"Žádost podaly celkem tři společnosti, které požadují dotační podporu ve výši desítek milionů korun," řekl on-line deníku Aktuálně.cz bez bližších podrobností František Kotrba, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, jež za internetový program zodpovídá. Podobný nezájem může přitom postihnout i druhou dotační výzvu, kterou úřad vedený Jiřím Havlíčkem (ČSSD) vypíše začátkem příštího roku.

Nastavení nevyhovuje nikomu

Nové rychlé sítě se mají s dotační podporou stavět zvláště tam, kde se to providerům ekonomicky nevyplácí a kde si domácnosti musí dosud vystačit hlavně s pomalým ADSL připojením. Internetový program ale od počátku provázejí potíže a Havlíčkovo ministerstvo jej s tříletým zpožděním spustilo až letos v dubnu. Peníze z něj může MPO rozdělovat do roku 2020. Už nyní je ovšem zřejmé, že se celých 14 miliard korun z programu nestihne vyčerpat, a stát tak zbylou částku bude muset využít pro jiné účely, nebo ji dokonce do Bruselu vrátit.

"Dotační program měl být atraktivní pro malé i větší providery. Nastavené podmínky ale ve finále nevyhovují vůbec nikomu," říká Ondřej Beránek z konzultační firmy eNovation. Na tu se prý obrátily desítky poskytovatelů, kteří měli o peníze původně zájem, a hledali proto pomoc se sestavením dotační žádosti. Ty ale nakonec na ministerstvo průmyslu nikdo z nich neposlal.

Podle Jakuba Rejzka z Výboru nezávislého ICT průmyslu, který hájí zájmy malých providerů, síťařské firmy odradil především způsob, jakým chtělo ministerstvo peníze rozdělovat. Úřad pro dotovanou výstavbu sítí určil celkem 81 oblastí o velikosti menších okresů, přičemž se na každém takovém území mohl o peníze přihlásit jediný poskytovatel. "Oblasti ale byly příliš velké na to, aby menší firmy k dotaci přilákaly," upozorňuje Rejzek, který dodává, že ministerstvo na poslední chvíli také zpřísnilo kritéria hodnocení projektů v neprospěch drobnějších žadatelů.

Firmy si stěžují v Bruselu

Mapa dotovaných oblastí byla navíc dokončena už v roce 2015. Od té doby ale vznikly tisíce nových rychlých sítí. "Dotační program tedy mohl podpořit i síťové přípojky, které by provideři mohli stavět v místech, kde již rychlá internetová infrastruktura funguje," vysvětluje Beránek z eNovation.

Firmy, které do stavby sítí už vložily vlastní stovky milionů korun, by tak byly v nevýhodě oproti těm, jež by na ně získaly peníze od státu. Kvůli tomu už si ostatně na postup ministerstva u Evropské komise stěžuje sdružení lokálních providerů ISP Alliance a vedle něj také společnost Cetin Petra Kellnera, která provozuje největší telekomunikační síť v Česku.

Jejich stížnosti by mohly čerpání internetových miliard načas zastavit a Evropská komise může státu nařídit, aby dotační podmínky přepracoval. "Nikdo z trhu proto nemá jistotu, že když projekt získá, bude mu dotace následně proplacena," uvedl už dříve Rostislav Kocman z ICT Alliance.

Zástupci síťařů na podobná rizika MPO dopisem upozornili už v dubnu. Požadovali zpřesnění dotačních podmínek, aby se zájemci nebáli o podporu žádat. "Ministerstvo ale mnoho z našich doporučení nerespektovalo, a výsledkem tak bohužel je všeobecný nezájem o tento projekt," uvádí Zdeněk Zajíček, prezident ICT unie sdružující technologické firmy.

Ministerstvo průmyslu už v červenci všechny podobné výtky odmítlo. "Vyhlášená dotační výzva je jednoznačná. Úspěšní příjemci se nemusí obávat, že jim peníze nebudou vyplaceny," řekl tehdy mluvčí Kotrba. "V žádném případě nedošlo ani k náhlé změně hodnotících kritérií, která by znevýhodnila menší poskytovatele," podotkl.

Nyní ministerstvo uvádí, že se z nezájmu síťařů o internetové dotace v prvním kole poučilo. "Pracujeme již na přípravě druhé dotační výzvy. Ta by měla být atraktivnější než ta předešlá, a měl by o ni tedy být větší zájem," říká Kotrba, který ovšem neupřesňuje, v čem by měly být nové dotační podmínky lákavější.

"Mluví se o tom, že by o peníze z programu mohly nově žádat také obce a města. Za evropské peníze by postavily vlastní sítě a internet by pak mohly občanům poskytovat zdarma," říká Zajíček z ICT unie. "Takový model by ale mohla Evropská komise označit za nedovolenou veřejnou podporu, a peníze by se tak musely vracet," upozorňuje zástupce síťařů.

Dodává přitom, že další nepodařené kolo rozdělování dotací může internetový program definitivně pohřbít. Provideři musí příslib dotací získat do roku 2020 a peníze jim pak budou zpětně proplaceny do dvou až tří let, kdy současné dotační období končí. Kdo ale výstavbu do takového data nestihne, ten o podporu z eurofondů definitivně přijde.

Program má skluz tři roky

Problém s čerpáním internetových miliard se táhne už od roku 2014. Tehdy Evropská komise Česku přislíbila peníze na nové rychlé sítě, které mají být až desetkrát rychlejší než současné ADSL připojení, jež spousta českých domácností dosud používá. V témže roce vznikla první studie na rozdělení 14 dotačních miliard. Podle drobných poskytovatelů byla ovšem šitá na míru jejich velkým konkurentům, jako je Cetin.

Po kritice se studie upravovala, než se do věci v roce 2015 vložilo ministerstvo vnitra. To se chtělo o rozdělování peněz s ministerstvem průmyslu podělit a část přislíbených miliard vydat na stavbu neveřejné internetové sítě pro stát. Oba úřady se o správu internetových dotací přetahovaly téměř rok, než Evropská komise definitivně rozhodla, že je rozdělí ministerstvo průmyslu.

Podle zástupců síťařů může za kostrbatý internetový program především náměstek Tomáš Novotný, který na MPO zodpovídá za evropské fondy. Řada z nich si přitom práci úřadu jinak chválí v souvislosti s nedávným přijetím zákona, který má snížit byrokratická opatření při budování nových internetových sítí.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Americká sonda OSIRIS-REx letí z planetky Bennu zpět k Zemi. Nasbírala až 400 gramů vzorků

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Realizace projektu začala v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k Bennu. Poté OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, odebrání vzorků. Loni po testovacích přiblíženích k tělesu sonda 21. října provedla úspěšný manévr s nabráním dostatečného množství materiálu z povrchu planetky.

Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy