Praha - K hospodářskému růstu Česka v loňském roce nejvíc přispělo oslabení koruny. "Pokud by k němu nedošlo, růst je hluboko pod stávajícím stavem a inflace by byla přibližně minus dvě procenta," prohlásil v úterý guvernér České národní banky Miroslav Singer během přednášky na Právnické fakultě Karlovy univerzity.
"Už bychom bez toho byli dva roky v akcelerující deflaci," zdůrazňuje.
Tuzemská ekonomika se podle něj na počátku letošního roku vyvíjí mnohem lépe než před intervencí ČNB v listopadu 2013. "Co nemá padat, přestalo padat, co má růst, roste rychleji," shrnuje.
Díky intervenci podle něj totiž došlo ke dramatickému zlepšení finanční situace podniků. V případě, že firma vyváží zboží do ciziny, získala díky levné koruně konkurenční výhodu. "Do toho se projevil nákup aut, kde bylo naprosto evidentní, že se tam realizovala nějaká před tím odložená spotřeba," popisuje Singer.
Deflace může ještě přijít na podzim
Tuzemské ekonomice se podle něj dařilo mnohem lépe, než jsme si v listopadu 2013, kdy centrální banka jednorázově oslabila korunu, mohli představit. Letos Česko zažije rozumný růst mezi dvěma až třemi procenty, předpokládá guvernér ČNB.
"Teď zažíváme ohromný ropný šok, který stlačuje ceny dolů, ale velmi nám pomáhá, takže z toho hlediska je to vývoj příznivý," říká. Zároveň podle něj v tuzemsku dramaticky klesá nezaměstnanost - od listopadu 2013 bylo vytvořeno zhruba okolo 130 tisíc pracovních míst.
"Základní výkřik byl, že všechno strašlivě zdraží," připomíná bezprostřední reakci ekonomů předloňskou na intervenci ČNB. Jak přitom ukazují data Českého statistického úřadu, ceny stále stagnují. V posledních třech měsících činil jejich meziroční růst vždy 0,1 procenta.
Odhady analytiků, kteří předpokládají, že od března se zdražování bude pozvolna zvyšovat, ale mírní. "Rozhodně si myslím, že na podzim ještě může dojít k poklesu cen, mohou se projevit nízké ceny plynu pro domácnosti. Je to vliv, který se špatně odhaduje," vysvětluje Singer. Za největší ekonomické riziko nyní považuje vývoj v eurozóně.
Z intervenčního režimu podle něj ČNB vystoupí až v okamžiku, kdy určitě posílení koruny bude již žádoucí. Pokud by však mělo na ekonomiku špatný dopad, centrální banka podle něj dokáže intervenovat i pak.
Euro spíš se slabší korunou
O přijetí eura by měli politici začít mluvit, "až to bude výhodné pro eurozónu i pro nás". Z hlediska vstupu do měnové unie je ale podle Singera určitě výhodnější požádat o členství v době, kdy bude koruna slabší.
"Kurz bude mít tendence během vstupu posilovat. Zatím jsem nezažil žádnou zemi, která vstupovala s plovoucím kurzem, že by měla příliš slabý kurz," vysvětluje.
Během dvouletého období v režimu ERM II, během něhož musí každý uchazeč o členství zafixovat měnu vůči euru tak, aby se od stanovené úrovně neodchýlila více než o 15 procent, lze navíc "cílový kurz" posunout.
Že by se koruna v letech 2016 nebo 2017, až skončí intervenční režim a prezident Miloš Zeman část členů bankovní rady ČNB obmění, dostala například pod 20 Kč za euro, podle něj příliš pravděpodobné není. "Nemyslím si, že by měla takhle dramatické pohyby nahoru, nebo dolů," dodává Singer.
Koruna od poloviny ledna posiluje. Po krátkodobém výkyvu ke 28,4 Kč za euro se vrátila na 27,25 Kč za euro, přičemž v rámci intervenčního režimu nesmí euro stát méně než 27 korun. Jak přitom v úterý naznačil viceguvernér bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík, čím více se bude kurz koruny blížit k této hranici, tím je pravděpodobnější další zásah centrální banky.
