Příští guvernér ČNB musí umět hrát šachy, říká Klaus

Tereza Holanová Tereza Holanová
23. 2. 2015 11:30
Rozhovor s bývalým prezidentem o tom, zda ČNB usilovala o oddálení vstupu Česka do eurozóny, a o tom, kdo by měl centrální banku dále vést.
Václav Klaus
Václav Klaus | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Nový guvernér České národní banky by měl v první řadě "umět hrát šachy", tedy rozumět ekonomii, říká bývalý prezident Václav Klaus. Podle tohoto kritéria by měla vedení centrální banky vybírat i současná hlava státu, kterou tato volba čeká v půlce příštího roku, kdy skončí mandát Miroslavu Singerovi.

Najít v tuzemsku vhodného kandidáta podle Klause nebude jednoduché. "Tato množina může být velmi řídce zaplněna, ne-li úplně prázdná," uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Do začátku roku 2018, kdy trvá funkční období stávajícího prezidenta Miloše Zemana, končí mandát čtyřem ze sedmi členů současné bankovní rady ČNB. Dva z nich, včetně guvernéra Miroslava Singera, už znovu jmenováni být nemohou a o jejich nástupcích rozhodne právě Zeman. Ten přitom minulý týden prohlásil, že vybere takové vedení, které povede Česko do eurozóny.

Klaus je stále přesvědčen, že vstup Česka do eurozóny je ekonomický nesmysl. Názor, že by se přechod na euro snažila oddálit i ČNB svým oslabením koruny v listopadu 2013, ale odmítá.

Aktuálně.cz: Považujete za šťastné, že se prezident Zeman vymezuje s více než ročním předstihem, jaké ekonomické a politické preference má mít budoucí guvernér centrální banky?

Václav Klaus: Deset let jsem v roli prezidenta republiky jmenoval guvernéra a další členy bankovní rady ČNB. Nikdy jsem dopředu žádná kritéria neformuloval. Jejich formulování, tak jak to prezident Zeman nedávno udělal, je vyjádřením představ prezidenta o konkrétním prvku měnové politiky ČNB.

Mohu-li použít příměr, pak bych řekl, že má prezident sledovat, zda případný kandidát umí hrát šachy. Neměl by vědět a chtít vědět, jak bude tento kandidát táhnout bílým střelcem po dvanáctém tahu černého. Vždy jsem hledal, zda umí adept bankovní rady hrát šachy - v přeneseném slova smyslu, samozřejmě mám na mysli, zda umí ekonomii. A musím se přiznat, že mne i znalec šachů leckdy svým hlasováním v ČNB překvapil. Spíše nepříjemně.

A.cz: Kdo ze zástupců českého bankovního či finančního sektoru by mohl v současné době plnit podmínku, že "povede Česko do eurozóny"?

Určitě nemám v úmyslu vyslovit žádné konkrétní jméno, to by mohlo případného kandidáta v očích prezidenta republiky spíše poškodit. Ale v každém případě to musí být někdo teoreticky fundovaný, prakticky zkušený, lidsky vyzrálý. Připouštím, že tato množina může být velmi řídce zaplněna, ne-li úplně prázdná.

Do eurozóny dnes už nepatří nikdo

A.cz: Souhlasíte s myšlenkou prezidenta Zemana, že jedním z důvodů znehodnocení koruny v roce 2013 byla snaha České národní banky o oddálení vstupu do eurozóny?

S tímto výrokem nesouhlasím. Myslím, že o nic takového vedení ČNB v listopadu 2013 nešlo. Mimochodem, kouzlem nechtěného, někteří komentátoři říkají pravý opak. Říkají, že devalvace koruny byla zamýšlena jako příspěvek k urychlení vstupu do Evropské měnové unie.

A.cz: Může platit alespoň samotný argument, že případným odsouváním termínu vstupu do eurozóny může centrální banka hájit vlastní moc?

Ani to nevím. Logické by bylo, že si každá centrální banka musí přát, aby mohla řídit svou vlastní měnu. Když centrální banka nemá měnu, je více méně výzkumným ústavem, kterému pouze zbyl název centrální banka. Ale ani to tak bez výjimky neplatí. Mnoho evropských centrálních bank bylo pro vytvoření společné evropské měny, ač tím ztratily vlastní raison d'etre (hlavní důvod, pozn. red.) své existence. Do hlav centrálních bankéřů nevidím, respektive nevidím do hlav moderních centrálních bankéřů, kteří žijí v iluzi doktríny o inflačním cílování.

A.cz: Rozhodnutí o vstupu do Evropské měnové unie je politické, může na něj vůbec centrální banka mít reálný vliv?

Tážete se ekonoma, který je přesvědčen o tom, že by vstup naší země do eurozóny byl ekonomickým nesmyslem. Proto ode mne nemůžete očekávat, že bych doporučoval, jak k tomu přispět. Do eurozóny vstoupila před jedním a půl desetiletím řada zemí, které tam nepatřily a nepatří. Do současné eurozóny ale vlastně nepatří nikdo, pro každou zemi je členství nevýhodou.

Maastrichtská kritéria

Evropská unie - eurozóna - mapa

Pokud chce člen EU zavést euro, musí splňovat pět ekonomických podmínek. Ty se týkají rozpočtového deficitu, zadlužení, dlouhodobých úrokových sazeb, stability měny vůči euru a inflace.

A.cz: Může se přesto datum vstupu do eurozóny posunout například díky tomu, že měla devalvace vliv na plnění požadovaných Maastrichtských kritérií?

Souvislost devalvace koruny s datem vstupu do eurozóny samozřejmě existuje, protože jedním z předpokladů vstupu je dvouletá zafixovanost kurzu měny k euru. Ale myslím, že vstup do eurozóny pro nás v dohledné době není aktuální. V listopadu 2013 provedená devalvace koruny naši ekonomiku v každém případě rozkolísala, a kdybych byl strážcem Maastrichtských kritérií - to bych samozřejmě musel sedět v Bruselu, což nehrozí -, tak bych rozkolísání ekonomiky musel považovat za jejich narušení.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy