Částečnou úlevu od vysokých poplatků ale Jozef Síkela (za STAN) slibuje občanům už od začátku topné sezony. Zajistit ji má vládní pomoc, jejíž součástí je i takzvaný úsporný tarif.
Ten kabinet schválil 24. srpna a v průměru má lidem přispět na energie 15 tisíci korunami. Necelou třetinu z nich (zhruba čtyři tisíce) by pak domácnosti měly obdržet už letos. Krom toho by mělo lidem i firmám pomoci také odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, jež nyní představuje 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu elektrické energie.
Evropská komise by pak v nadcházejícím týdnu měla představit detaily jednotného unijního plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů, než je plyn, pomáhat s hrazením účtů za energie ohroženým domácnostem a firmám. A to prostřednictvím speciálních odvodů ze svých aktuálních, neobvykle vysokých zisků.
Podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by navíc česká vláda měla ceny elektřiny zastropovat. A to nejen pro domácnosti, školy či nemocnice, ale i veškerý průmysl. Řekl to v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Limitní cena elektřiny pro podniky by podle Stanjury měla být stanovena na hranici 200 eur za megawatthodinu, tedy v přepočtu přibližně 5000 korun. Pro srovnání: velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech za megawatthodinu, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur.
Stropové ceny pro firmy by podle Stanjurova odhadu mohly začít platit nejdříve od listopadu, nejpozději pak od ledna příštího roku. O jaké jejich výši uvažuje vláda v případě domácností, zatím uvést nechtěl.
Zastropování cen považuje za nejlepší řešení energetické krize také prezident Miloš Zeman, jak v neděli v Lánech uvedl během rozhovoru pro rádio Frekvence 1.
