Šest hodin v práci místo osmi za stejně peněz? Už teď máme problém, říkají firmy

Tereza Holanová Tereza Holanová
13. 10. 2015 7:00
Velké tuzemské firmy zatím neplánují vyzkoušet švédský experiment, díky němuž mohou lidé pracovat šest hodin místo osmi za stejnou mzdu. Pokud by se pracovní doba zkrátila, měly by ještě větší problém s nedostatkem lidí než teď - vyšší efektivita práce by to prý nenahradila. V řadě případů by lidé tutéž činnost za kratší dobu ani nezvládli. Reálné podle zaměstnavatelů není ani chození do práce až na desátou, přesto si lze část pracovní doby přizpůsobit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Za šest hodin denně toho mohou zaměstnanci udělat přinejmenším stejně jako za osm, protože se lépe soustředí, jsou odpočatější a práce je efektivnější. Věří tomu některé švédské firmy, které se rozhodly zkrátit lidem standardní pracovní dobu, aniž by jim snížily i mzdu.

Do Česka ale tento trend zřejmě jen tak nepřijde, ukazuje anketa online deníku Aktuálně.cz mezi významnými tuzemskými zaměstnavateli a personálními agenturami. Hlavní důvod je jednoduchý: Firmám chybějí lidé už teď, takže představa, že by současným zaměstnancům "odpustily" ještě nějakých deset hodin práce týdně, je pro ně nereálná.

"V současné době jsme na českém trhu práce v situaci, kdy firmy nejsou schopné zajistit dostatek zaměstnanců a na mnoha pracovištích spíše nařizují přesčasy, než že by uvažovaly o zkrácení pracovní doby," říká zástupce personální agentury McRoy Tomáš Surka.

Podnikům, kde lidé pracují na směny, by se zároveň "rozhodil" celý provoz. Nejde přitom jen o průmyslové závody, ale třeba i různá kontaktní centra či infolinky. Pokud by navíc firmy kvůli kratším úvazkům začaly najímat více lidí, bylo by to pro ně dražší.

"S tím, že by u nás někdo měl smluvně zkrácenou pracovní dobu při zachování výše mzdy jako při plném úvazku, se setkávám zcela výjimečně," říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz či Práce.cz. "O společnostech, které by měly zavedenou šestihodinovou pracovní dobu v ČR trvale a za plné platy, zatím nevíme," souhlasí Surka.

Lidé by přetížení nezvládli

"Pro splnění stejného množství práce by bylo jednoznačně potřeba více zaměstnanců nebo více přesčasů. Na pracovním trhu je přitom nedostatek jak lékařů, tak i zdravotních sester," zdůrazňuje Jiří Vondra z ředitelství Krajské zdravotní, která v Ústeckém kraji zaměstnává více než 6,5 tisíce lidí.

"Z interních průzkumů víme, že velká část zaměstnanců se již teď cítí přetížena. Považujeme tedy za spíše nereálné, že by se podařilo stlačit množství práce z osmi hodin na šest," říká mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. Že by zaměstnanci zvládli tutéž práci rychleji, není podle ní příliš reálné, nemluvě o tom, že by se podobný tlak odrazil na náladě ve firmě.

Ne pro všechna zaměstnání je zkrácení pracovní doby možné. "Nedovedu si představit, že by bankéř v kamenné pobočce nebo operátor v klientském centru stejně kvalitně obsloužil za šest hodin stejný počet klientů jako za osm hodin," říká Jiří Ejem z personálního oddělení České spořitelny. "U takové pásové výroby se bavíme o tom, že vám o čtvrtinu zrychlí linku, abyste za šest hodin udělala totéž, co za osm. Zeptejte se odborářů, jak by se jim to líbilo," připomíná navíc prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Francouzská zkušenost

Švédské firmy, které s kratší pracovní dobou experimentují, hovoří právě o větší výkonnosti zaměstnanců. Pokud je čas do "deadlinu" kratší, lidé prý pracují rychleji a zaměřují se jen na důležité věci. Zároveň chodí do práce spokojenější a odpočatější. Jiří Ejem z České spořitelny zmiňuje i další výhodu - teoreticky by se snížil počet hodin, které zaměstnanci zameškají v práci kvůli tomu, že potřebují navštívit lékaře či různé úřady.

Ze srpnové studie odborníků z University College London též vyplývá, že při kratší pracovní době klesá riziko vážných onemocnění. Lidé, kteří tráví v zaměstnání okolo 55 hodin týdně, mají totiž o třetinu vyšší riziko mozkové mrtvice než ti, kteří pracují 35 až 40 hodin. Stejně tak s dobou strávenou v práci roste riziko srdečních chorob.

Kratší pracovní dobou je v Evropě známá hlavně Francie, která má od roku 2000 uzákoněný 35hodinový pracovní týden. "Cílem bylo snížit nezaměstnanost, tedy získat práci pro více lidí, protože každý z nich bude dělat kratší dobu," připomíná Burkovič.

Místo toho však podle něj regulace přinesla úplně jiné důsledky. V některých podnicích vzrostla produktivita, protože firmy zatlačily na zaměstnance, aby zvládli dřívější práci za kratší dobu. V dalších případech firmy nasadily místo lidí roboty. "Kde nebylo možné nic z toho, tam přesunuly výrobu z Francie do jiných zemí EU nebo rovnou mimo EU," dodává Burkovič.

Volná pracovní doba, ano...

Dombrovský připomíná, že v Česku zatím nejsou příliš rozšířené ani normální částečné úvazky, při nichž mají zaměstnanci adekvátně nižší mzdu oproti osmihodinové pracovní době.

"Nyní v Česku tvoří pouze 6,6 procenta z nově obsazovaných stálých pracovních pozic," říká s tím, že průměr EU se pohybuje okolo dvaceti procent. Z oslovených firem se k částečným úvazkům hlásí například T-Mobile, Česká spořitelna nebo Komerční banka.

Jako "náhradu" kratšího pracovního dne se firmy snaží lidem nabízet spíš volnou pracovní dobu. "Oficiálně je nabízena již u 14 procent pozic na Jobs.cz. Její neformální rozšíření, pouze na základě domluvy s nadřízeným, bude pravděpodobně ještě o dost větší," uvádí Dombrovský. Zaměstnanci v tomto případě nemusí nutně "sedět" osm hodin v práci - někdy končí dřív a jindy je zase potřeba, aby pracovali výrazně déle.

... vstávání na desátou ne

A co říkají tuzemské firmy na nedávno zveřejněnou studii britského odborníka na zdravý spánek Paula Kelleyho z oxfordské univerzity, podle které je vstávání do práce na devátou hodinu (či dokonce dříve) novodobým mučením a pracovní den by měl začínat až od deseti dopoledne?

"Tak jako existují lidé, kteří se do provozní teploty dostanou kolem poledne a nejvýkonnější jsou večer, je naopak řada lidí, kteří největší výkony podávají právě v ranních hodinách. Těm by posun pracovní doby patrně nevyhovoval," reaguje Kemrová. Pokud by se firma snažila vyhovět biorytmu každého zaměstnance, tak by podle ní mohla úplně rezignovat na nějakou organizaci práce.

Některé podniky se lidem snaží vyjít vstříc alespoň v tom, že pevná je jen část pracovní doby a zbytek si zaměstnanec přizpůsobí podle toho, jestli si raději přispí, nebo jde o ranní ptáče. Například ve společnosti O2 musí být lidé v práci povinně mezi 9. a 14. hodinou. "Každý si pak může zvolit, zda přijde do práce v sedm a odejde ve tři, nebo pracuje od devíti do pěti," říká ředitel lidských zdrojů Ctirad Lolek. Podobné je to u Student Agency. S výjimkou řidičů, strojvedoucích, stevardů a prodejců si mohou zaměstnanci začátek a konec pracovní doby přizpůsobit.

Pracujeme déle než Řekové

Podle statistik OECD strávili Češi loni v práci průměrně 40,4 hodiny týdně. Nejkratší dobu měli Nizozemci, kteří do zaměstnání chodí v průměru na 30,1 hodiny týdně. Na druhém místě bylo Dánsko, kde průměr činil 33,5 hodiny týdně. Nejdéle byli v rámci zemí Evropské unie v práci naopak Řekové, a to 41,9 hodiny týdně.

Uvedený žebříček však nezahrnuje všechny členské země EU, ale pouze 21 těch, které jsou zároveň členy OECD. Samotná délka pracovní doby navíc nemusí automaticky vypovídat o produktivitě – důkazem je právě Řecko, jehož ekonomice se nyní daří nejhůře v celé EU.

Typický osmihodinový pracovní den má tradici již z doby průmyslové revoluce na počátku 19. století. Jeho "autorem" je britský továrník Robert Owen, který tehdy navrhl, že zaměstnanci by měli "osm hodin denně pracovat, osm hodin se věnovat volnočasovým aktivitám a osm hodin odpočívat".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Sir András Schiff v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021

Britský klavírista a dirigent maďarského původu András Schiff na koncertu v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021. Na závěr koncertu s Panochovým kvartetem na festivalu Dvořákova Praha mu ocenění za aplausu zaplněného sálu předali dirigent Jakub Hrůša, laureát ceny z posledních let, a ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.

"Získání Ceny Antonína Dvořáka si nesmírně vážím, bude pro mne čest převzít ji během festivalu Dvořákova Praha. Hudba Antonína Dvořáka a česká hudba je velmi blízká mému srdci," uvedl Schiff.

Jeden z nejrespektovanějších světových klavíristů je zároveň rezidenčním umělcem letošního festivalu Dvořákova Praha. Při sólovém recitálu 17. září přednesl skladby Leoše Janáčka a Roberta Schumanna. Dnes spolu se členy Panochova kvarteta a violoncellistou Petrem Hejným představil oba Dvořákovy Klavírní kvintety a Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Na závěrečném koncertu 24. září se pak ujme taktovky v čele orchestru České filharmonie i sólového partu Mozartova Klavírního koncertu d moll.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy