reklama
 
 

Chodit do práce na devátou? To je nová forma mučení, tvrdí expert na zdravý spánek

9. 9. 2015 15:37
Chtít po lidech, aby chodili do školy či do práce v devět ráno, či dokonce ještě dřív, to je novodobé mučení. Devastuje tělo i ducha. Žijeme ve vystresované, spánkově deprivované společnosti, kterou umělý denní rytmus pomalu zabíjí. V závěrech své studie na to upozorňuje přední britský odborník na zdravý spánek Paul Kelley z oxfordské univerzity.

Londýn - Nutit lidi, aby chodili do práce či do školy na devátou ranní, to je novodobá forma mučení.

Běžná pracovní doba od devíti do pěti je totiž pro lidské tělo zcela nepřirozená a vede k nevratnému poškození organismu.

Krom chronických fyzických onemocnění jsou zaměstnanci brzkým vstáváním stresováni, což zvyšuje riziko depresí a závislosti na alkoholu či jiných návykových látkách.

V závěrech své studie na to upozorňuje přední britský odborník na zdravý spánek Paul Kelley z oxfordské univerzity.

Posunutí začátku pracovní doby na 10. hodinu by podle něj nemělo blahodárný vliv jen na zaměstnance, ale vyplatilo by se i firmám - když si lidé ráno o hodinu přispí, jsou pak prokazatelně výkonnější, a to zejména po duševní stránce. Krom jiného jim výrazně lépe funguje paměť, upozorňuje Kelley.

"Zaměstnanci jsou velmi často dlouhodobě nevyspalí. Žijeme ve spánkově deprivované společnosti, což nesmírně škodí všem tělním systémům, projevuje se to na fyzické výkonnosti i emoční stabilitě," dodává.

Podvedená játra

"Játra (která neustále detoxikují organismus - pozn. red.) a srdce jsou uzpůsobeny na určitý režim a vy po nich chcete, aby ho o dvě až tři hodiny posunuly. To je celosvětový problém. Všichni trpí, ačkoliv to vůbec není nutné," píše se dále ve studii, na niž upozornil deník The Daily Mail.

Lidský organismus se přirozeně řídí čtyřiadvacetihodinovým denním cyklem, jenž se za normálních okolností odvíjí od střídání dne a noci, přesněji denního svitu a noční tmy. Pokud je toto souznění narušeno, dochází nejprve k psychickým obtížím, později se přidávají chronické fyziologické obtíže.

Nejvíc trpí dospívající

Krom už zmiňovaných komplikací může nedostatek spánku vést i ke zdánlivě bezdůvodným návalům vzteku, frustraci, impulsivnímu chování, tloustnutí či vysokému krevnímu tlaku.

Obzvlášť tvrdý dopad má nedostatek nočního odpočinku na dospívající a mladé lidi. Ty podle expertů oxfordské univerzity školní systém či zaměstnání ochuzují až o dvě hodiny spánku denně.

Pokud bychom nechali školní děti dostatečně vyspat, zlepšila by se jejich duševní výkonnost až o deset procent, píše se ve zmiňované studii.

Zatímco dětem na prvním stupni nejlépe vyhovuje začátek vyučování v 8:30, starší školáci by se měli učit až od 10, a středoškoláci dokonce až od 11 hodin dopoledne. Dospělým by pak nejlépe vyhovoval start denní aktivity v deset dopoledne, od 55 let věku, když už lidé tolik spánku nepotřebují, je možné vrátit začátek dne zpět na 9. hodinu ranní.

autor: Petr Jemelka | 9. 9. 2015 15:37

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama