Během srpna se deficit rozpočtu prohloubil o 25,2 miliardy Kč. Výsledek byl podle MF ovlivněn výplatou příspěvku obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů 13,4 miliardy korun.
"Bez této mimořádné platby by výše schodku v samotném srpnu převýšila loňský deficit pouze o 6,1 miliardy korun, což potvrzuje trend zpomalování tempa propadů hospodaření v průběhu června až srpna oproti období března až května," uvedl úřad.
Příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně klesly o 40,4 miliardy na 929,4 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 55,7 miliardy na 790,5 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 174,5 miliardy na 1,16 bilionu korun.
MF zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií putovalo ke konci srpna 136,2 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 89,4 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 21 miliard korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků nebo oddlužení vybraných nemocnic na 25,9 miliardy korun.
Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci srpna kleslo meziročně o 15,3 miliardy na 55,1 miliardy korun. Důvodem je podle MF především prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.
Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 5,3 miliardy na 181,5 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července, upozornil úřad.
V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 37,7 procenta, tedy o 25,8 miliardy, na 94,4 miliardy korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 16,2 procenta, tedy o 148,7 miliardy, na 1,07 bilionu korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci srpna 450,6 miliardy korun, meziročně o 50,5 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 336,4 miliardy korun.
Experti: Skutečný problém bude rozpočet 2021
Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Podle ekonomů údaje o hospodaření státu ke konci srpna ukazují, že by celkový schodek rozpočtu mohl být letos nižší než plánovaných 500 miliard korun. Podle analytiků by mohl rozpočet skončit ke konci roku v deficitu 400 až 450 miliard korun. Větším problémem podle nich ale může být rozpočet v příštím roce, kdy lze předpokládat výpadek desítek miliard korun kvůli plánům zrušit superhrubou mzdu a zavést dvě sazby daně z příjmu.
"I přes lepší než předpokládaný vývoj v posledních dvou měsících směřuje státní rozpočet k nejhoršímu výsledku v historii. Nicméně srpnová čísla potvrdila předchozí trend nižšího výpadku příjmů a i nižších výdajů státního rozpočtu, než s čím počítala vláda. I proto nepředpokládáme, že by státní rozpočet v následujících měsících směřoval k deficitu 500 miliard korun," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. Celoroční hospodaření státu podle něj skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun.
"Předpokládáme, že státní rozpočet skončí letos v mírně nižším než schváleném schodku, a to i přes jednorázovou výplatu důchodů se kterou počítá vláda. V tuto chvíli počítáme s deficitem kolem 430 miliard korun, tedy osm procent HDP. To je sice ve srovnání s minulostí historicky vysoký deficit, v mezinárodním srovnání však nejde letos o nic neobvyklého," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Hlavním rizikem podle něj není deficit letošního roku, ale vývoj v dalších letech, jelikož zatím nebylo blíže určeno, jak budou kompenzovány propady příjmů ze zrušení superhrubé mzdy či daně z převodu nemovitostí. "Výpady v příjmech v řádech vyšších desítek miliard korun nebude jednoduché najít a vysoké deficity se tak patrně stanou v příštích letech běžnou praxí," dodal.
