I. Run na banky
První příznak nestability a nedůvěry v bankovní systém jsme v Rusku mohli sledovat už o víkendu. Zahraniční zpravodajové hlásili, že v ulicích ruských měst se během soboty a neděle vytvářely fronty před bankomaty, ze kterých se Rusové snažili vybrat své peníze.
A bank run has apparently started in Russia. The ruble will likely be worth less than toilet paper by this time tomorrow. pic.twitter.com/WqytX5yUos
— David Pakman (@dpakman) February 27, 2022
Ten opravdový run na banky (tedy hromadné vybírání bankovních úspor, které může vést k vážným problémům bankovního sektoru a stanovení limitů pro výběry) se očekává v pondělí, kdy se pobočky bank otevřou pro veřejnost.
Panika se v podobných případech šíří obvykle rychle, takže fronty před pobočkami a jejich následné uzavírání jsou více než pravděpodobné.
V Česku se první podobné fronty objevily už v pátek, kdy ruská Sberbank musela zavřít své pobočky. Banka se stala terčem hněvu proti ruské agresi na Ukrajině a lidé v ní začali hromadě uzavírat své účty. V tomto případě se ovšem jedná spíše o vyjádření hněvu vůči ruskému agresorovi, jelikož úspory v evropských pobočkách Sberbank podléhají bankovní licenci EU. Jsou tak chráněny až do předem dané výše.
II. Propad kurzu rublu
Druhá a podstatnější rána by měla přijít už během pondělí, kdy začne obchodování na finančních trzích a burzách. Zpravodajský server BBC v pondělí ráno informoval, že ruský rubl už přes noc klesl téměř o 30 procent a je na novém historickém minimu vůči americkému dolaru. Proti prudkému propadu se bude tamní centrální banka snažit intervenovat.
Intervence probíhají nejčastěji odprodejem cizích měn shromažďovaných centrální bankou v rámci devizových rezerv. Nákupem své vlastní měny na trzích v podobných případech centrální banky zvyšují "vzácnost" vlastní měny, a tlačí tak na zhodnocování jejího kurzu. Jde o opačný proces, než co prováděla česká ČNB v roce 2013 v rámci známé operace, kdy se ovšem snažila kurz koruny snížit, aby tak zabránila obávané deflaci. Česko kurz "shazovalo", Rusko se ho bude snažit zachraňovat.
Jenže právě s tím bude mít ruská centrální banka problém. Své devizové rezervy v různých měnách má prostřednictvím dluhopisů totiž uložené po celém světě. A západní svět se nyní rozhodl tyto rezervy v rámci sankcí zmrazit, tedy zablokovat.
Evropské, americké a další banky nyní dostaly pokyn, aby všechny přicházející požadavky ruské národní banky na prodej cenných papírů ignorovaly.
Rusko se tak bude muset spolehnout na rezervy uschované zejména ve zlatě a čínských jüanech. Během dlouho připravované agrese se sice na tyto kroky přichystalo, přesto jsou nyní tyto zásoby díky sankcím omezené. Jak dlouho bankéřům devizové nástroje vydrží, nyní záleží jen na rychlosti propadu rublu. Ruská národní banka zatím uvedla, že je připravena pumpovat peníze do bankovního systému bez omezení.
Rezervy celkem činí podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy těžko představitelných 643 miliard dolarů. V praxi ovšem západní spojenci mohou zmrazit maximálně jen zhruba dvě třetiny této sumy. Konkrétně jde o tu část, kterou drží spojenci Západu v dolarech, eurech či dalších měnách, jako je japonský jen. Sankci tak unikne ta část rezerv, kterou má ruská centrální banka v čínské měně, a také podstatná část rezerv, jež drží ve zlatě, protože to má převážně deponováno na své domácí půdě.
Historicky jde podle Kovandy o bezprecedentní krok. "Podobné opatření v minulosti Spojené státy uplatnily vůči íránské nebo venezuelské centrální bance, ale až v době, kdy už v těchto ústavech nebylo příliš co zmrazit," uvádí ekonom.
"Skupování" rublů z trhu za zlato a čínské jüany však ruskou měnu dál citelně znehodnotí. Oslabí tak možnost ruské národní banky provádět měnovou politiku. "Volný pád rublu tak může vyústit v jeho totální krach," uzavírá Kovanda.
III. Hyperinflace a bezcenné peníze v kamnech
Rychlé a podstatné oslabení rublu vzápětí vyvolá inflační vlnu. Ta může podle ekonomů postupně nabrat parametrů pádivé inflace (dvou- až tříciferný roční růst), nebo dokonce hyperinflace (tří- a víceciferný růst).
Sankce začínají působit. Pocítí to všichni obyvatelé, kteří v panice vybírají hotovost a centrální banka musí dodávat do systému obrovské objemy likvidity. Rusku hrozí obrovská inflace. https://t.co/zeYhXJ6cf0
— Eva Zamrazilová (@EZamrazilova) February 27, 2022
"Sankce začínají působit. Pocítí to všichni obyvatelé, kteří v panice vybírají hotovost a centrální banka musí dodávat do systému obrovské objemy likvidity. Rusku hrozí obrovská inflace," napsala v neděli na Twitteru předsedkyně Národní rozpočtové rady a bývalá radní České národní banky Eva Zamrazilová.
Jelikož s růstem cen a se znehodnocováním úspor máme v současnosti v drobné míře zkušenosti i v Česku, je možné si představit, co se bude dít v momentě, kdy místo běžných jednotek procent dosáhne inflace deseti- či stonásobně vysokých hodnot.
IV. Zhroucení ruské ekonomiky?
S nastíněným scénářem počítá i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní se dá očekávat, že Rusko přestane splácet své zahraniční závazky.
"Se začátkem nového týdne nelze vyloučit dlouhé fronty před ruskými bankami hraničící s runem na banky. Skupování zboží ze Západu. Rusku reálně hrozí hyperinflace. Propad už tak skomírající ekonomiky. Zhroucení burzy nebude odvráceno ani jejím zavřením, jen se dopad rozmělní v čase," domnívá se ekonomka.
Západ zatím nesáhl po "jaderné variantě" v podobě úplného odpojení Ruska od SWIFTu, takže Rusko může alespoň prozatím dál vydělávat na prodeji plynu do Německa, Itálie a dalších evropských zemí. Seznam bank, kterých se odstřihnutí od systému zahraničních plateb týká, totiž zatím nebyl zveřejněn.
Problém ovšem je, že sankcemi postižená ruská centrální banka mimo jiné provádí právě nákupy a prodeje vlády, a nepřímo i státních energetických gigantů. "S těmito rezervami počítalo Rusko pro případ, že by bylo odstřiženo od mezinárodních platebních cest nebo mezinárodního obchodu," uvedl analytik společnosti Natland Petr Bartoň.
"Paralyzovat centrální banku světové velmoci je naprosto živelné a bezprecedentní. Zvláště v době, kdy ta země už nyní prochází vážnou ekonomickou a finanční krizí," napsal v neděli na Twitteru americký profesor ekonomie na Univerzitě George Washingtona Steven Hamilton.
To cripple a major country’s central bank is totally wild, and unprecedented. Particularly when that country is already facing a major economic and financial crisis. Perhaps difficult for those not versed in monetary and financial policy to comprehend just how significant it is.
— Steven Hamilton (@SHamiltonian) February 26, 2022
Ukazuje se tak, že ani světoví finančníci, experti a analytici nevědí s jistotou, co vlastně sankce způsobí a nakolik bude svět pravděpodobným kolapsem Ruska zasažen. Následující týden tak budeme každopádně sledovat situaci, která ve světových finančních dějinách pravděpodobně nemá obdoby.
