Brno - Podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) se řešení rekonstrukce brněnského železničního uzlu blíží k odsunu nádraží do míst dnešního dolního nákladového nádraží.
Na tiskové konferenci po jednání s vedením Jihomoravského kraje a brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO) také řekl, že doufá, že po rozhodnutí už nebudou nespokojené skupiny modernizaci uzlu blokovat. Bez modernizace se Brno dostane do nepříjemné situace, kdy by ho mohly minout vysokorychlostní tratě, řekl. Odsunutá varianta je podle něj ekonomičtější.
Dnes zveřejněný průzkum, který provedl vlastními silami ve vlacích Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD), naopak ukazuje, že téměř 78 procent lidí, kteří dojíždějí do Brna vlakem, dává přednost tomu, aby nové hlavní nádraží bylo Pod Petrovem, tedy blízko současné polohy. Jen deset procent by chtělo odsun nádraží do polohy k řece - do míst dnešního dolního nádraží. Zbytku je to lhostejné.
"Ale ať už dopadne rozhodnutí jakkoli, peníze se ve státním rozpočtu najdou nezávisle na tom, kdy se začne a jakou podporu stihneme získat z Evropské unie. Vzdaluje se však možnost získat peníze i z Operačního programu Doprava II," řekl Ťok.
Jihomoravský kraj se už rozhodl, že by chtěl nádraží v odsunuté poloze, městské zastupitelstvo se vyjádří 27. února. Pak dá stanovisko Správa železniční dopravní cesty a ministerstvo dopravy by mělo rozhodnout po zasedání centrální komise v květnu.
Brňanům by se také měla přiblížit stavba severojižního kolejového diametru, o němž se mluví od přelomu 80. a 90. let minulého století.
"SŽDC začne zpracovávat studii proveditelnosti, aby se diametr řešil jako sdružená investice s modernizací nádraží. Kdo bude investorem, se chceme domluvit v budoucnu na schůzce města, kraje a ministerstva. Uvidíme, zda to bude sdružená investice, nebo to bude investice SŽDC," řekl Ťok.
Diametr by měl výrazně zrychlit dopravu od severu k jihu. Odlehčil by přetíženým tramvajovým linkám v tomto směru. Počítá se s tím, že vlaky z tratě od Tišnova se na rozhraní Řečkovic a Králova Pole zanoří do tunelu, který bude pokračovat k jihu pod centrem města a pod nádražím.
Na povrch vyjede na konci Komárova a bude pokračovat na jihovýchod. Půjde o klasickou železniční trať určenou pro lehkou regionální osobní dopravu. "Měla by však sloužit i jako MHD, stanice by od sebe mohly být zhruba 800 až 1000 metrů," řekl za SŽDC Mojmír Nejezchleb.
Diametr by mohl vyřešit i úvahy o Nové městské třídě, tedy kapacitní ulici, která by vyžadovala velké demolice i obytných domů. U obou variant nového nádraží se naráží na kapacitní problémy některých křižovatek v centru města, protože se předpokládá výrazně vyšší zájem o cestování MHD a tedy vyšším počtu spojů. Pokud by se velké množství lidí přepravilo pod zemí, tyto problémy by se výrazně utlumily.
Ťok se dnes také vyjádřil k rozšíření D1 v okolí Brna na šest pruhů. "Navrhoval jsem, abychom při rozšíření pamatovali na nadstandardní hlukovou ochranu, mělo by se projektovat velkoryse," řekl Ťok. Kdy se bude dálnice D1 rozšiřovat, zatím není jasné. Hotovo by však být do roku 2026.
