Praha – Pod heslem Konec levné práce se 7. září znovu sejdou odboráři na „manifestačním mítinku“. Stejně jako před rokem se uskuteční v libeňské Aréně Sparta, organizátoři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) počítají opět zhruba s 1500 účastníky.
Podobně jako loni nepůjde o demonstraci v ulicích, ale spíše motivační školení, jak při kolektivním vyjednávání zatlačit na zvýšení mezd. Letošní setkání se zaměří také na požadavky týkající se změn v zákoníku práce a na vyšší růst minimální mzdy.
Kampaň pod heslem ,,Konec levné práce" odboráři oficiálně spustili právě před rokem. Podle zatím posledních čísel Českého statistického úřadu stoupla průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí o 4,4 procenta (po odečtení inflace reálně o 3,9 procenta) oproti stejnému období předchozího roku. Nárůst mediánové mzdy v podnikatelské sféře se letos blíží 6,5 procenta, což je nejvíce za osm let.
A vláda od letošního ledna zvýšila minimální mzdu – po roce znovu o 700 korun na 9900 korun. V posledních týdnech také rozhodla, že platy učitelů porostou od 1. září o osm procent, státním zaměstnancům se zvýší o pět procent od letošního listopadu, ve zdravotnictví budou vyšší o deset procent od příštího roku.
"Odbory musí usilovat o pokračující růst mezd v nadcházejícím kole kolektivního vyjednávání 2017," říká předseda ČMKOS Josef Středula. Na mítinku by měl uvést konkrétnější představu o růstu mezd na základě odhadu ekonomického vývoje.
A ČR je? Šestá, ale od konce! @odbory prostor pro zvyšování je velký a postoj @strakovka k jejímu zvyšování správný https://t.co/LEjkaKlzjx
— Josef Stredula (@JStredula) August 9, 2016
Podle Středuly je právě růst reálných mezd nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky. "Spotřeba domácností totiž představuje více než polovinu hrubého domácího produktu a má-li růst, pak sotva si lze představit, že by se zvyšoval jen růstem investic a exportu," zdůrazňuje.
"Za nás pro příští rok požadujeme zvýšit platy a mzdy pro zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách o 10 procent tarifního platu či mzdy," konkretizuje své požadavky například předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Zaměstnavatelské svazy se samotným růstem mezd problém nemají a shodují se, že když se ekonomice daří, tak je firmy v drtivé většině zvyšují. "V současnosti k nárůstu mezd samovolně dochází a bude k němu docházet i nadále.Tento růst může mít i vyšší tempo než uvažované zvýšení minimální mzdy," říká analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.
Upozorňuje však, že o navýšení má rozhodovat především zaměstnavatel. "Zná svoji firmu nejlépe a musí posoudit, kdy má možnosti a kdy je připraven mzdy zvýšit. Vnější zásahy v této oblasti nejsou potřebné," podotýká Kubelková.
V době růstu jsou přitom pro firmu i jiné priority než jen růst mezd – jde obecně o investice do budoucnosti. "Měly by také investovat do techniky, technologií, starat se o svůj majetek, pečovat o vzdělanost zaměstnanců a dodržovat sociální program podepsaný v kolektivní smlouvě," míní prezident Svazu Průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Větší problém mají zaměstnavatelé s dalším růstem minimální mzdy. Odboráři navrhují růst z 9900 na 11 500 korun, vláda zřejmě podpoří návrh ministerstva práce a sociálních věcí hovořící o částce 11 000 korun. Pro zaměstnavatele je přijatelné zvýšení maximálně na 10 600 korun, uvedli na jednání tripartity.
"Zvyšování minimální mzdy znamená nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu s tím spojenou. To ohrožuje konkurenceschopnost firem v globálním měřítku a tím i celou ekonomiku a růst HDP. Dopady budou navíc nerovnoměrné, některých sektorů či regionů se dotknou výrazněji," uvádí Kubelková z Hospodářské komory.
Svaz průmyslu také poukazuje na to, že minimální mzda se stává nástrojem předvolebního populismu. "Při rozhodování by neměla hrát roli politika,“ říká Hanák.
