Praha - I když valná většina zaměstnavatelů z výrobního sektoru organizuje pro své zaměstnance vánoční večírek, lidé o ně příliš nestojí. Podle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment mezi 400 firmami patří ve výrobě k nejžádanějším benefitům 13. a 14. plat, příspěvek na bydlení a dny placeného zdravotního volna. Mezi dělnickými profesemi roste zájem o jazykové vzdělávání.
|
Pět nejméně žádaných benefitů |
Pět nejvíce žádaných benefitů |
|
Vánoční večírek |
13. plat / 14. plat / pravidelné bonusy |
|
Sportovní či společenské akce |
Příspěvek na bydlení |
|
Dárky od zaměstnavatele |
Placená krátkodobá nemoc, sick days |
|
Občerstvení na pracovišti |
Příspěvek na dopravu |
|
Individuální zdravotní péče |
Jazykové vzdělávání |
|
Placená dovolená nad rámec zákona |
|
|
Firemní školka |
"Finance představovaly a nadále představují jedno z nejdůležitějších kritérií, na jejichž základě se lidé rozhodují o přijetí pracovní nabídky. Není tedy divu, že vánoční prémie anebo 13. a 14. plat patří k nejžádanějším benefitům," uvedla marketingová manažerka Grafton Recruitment Jitka Součková. Tento benefit by si podle ní přálo téměř 90 procent respondentů průzkumu, jen necelých 60 procent jej však má.
Správně nastavené odměňování formou nefinančních benefitů patří k důležitým nástrojům udržení loajality zaměstnanců i přilákání nových, uvedla dále. "Dříve běžné benefity již zaměstnance nezajímají. Třeba občerstvení na pracovišti již považují za samozřejmost a jejich zájem silně opadá i v případě vánočních večírků a dárků od zaměstnavatele či příspěvků na kulturní a sportovní vyžití. Jde přitom o benefity, které nabízí většina firem," dodala Součková.
Mezi dělnickými profesemi se začínají prosazovat benefity dříve běžně nabízené v kancelářském prostředí. Mezi dělníky roste zájem o jazykové kurzy, nejrůznější formy firemního vzdělávání, vyhrazený čas na inovace anebo tzv. sick days, tedy krátkodobé placené zdravotní volno.
Velmi žádaná je i firemní školka a nejrůznější formy flexibility práce, například pružná pracovní doba, možnost nadpracovat si hodiny či maximálně dvojsměnný provoz.
Přes 80 procent zaměstnanců z výrobního segmentu by od zaměstnavatele rádo dostávalo i příspěvky na dopravu a na bydlení. Podle Součkové je to proto, že firmy kvůli nedostatku pracovních sil hledají lidi napříč celou republikou, dokonce i v zahraničí.
Pro pracovníky, kteří se kvůli práci mají přestěhovat anebo do zaměstnání dojíždět z větší dálky, právě tento typ benefitů může být rozhodující pro přijetí pracovní nabídky.
"Průměrně dnes zaměstnancům v dělnických pozicích jejich zaměstnavatelé poskytují benefity v hodnotě 1000 korun za rok. Jako ideální hodnotu však respondenti vnímají 3000 korun," uvedla Součková.
Velké nadnárodní výrobní firmy poskytují svým zaměstnancům benefity v průměru za více než 6000 korun a tuto částku ještě navyšují, doplnil Václav Kurel, majitel společností Benefit Plus.
Zájem o benefity mezi výrobními firmami podle něj enormně roste. V roce 2018 by se nárůst mohl pohybovat mezi deseti a dvaceti procenty, podotkl.
Podle průzkumu Benefit Plus z letošního listopadu zaměstnanci benefity nejčastěji využívají na zdraví (přes 60 procent), zejména na nákup v lékárnách a ve stomatologii.
Jednoznačně vedou benefity zaměřené na zdraví, využívá je 60 procent zaměstnanců ve výrobních firmách. Dalších 16 procent zaměstnanců firemní benefity využívá na cestování. Po deseti procentech jsou benefity využívány na sport a kulturu, dodal.
