Pro pořízení bydlení by hypotéku podle průzkumu využilo 60 procent lidí, což je o sedm procentních bodů víc než loni. Stojí za tím vyšší ceny nemovitostí, díky nimž roste potřeba financovat bydlení půjčkou. Vlastní úspory by pak lidé použili hlavně na rekonstrukce a vybavení domácností, podobně jako v loňském roce.
Téměř pětina dotazovaných přitom už hypotéku má a úspěšně ji splácí, což potvrzují i poslední čísla České národní banky o platební morálce. Podíl problematických hypoték totiž dál klesá na dlouholetá minima. Podle únorových statistik je jich pouze 0,71 procenta, nejméně za 20 let.
"Celkem 18 procent lidí hypotéku má, 11 procent ji před pandemií plánovalo a stále ji plánuje a dvě procenta lidí hypotéku nemají, ale v souvislosti s pandemií a podmínkami na trhu ji začali plánovat. Dalších deset procent lidí hypotéku nemá, ale kvůli růstu sazeb či vysokým cenám nemovitostí ji už neplánují. Přibližně 53 procent Čechů hypotéku nemá a ani to neplánuje. Dalších zhruba šest procent hypotéku nemá, protože ji už splatilo. Celkem jedno procento o hypotéku žádalo, ale nebyla jim schválená," vyplývá dále z průzkumu.
"I když objemy poskytnutých hypoték letos meziročně klesají dvoucifernými tempy a letošní rok se tak určitě nevyrovná roku 2021, který byl v tomto směru zcela rekordní, přesto je letošní objem poskytnutých nových hypoték za první čtvrtletí stále poměrně silný. Pokles je totiž koncentrován zejména v refinancovaných úvěrech. Objem skutečně nových hypoték byl za první čtvrtletí 2022 meziročně nižší jen o 8,6 procenta," uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler.
S rostoucími úroky se Češi o výběru poskytovatele hypotéky častěji rozhodují podle výhodné úrokové sazby nebo výše měsíční splátky. Důležité je to téměř pro polovinu z nich, zatímco loni to byla jen necelá třetina.
Naopak doporučení finančních poradců je pro ně méně důležité. Na významu nabývá dopravní dostupnost a typ nemovitosti. O něco více než loni lidi zajímá i blízkost k ostatním členům rodiny nebo dojezdový čas do práce.
"Česká populace vnímá změny na trhu spojené s růstem cen nemovitostí, a tudíž je více než kdy jindy citlivější na cenové nastavení hypoték, často na úkor doporučení od finančního poradce. To se týká jak klíčového parametru v podobě výše úrokové sazby, tak samotné měsíční splátky," doplnil Michal Straka z agentury Ipsos. Měsíční splátky jsou podle něj pro mnohé lidi zásadní kvůli stabilitě rozpočtu domácností.
Hypotéku si lidé nejčastěji pořizují k financování vlastního bydlení. Pro pořízení domu nebo bytu, ve kterém budou následně i bydlet, by ji využily dvě třetiny z nich. S velkým odstupem pak následují rekonstrukce domácnosti, koupě nemovitosti k pronájmu, popřípadě pořízení bydlení pro děti či rodiče. V porovnání s minulým rokem přitom méně záleží na kvalitě životního prostředí.
Necelá pětina Čechů má hypotéku na 15 let. Podobnou délku plánuje i třetina těch, co o hypotéce uvažují. Ve skutečnosti je ale nejvíc těch nad 25 let, a to jak skutečných, tak plánovaných. To je o čtyři procentní body víc než loni, u plánovaných dokonce o šest bodů.
Za celý loňský rok banky poskytly 178 tisíc hypoték, o polovinu více než v roce 2020. Celkový objem včetně refinancování dosáhl v roce 2021 rekordního objemu 541 miliard Kč, v roce 2020 činil objem 312 miliard korun, vyplývá z Hypomonitoru České bankovní asociace.
Podle něho si Češi loni průměrně půjčovali 3,3 milionu korun, zatímco v roce 2020 to bylo 2,8 milionu. Platí přitom, že čím mladší žadatel, tím více peněz si plánuje půjčit. Nejvíc, a to pět až šest milionů korun, by si chtěli půjčit mladí lidé do 26 let (sedm procent). Kategorie do tří milionů korun se nejčastěji týká lidí mezi 27 a 35 lety (27 procent). Půjčku do jednoho milionu pak zvažují hlavně lidé nad 54 let.
