Boj s inflací zdraží úvěry k číslům, co tu dlouho nebyla. A růst sazeb navíc nekončí

Ekonomika Ekonomika
31. 3. 2022 17:31
Aktuální zvýšení úrokových sazeb ČNB na pět procent odborníci očekávali, dokonce se objevovaly spekulace o ještě větším navýšení. Centrální banka se zvyšováním sazeb snaží zpomalit růst inflace. Zároveň tím ale opět výrazně přidusí ekonomiku a ve výsledku může přivést obávanou stagflaci. Lidem se nyní dál zvýší úročení úvěrů, experti navíc předpokládají, že k dalšímu navýšení sazeb dojde už brzy.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. | Foto: Václav Vašků

"Česká národní banka s ohledem na vývoj inflace k dalšímu zvýšení úrokových sazeb přistoupit musela. Ačkoli s sebou tento krok přinese další zdražování hypoték, investičních i spotřebitelských úvěrů, moc jiných nástrojů, jak se pokusit tempo růstu cen zkrotit, ČNB nemá," uvádí Miloš Filip, ředitel realitního fondu Schönfeld & Co Prémiové nemovitosti.

"Trh spekuloval, že ČNB dnes zvýší sazbu dokonce na 5,25 procenta. Toho se ale její bankovní rada zjevně zalekla, neboť příliš vysoké úroky mají dusivý dopad na ekonomiku," uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERVu. "Tu už nyní bude tížit právě vysoká inflace a také dopady válečné vřavy na Ukrajině," dodává.

Rizika a nejistoty vývoje odhadovaného v aktuální únorové prognóze České národní banky jsou podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. "To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu," uvedl Rusnok.

Důsledky vyšších úrokových sazeb

Co vlastně vyšší sazby znamenají? V první řadě vedou k vyšším úrokům a zdražují tak úvěry, včetně těch hypotečních. Znamená to tedy zhoršení přístupu k financování pro podniky i jednotlivce. Růst sazeb je ale naopak dobrá zpráva pro ty, kteří mají peníze na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Ty tak na zvýšeném úročení vydělají více.

"Sazby hypotečních úvěrů překročí pět procent a budou stoupat k šesti procentům i v následujícím roce", domnívá se zemský ředitel společnosti 4fin Tomáš Trauške. Toto zvýšení se podle něj u většiny bank projeví do jednoho měsíce.

"Je na místě, aby klienti řešili své končící fixace a ideálně brzy vyřešili jejich rezervace. Výhodné to bude v čase pro spořící a termínované účty, kde čeká lepší sazby. Zároveň dojde k poklesu dluhopisových fondů, tedy přichází čas k jejich postupnému nákupu," dodal Trauške.

Miloš Filip předpokládá, že se v důsledku vyšších korunových úrokových sazeb více developerů a investorů rozhodne zajistit si financování v eurech. "Protože nejistoty ohledně dalšího vývoje eurozóny svazují Evropské centrální bance ruce více než dříve a její hlavní úroková sazba zůstává na nule, budou se eurové úvěry v Česku vyplácet čím dál víc. A to přesto, že u nich musíme počítat s náklady na zajištění kurzového rizika," vysvětluje Filip.

Čeká se další navyšování

Bankovní rada ČNB je podle Rusnoka připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby "ukotvila inflační očekávání". "Opětovné brzké obnovení cenové stability je přitom nyní naprostou prioritou banky," uvedl Rusnok.

Podle něj v jarních měsících inflace dál poroste a zůstane velmi vysoká i po zbytek letošního roku. Zároveň předpokládá, že vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný český ekonomický růst letos zhruba na polovinu. 

Kovanda varuje, že pokud se tíživé ekonomické dopady války, souvisejících sankcí a odvetných kroků Ruska budou stupňovat, třeba v podobě přerušení dodávek ruského plynu do EU, nelze vyloučit růst základní sazby ČNB až k úrovni šesti procent. "Pravděpodobnější je však nárůst pouze nejvýše na úroveň 5,5 procenta v příštích měsících," dodává Kovanda.

Další růst sazeb předpokládá i Jana Mücková, ekonomka a obchodní ředitelka investiční skupiny LOGeco. "Inflace podle mého názoru poroste až k 15 %, a tomu se musí ČNB razantně postavit. Kromě sazeb ale nemá žádné příliš silné nástroje k ovlivňování cen. Sazby úvěrů tak budou dál růst, a to bude směřovat naši ekonomiku do minimálně krátkodobé stagflace - tedy kombinace nízkého hospodářského růstu a vysoké inflace," vysvětluje Mücková.

Co jsou sazby ČNB a jak ovlivňují cenu peněz

  • Stanovením základní úrokové sazby centrální banka ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Výše úrokových sazeb ČNB je také jedním z faktorů, které ovlivňují kurz koruny vůči cizím měnám. Za vyhlašovanou sazbu přebírá Česká národní banka při takzvaných repo operacích od komerčních bank přebytečné finance, které jim vrací navýšené o úrok. Standardně jde o dvoutýdenní obchody, v některých případech se provádějí i transakce s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Kromě těchto dlouhodobějších obchodů centrální banka umožňuje bankám uložit si u ní přebytečné peníze přes noc.
  • Pro oba případy obchodů - tedy pro dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba) i pro uložení peněz přes noc (depozitní facilita, diskontní sazba) - stanovila Česká národní banka od listopadu 2012 úrokovou sazbu 0,05 procenta. V srpnu 2017 zvýšila dvoutýdenní sazbu na 0,25 procenta a do února 2020 ji postupně zvyšovala o 0,25 procentního bodu až na 2,25, poté klesala až na 0,25 v květnu 2020 a následně ji ČNB opět zvyšovala.
  • Diskontní sazba od listopadu 2012 rovněž do loňského února rostla až na 1,25, následně klesala až na 0,05 loni v březnu, letos 1. října vzrostla na 0,50 a nyní ji ČNB zvýšila.
  • Třetí důležitá úroková sazba, lombardní, za kterou si banky od ČNB přes noc peníze půjčují, byla od listopadu 2012 0,25 procenta, poté do února 2020 rostla až na 3,25 a po poklesu až na 1,00 loni v květnu opět rostla.
  • Výše základní úrokové sazby od vzniku ČR z dlouhodobého hlediska klesala, vyskytla se ale i období výrazného růstu. 2T repo sazba byla vyhlášena poprvé v prosinci 1995 ve výši 11,3 procenta (do té doby ČNB používala diskontní sazbu, jež v lednu 1993 činila 9,5 procenta). Nejvyšší byla v červnu 1997, kdy krátkodobě byla 39 procent. V prosinci 1998 klesla pod hranici deseti procent, v listopadu 2001 pod pět procent a v prosinci 2009 činila jedno procento.
  • To, že ČNB kvůli dlouhodobě nízkým úrokům nemohla používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby, byl jedním z důvodů, proč centrální banka v listopadu 2013 zahájila devizové intervence. Ve snaze předejít deflaci tak oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Režim devizových intervencí ukončila ČNB začátkem dubna 2017.
  • Cenu peněz v ekonomice kromě úrokových sazeb České národní banky určuje PRIBOR (z anglického Prague Inter Bank Offered Rate). Je to úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Často se používá jako referenční sazba, od které se odvíjí výše úroků u hypoték a dalších úvěrů pro občany a firmy. Výška sazby PRIBOR se liší podle toho, na jak dlouho se peníze půjčují. Její výše reaguje na sazby centrální banky.
  • PRIBOR je nejnižší pro jednodenní obchody, s prodlužujícím se trváním obchodu roste.
 

Právě se děje

Další zprávy