Meziročně přibylo i bytů, které se začaly stavět, méně jich však bylo dokončeno. Letošní září mělo ve srovnání s loňským o jeden pracovní den méně, po očištění o tento vliv stavebnictví vzrostlo o 13,9 procenta. Meziměsíčně bylo po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 0,9 procenta.
V pozemním stavitelství, kam spadá stavba bytů, kanceláří nebo skladů, se produkce proti loňskému září zvýšila o 10,1 procenta. V inženýrském, které tvoří ze značné části dopravní infrastruktura, byla výroba meziročně vyšší o 18,1 procenta.
Počet zahájených bytů se meziročně zvýšil o 7,9 procenta na 2611 bytů. Dokončeno jich bylo 2357, což je proti loňskému září o 8,6 procenta méně.
"Příběh v českém stavebnictví zůstává stále stejný. Poptávka po stavebních pracích převyšuje nabídku. Na jedné straně stavební firmy bojují s nedostatkem pracovních sil, na straně druhé přetrvává vysoká poptávka po rezidenčním bydlení i výstavbě nových výrobních prostor. Tento trend bude zřejmě pokračovat i v příštím roce," vysvětluje Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky.
Úřady vydaly i méně stavebních povolení, jejich počet meziročně klesl o 9,4 procenta na 6728. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 31,8 miliardy Kč a ve srovnání se stejným loňským obdobím byla vyšší o 17,1 procenta.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebních firmách s 50 a více zaměstnanci se meziročně snížil o 0,1 procenta a jejich průměrná hrubá měsíční mzda proti loňskému září vzrostla o 8,7 procenta na 37 826 korun.
Na poklesu průmyslové výroby měly největší podíl chemická výroba a opravy a instalace strojů. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů průmyslová produkce meziročně vzrostla o 2,5 procenta. Za třetí čtvrtletí výroba meziročně stoupla o 3,3 procenta.
V září meziročně klesla shodně o 15,4 procenta výroba chemických látek a chemických přípravků a opravy a instalace strojů. O 15 procent se snížila produkce v odvětví ostatních dopravních prostředků a zařízení. Stoupla naopak o 21,2 procenta výroba počítačů a další elektroniky, o 4,8 procenta produkce v hutnictví a slévárenství a o 7,7 procenta výroba v ostatním zpracovatelském průmyslu.
"Evropským automobilkám činí značné obtíže přechod na nové emisní testy, což společně s pokračujícím nasycováním zejména západoevropského automobilového trhu vede k útlumu celého automobilového sektoru," říká hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda.
Podle něj je zvláště markantní útlum v sousedním Německu, jehož ekonomika právě kvůli ztrátě dynamiky v automobilovém sektoru ve třetím čtvrtletí pouze stagnovala. Stahovala tak dolů ekonomiku celé eurozóny, jejíž růst citelně zaostal za očekáváním. A stahuje dolů také český průmysl, který je na dobré kondici německé automobilové výroby zásadním způsobem závislý.
Letos v září v průmyslu také oproti loňsku klesla o 0,9 procenta hodnota nových zakázek. Pokles byl výraznější u zahraničních zakázek, kde dosáhl 1,1 procenta. Hodnota tuzemských zakázek se snížila o 0,4 procenta. Nejvíc k celkovému poklesu přispěl podle statistiků propad hodnoty zakázek ve výrobě aut, chemických látek a strojů.
Tržby z průmyslové činnosti v září meziročně vzrostly o 1,4 procenta. Stoupl i průměrný počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50 a více pracovníky, a to o 1,1 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v průmyslu oproti loňskému září vzrostla o 5,5 procenta na 32 091 korun.
Za třetí čtvrtletí letošního roku průmyslová výroba meziročně stoupla o 3,3 procenta. Tržby vzrostly o 5,2 procenta a hodnota nových zakázek o 3,7 procenta. Zaměstnanců v průmyslových podnicích přibylo o 1,2 procenta a jejich průměrná hrubá měsíční mzda se zvýšila o 7,2 procenta na 32 947 korun.
