Produkce masa v Česku loni přesáhla 450 tisíc tun. Výroba i dovoz vepřového klesly

ČTK ČTK
30. 1. 2020 11:40
Produkce masa loni v Česku stoupla o 0,8 procenta na 450 774 tun. Mírně stoupla výroba hovězího a drůbežího. V případě vepřového, které představuje téměř polovinu veškeré produkce masa, nepatrně klesla.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Jatka loni porazila 238 800 kusů skotu, což je o procento více než v předchozím roce. Vyrobeno bylo 72 892 tun hovězího, meziročně o 1,8 procenta více. "Tohoto mírného meziročního navýšení výroby hovězího masa bylo dosaženo i přes klesající počty zvířat ve výkrmu, a to v důsledku sníženého vývozu a zvýšeného dovozu zvířat určených k porážce," uvedli statistici.

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se snížily o 2,7 procenta. Dovoz hovězího masa se zvýšil o 6,8 procenta na 40 640 tun a vývoz stoupl o 10,3 procenta na 12 725 tun. Podle statistiků se schodek meziročně mírně prohloubil. Dovezené maso pocházelo především z Nizozemska, Německa, Polska a Irska, vývozy směřovaly hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska a Polska.

Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který taktéž upozornil, že se znovu zvýšil nákup mléka, tentokrát o 1,3 procenta na 2,993 miliardy litrů. Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha upozornil, že proti roku 1989 je současná produkce na polovině a nákup mléka na 60 procentech.

Loňská produkce vepřového masa klesla o 0,6 procenta na 209 604 tun, počet poražených prasat klesl o 0,4 procenta na 2,301 milionu prasat. Ceny jatečných prasat stouply o 16,6 procenta.

"Změny na mezinárodním trhu s vepřovým masem odráží i výsledky našich loňských statistik. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat od dubna výrazně rostly. Zatímco v prvním čtvrtletí byla cena prasat necelých 35 korun za kilogram jatečné hmotnosti, ve čtvrtém čtvrtletí to bylo již téměř 46,50," uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Do ČR bylo loni dovezeno 270 204 tun vepřového masa, meziročně o tři procenta méně, pocházelo hlavně z Německa, Španělska a také z Polska a Belgie. Vývoz činil 28 147 tun, což byl nárůst o 0,6 procenta, většina mířila na Slovensko.

Velký dovoz masa a jeho malý vývoz do zahraničí je podle Píchy hlavním důvodem, proč schodek loňského agrárního obchodu se zahraničím nejspíš znovu přesáhne 40 miliard korun. "U této komodity nadále zůstává absolutně nejvyšší záporné saldo ze všech agrárních komoditních skupin. To je ale zcela opačný vývoj než v EU - saldo zahraničního obchodu EU s masem je kladné," sdělil Pícha.

Průměrná cena zemědělských výrobců mléka dosáhla 8,85 koruny za litr, meziročně stoupla o 2,7 procenta. Dovoz se navýšil o 1,9 procenta na 263 024 tun, kdežto vývoz klesl o 2,5 procenta na 1,077 183 tun.

"Největší podíl na zvýšeném dovozu měly sýry, tvaroh a syrovátka. Na straně vývozu došlo k poklesu všech mléčných komodit kromě syrovátky. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie," sdělil ČSÚ.

Video: Řezničina je poslání, dražší maso musíte lidem strčit do pusy. Tučné je lepší, říká Kšána

Maso je základní potravina, tučné je větší chuťový zážitek. Cena dělá v Čechách strašně moc, ale chci, aby lidé pochopili, co je kvalitní produkt. | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy