"Pokud se bavíme o nižších pozicích, je pravda, že dříve jsme se s požadavky na testování na drogy a alkohol setkávali daleko častěji než dnes. Důvodem je právě výrazný nedostatek uchazečů," říká Tomáš Surka z personální společnosti Devire.
Stejnou zkušenost má Jiří Halbrštát z ManpowerGroup: "Tím, že si lidé mohou vybrat z více nabídek na trhu, mají nižší závislost na zaměstnavateli, a tedy nižší motivaci. Projevuje se to v neomluvených absencích, ale i drogách a alkoholu na pracovišti, které firmy musí tolerovat, i když to nemohou veřejně nikdy přiznat," říká personalista.
Zároveň přibližuje současnou praxi: "Některé firmy mají podle interních předpisů dělat namátkové kontroly na drogy. Což je problém, protože třeba stopy marihuany zůstanou v těle i více týdnů. Takže se vypustí fáma o tom, že konkrétní den budou probíhat testy, mistři obvolají své lidi, ať raději nechodí do práce, pokud něco hrozí, a tak fabrika jednu směnu prakticky stojí, aby se splnil bezpečnostní předpis," upozorňuje Halbrštát.
O šéfech, kteří raději zůstávají slepí, mluví i osmadvacetiletý Vašek, který pracuje u velké logistické společnosti ve skladě. "Většinou se pije rum, vodka, pivo v PET lahvích, a co se týká tvrdších látek, tak vím o pervitinu a hodně se užívá tramal, což jsou prášky na bolest na předpis, se kterými se hodně kšeftuje. A samozřejmě marihuana," říká mladý muž.
O konzumentech prý někteří nadřízení vědí. "Ale tolerují to, protože někdy toho udělají ti pod vlivem víc než ostatní," dodává Vašek. Kontroly na omamné látky už zažil. "Šlo o kontroly na základě udání, většinou se testovalo tři až pět osob najednou. U alkoholu platí, že třikrát nadýcháte a končíte, u drog většinou hned následuje výpověď. Zažil jsem i policii při takové kontrole," doplňuje Vašek.
Když chce manažer auto s řidičem, je to jasné
Problém drog a alkoholu se však netýká jen nižších pozic, ale i specialistů a manažerů. U nich však podle Halbrštáta nejde o nedostatek motivace, ale naopak její přemíru. "Manažer, který je několik měsíců na kokainu a pracuje prakticky nepřetržitě, se však najednou zhroutí a na firmu to má velké dopady," říká Halbrštát.
Podle dostupných dat užívá pravidelně alkohol nebo drogy třetina manažerů. Další třetina je na hranici vyhoření a jen přežívá. Zbytek bojuje s okolními vlivy vlastními zájmy ve volném čase a žije "spořádaný rodinný život".
"Každopádně drogy a alkohol je velmi závažné a aktuální, ale bohužel jen skrytě diskutované téma. Nejvíce jsou zasaženi alkoholovou závislostí manažeři ve věku 35 až 45 let, drogy nejčastěji užívá o trochu mladší skupina 30 až 35 let. To vyplynulo z průzkumu Hospodářské komory," říká headhunterka Markéta Švedová ze společnosti Recruit CZ.
Podle ní se spousta manažerů dlouhodobě ocitá pod velkým tlakem zodpovědnosti, prožívá dlouhodobý stres, běžné jsou poruchy spánku a hned za nimi se vleče zhoršená soustředěnost, úzkosti. Omezený prostor na relax a na čas s rodinou přináší zprvu jen rozpory, frustraci a nevrlost. Následné psychické potíže a deprese pak tito zaměstnanci zahánějí práškem, skleničkou a později případně i drogou.
"Firmy o tomto problému vědí, ale pojmenovávají ho jinak nebo vůbec a svou slepotu kompenzují přehnanou péčí o manažery v podobě koučů, sickdays, home-office a rozdáváním permanentek do fitka. Dnes se už firemní večírek či teambuilding bez pořádné pitky snad ani neobejde. V podobném duchu bývají běžné i obědy či večeře s obchodními partnery. Vrcholným znamením bývá, když manažer přestane řídit svůj služební vůz a najme si řidiče," říká Markéta Švedová.
Alkohol je v práci podle ní pro někoho stimulem ke kuráži a vyššímu sebevědomí, pro někoho nástroj k navození vláčného klidu, aby vůbec mohl komunikovat s rodinou a své starosti na chvíli odříznul, a pro někoho to může být tlumící prostředek aspoň k usnutí.
U někoho okamžitá výpověď, u jiného "pauza"
"V naší praxi se často setkáváme s kandidáty, kteří mají kolem 40 až 45 let a momentálně prožívají něco jako kariérní pauzu. Odchod z korporátu a následný rok jakéhosi "podnikání" v podobě nekonkrétního poradenství a "externí spolupráce na projektech" nám dává většinou znamení vynucené pauzy. Buď se kandidát chtěl zastavit a udělal to vlastním rozhodnutím, aby si dal do pořádku soukromý život, zdraví a našel zpět vztah k dětem, nebo to rozhodnutí za něj udělal zaměstnavatel právě z důvodu poklesu jeho výkonnosti či až nevhodnosti pro ostatní," dodává headhunterka.
Zatímco u manažerů se firma většinou domluví na odchodu v tichosti a pod záminkou delší pauzy, u nižších pozic se užívání drog či alkoholu většinou řeší radikálně, vyhazovem. Z právního pohledu jde o porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem, a tím pádem je možné dát zaměstnanci okamžitou výpověď.
Zákoník práce mluví jasně: Zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště. Testu na alkohol či jinou návykovou látku se zaměstnanci musejí podrobit. Odmítnutím by porušili právní předpisy. A v případě, že odmítnou třikrát, opět jim hrozí výpověď.
