Praha - Způsob, jakým lidé pracují, se během několika let výrazně změní. Vlastní stůl i pevná pracovní doba se ve většině firem stanou minulostí, myslí si prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce Ciett Annemarie Muntzová.
"Zatím jsme zvyklí na to, že všichni pracujeme na stejném místě, ve stejný čas a všichni máme tutéž smlouvu. Tohle skončí," předpovídá. "Lidé budou pracovat v kancelářích, ve Starbucks, doma, jednoduše kdekoliv. Já už pracuji doma, v kanceláři dokonce nemám ani vlastní stůl. Když přijdu, tak si jednoduše najdu volné místo," říká.
Zaměstnanci se podle ní zbaví "píchaček" i pevné pracovní doby, kterou před sto lety spolu s hromadnou výrobou přinesla druhá průmyslová revoluce. "Je to postupný proces, který už začal. Nedávná ekonomická recese jej však urychlila, protože řada firem se musela rychle modernizovat," dodává Muntzová.
"Samozřejmě budeme dál pracovat a víceméně stejně dlouhý čas," věří. Pracovní den se ale podle ní stane flexibilnějším.
Volnost je před penězi
Stejný názor má Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz a Prace.cz. Podobná volnost bude podle něj v některých sektorech do pěti let naprostý standard, zvláště v technologických firmách.
Tento vývoj předpovídají i autoři dvousetstránkové studie nazvané Národní iniciativa Průmysl 4.0, která analyzuje připravenost České republiky na masivní automatizaci a digitalizaci. Pracovní týmy budou podle nich stále častěji vznikat jednorázově, kvůli konkrétním projektům. A práce na dálku, kdy spolu kolegové "mluví" virtuálně, bude běžnější.
Zvolnění podmínek umožňují pokročilé technologie, včetně možnosti sdílet data nebo pořádat telekonference. "Zároveň je to forma benefitu - flexibilita je pro zaměstnance hodnotná a lidé si jí cení," říká Martin Ježek, obchodní ředitel agentury Grafton Recruitment. Na práci z domova nebo pružnou pracovní dobu lákají hlavně firmy, které mají problém najít zaměstnance.
O volnost stojí podle Ježka obzvlášť mladá generace. "Pro uchazeče do 30 až 35 let jsou peníze stále méně důležité, zatímco možnost dělat si práci po svém jde nahoru," souhlasí Dombrovský. "I mí kolegové, kteří byli zvyklí sedět v práci od - do, už dnes běžně pracují z domova a naučili se mi to ani neříkat. Já nepotřebuji vědět, kdo kde sedí, ale chci vidět, že jsou za ním nějaké výsledky," doplňuje.
Práce a volný čas splynou
Nevýhodou této flexibility ale pro některé zaměstnance může být, že se práce mnohem silněji prolíná s osobním životem. "Určitě se setře hranice mezi prací a volným časem, prostě chvilku pracujete a chvilku řešíte soukromé věci," potvrzuje Dombrovský.
"Ale stejně jako se nám práce dostává do soukromí, tak se nám soukromí dostává do práce," dodává. Zvláště mladá generace navíc podle něj s moderními technologiemi zachází mnohem zodpovědněji a klade větší důraz na to, aby měla i čas na sebe.
Podle psychologa Radka Ptáčka, který působí na Univerzitě Karlově, je hlavním rizikem "prokrastinace" neboli nadměrné odkládání úkolů. "Zatímco v běžném zaměstnání vám stojí za zády nadřízený, doma jste si vlastním nadřízeným sami," říká. Zaměstnanci tedy musí mít doma větší disciplínu.
Syndrom vyhoření podle něj naopak těmto lidem příliš nehrozí - práce z domova je naopak před ním může často chránit. "Zdrojem vyhoření může být často frustrující kontakt se spolupracovníky nebo klienty. Od toho si doma odpočineme," vysvětluje Ptáček.
Menší role odborů
Zároveň bude podle Muntzové přibývat zaměstnanců, které nikdo nechrání, pokud jde o mzdy nebo pracovní podmínky. Spolu s rozvolňováním pracovního režimu se totiž oslabuje i role odborů. "Je snadnější organizovat lidi, když máte jednotu práce a času. Pokud ale každý pracujeme jindy a jinde, je to složitější," vysvětluje.
Statistiky OECD i průzkum online deníku Aktuálně.cz potvrzují, že k poklesu počtu odborářů v Česku i Evropě skutečně dochází. V tuzemsku například za posledních dvaceti let klesl z 2,6 milionu na přibližně 460 tisíc, tedy o 82 procent.
Odborové organizace navíc často působí právě ve firmách, pro které je typická rutinní práce. A těmto profesím předpovídá Muntzová zánik, protože veškerou automatizovanou činnost podle ní zvládnou roboti.
Právě pomoc zaměstnancům, kteří kvůli nastupující automatizaci a digitalizaci přijdou o místo, by však podle ní mohla být v budoucnu klíčovou rolí odborů.
Podle expertů se také vždy najdou profese, kde se bude docházka dále řídit striktními pravidly. Typicky například výroba, která běží ve směnném provozu a která se bez dělníků či kontrolorů neobejde. "V řadě oborů je potřeba kooperace více lidí v jeden okamžik," souhlasí ekonom J&T Bank Petr Sklenář. Kromě průmyslu jde třeba o zdravotnictví - chirurg ani zdravotní sestra nemohou pracovat z domova, jen když se jim to hodí.
