Mimořádná zpráva

Mimo pracovní dobu mi nevolejte a nepište, šéfe. Francouzi získají právo "odpojit se"

Tereza Holanová Tereza Holanová
12. 5. 2016 5:00
Součástí reformy zákoníku práce, který prosazuje francouzská vláda, je i právo "vypnout se". Zaměstnanci by tak nemuseli odpovídat na pracovní poštu pozdě večer nebo o víkendu. Politici tím chtějí zabránit pracovnímu stresu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Paříž, Praha - Zaměstnanci ve Francii mají přímo v zákoně získat pojistku, podle níž po skončení pracovní doby mohou ignorovat příchozí e-maily a telefony od svých nadřízených.

Právo "vypnout se" je součástí reformy zákoníku práce, kterou se tamní vláda snaží nyní prosadit. O tom, zda začne platit, podle BBC rozhodne prezident Francois Hollande.

Možnost neodpovídat na e-maily či zprávy by se týkala zaměstnanců firem, v nichž pracuje více než padesát lidí. "Právo být offline" by se typicky uplatnilo ve večerních hodinách a o víkendech.

Podle francouzských poslanců je problém s nekonečnou pracovní dobou všudypřítomný a roste, proto je nutné zasáhnout. "Zaměstnanci sice fyzicky odejdou z kanceláře, neopustí ale svoji práci. Jsou uvázáni jakýmsi elektronickým vodítkem - jako psi," upozorňuje podle BBC socialistický poslanec Benoit Hamon. Všechny studie podle něj svědčí o tom, že se výskyt pracovního stresu zvyšuje a že je tento stres dlouhodobý.

"Potřebujeme odpočinek a myslím si, že je důležité vést diskuze, jak vyvážit práci a odpočinek," souhlasí prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce Ciett Annemarie Muntz. Zároveň ale podle ní nejde určovat nějaká pravidla kolektivně, protože každému zaměstnanci může vyhovovat něco jiného.

Lidé se bojí ztráty práce

Za právem "vypnout se" však podle serveru Rt.com paradoxně nestojí odboráři ani politici, nýbrž generální ředitel mobilního operátora Orange Bruno Mettling. "Jedno z největších rizik, jimiž bychom se měli zabývat, je rovnováha mezi soukromým a pracovním životem," řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Europe 1.

Ze studie společnosti Technologia z roku 2014 vyplývá, že zhruba 3,2 milionu Francouzů hrozí kvůli nadměrné pracovní zátěži syndrom vyhoření. Řada zaměstnanců přitom pracuje přesčas kvůli tomu, že se bojí ztráty práce, míní šéf společnosti Jean-Claude Delgenes.

Podobný názor mají i čeští odboráři. "Díky dostupnosti moderních technologií nastala situace, že je zaměstnanec k dispozici 24 hodin denně a sedm dní v týdnu," kritizuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Legislativci českého ministerstva práce a sociálních věcí sice připouštějí, že podobný problém se začíná rozmáhat i v Česku, v nedávno navržené novele zákoníku práce jej ale zatím speciálně neřeší. „Současný zákoník obecně upravuje pracovní dobu, příplatky za přesčasy a podobně – to by mělo zaměstnavatele odradit jako základní pojistka,“ věří Petr Hůrka, který na ministerstvu vede přípravu novely.

K omezením dosud docházelo jen na úrovni firem. Například automobilka Mercedes podle Středuly zakázala možnost rozesílat firemní poštu o svátcích. Ve francouzské společnosti PriceMinister byly zase zavedeny "pátky bez e-mailů".

Chystaná reforma zákoníku práce vyvolala ve Francii v posledních týdnech vlnu protestů. Díky ní se firmám usnadní propouštění zaměstnanců, stejně tak už společnosti nebudou muset striktně dodržovat 35hodinový pracovní týden. Kvůli obavám, že by změny odmítli i poslanci, vláda v tomto týdnu dokonce rozhodla, že prosadí reformu pomocí dekretu, tedy bez hlasování parlamentu.

Má zákoník práce ukládat zaměstnavatelům povinnost předcházet stresu na pracovišti? Odborář Josef Středula o živnostník Bedřich Danda v duelu DVTV. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 30 minutami

Sněmovna schválila navýšení důchodů o 300 korun i příspěvek za každé vychované dítě

Sněmovna v pátek schválila dodatečné zvýšení důchodů o 300 korun od ledna nad zákonnou valorizaci a příspěvek 500 korun za každé vychované dítě od roku 2023. Novelu, jež by také zavedla možnost předčasného důchodu až o pět let pro příslušníky integrovaného záchranného systému bez dopadu na výši penze, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Příspěvek za vychované dítě prosadila do vládní novely koaliční ČSSD. Jde také o dlouhodobou snahu lidovců, o jejichž konkurenční úpravě už dolní komora nehlasovala. O příspěvek se má zvyšovat zásluhová část penze, a valorizovala by se tedy podle inflace. Dodatečné rozpočtové výdaje předkladatelé odhadli na 18,4 miliardy korun v roce 2023, na 18,8 miliardy korun o rok později a na 19,4 miliardy korun v roce 2025. Předčasný důchod bez sankce pro záchranáře prosadili poslanci vládního hnutí ANO.

Dodatečné přidání 300 korun k důchodům by příští rok stálo podle podkladů 10,6 miliardy korun. O rok později by to bylo 10,9 miliardy korun a v následujícím roce 11,1 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy