Praha - Česká ekonomika letos rostla druhým nejvyšším tempem v Evropské unii. Hrubý domácí produkt (HDP) rostl v prvních třech čtvrtletí o více než čtyři procenta. V roce 2016 ale tento mimořádný růst podle ekonomů zpomalí na dvě až tři procenta.
Na životní úrovni českých domácností se ale toto mírnější tempo nijak výrazně neprojeví. Naopak - budou stále více utrácet, hlavně díky růstu mezd a poklesu nezaměstnanosti.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské budou počty nezaměstnaných dál klesat, byť pomaleji než letos. "Čím více lidí bude mít práci, tím více jich pocítí růst ekonomiky na vlastní kůži. Domácnosti pracujících osob si budou moci dovolit každý měsíc o pár stovek korun vyšší výdaje," vysvětluje. Průměrná mzda se podle ní v roce 2016 zvýší na čtyři procenta a takový růst už bude na výplatních paskách iditelný.
"Nejsilnější podporou růstu české ekonomiky bude v příštím roce nejspíš spotřeba domácností," předpokládá Horská. Pro rok 2016 počítá s růstem HDP o 2,4 procenta. Ekonom společnosti Deloitte David Marek čeká růst HDP o dvě procenta - z toho spotřeba domácností by měla přispět 1,6 procentního bodu.
Méně peněz z EU
Tuzemská ekonomika přijde po Novém roce o svého "tahouna" - masivní vládní investice. Ty byly v roce 2015 vysoké paradoxně hlavně proto, že Češi nezvládli využít včas dotace z Eropské unie. Stejně jako Slováci a Rumuni tak nakonec mohli peníze z rozpočtového období 2007 až 2013 čerpat až do konce roku 2015. Investovalo se hlavně do oprav na silnicích, většina projektů se přitom dokončovala až na poslední chvíli.
Evropské peníze je možné využívat i dál - v rámci dotací pro roky 2014 až 2020. "Lze však předpokládat, že intenzita čerpání fondů bude nyní podstatně menší," myslí si ekonom ING Bank Jakub Seidler. K větším investicím pravděpodobně dojde opět až na poslední chvíli.
"Chce se mi věřit, že se naše ministerstva i žadatelé o dotace se poučili z prvního nepříliš úspěšného období, takže z nového dotačního balíčku budou čerpat plynuleji. Nicméně určitému překotnému dočerpávání se asi nevyhneme ani tentokrát," souhlasí Horská.
Co pomohlo kromě eurodotací
Za rekordní růst v roce 2016 vděčí Česko i levné ropě. Díky tomu, že cena spadla na sedmileté minimum, lidé ušetřili na nákupu pohonných hmot, takže jim zbyly peníze na nákup dalšího zboží a služeb. Stejně tak zřejmě pomohl lepší výběr daní z tabákových výrobků.
"Pokud bychom silný letošní růst ekonomiky očistili o tyto jednorázové faktory, dostali bychom se k růstu kolem 3 procent," uvádí Seidler. Podobným tempem podle něj poroste HDP i v roce 2016.
"Výpadek" unijních peněz by do té doby měly nahradit větší investice soukromých firem. "Řada z nich investice v průběhu krizových let odkládala, nyní se však ekonomické vyhlídky zlepšují," říká Seidler.
Podle Horské je to navíc pro řadu podniků nutnost. "Ty, které během krize neinvestovaly, musí začít, aby si uchovaly konkurenceschopnost. Některé stroje už tak zastaraly, že bez jejich výměny to nepůjde," upozorňuje.
Čínská hrozba
Zvolnit může i růst vývozu, který je dlouhodobě motorem české ekonomiky. Důvodem je hlavně zpomalení Číny. Tamní HDP má sice v roce 2015 stoupnout o 6,8 procenta (podle Mezinárodního měnového fondu), což je sice na evropské poměry hodně, avšak v Číně jde o nejpomalejší růst od roku 2009. A pokud v Číně klesne poptávka, budou tamní firmy i lidé logicky kupovat ze zahraničí méně zboží než dosud.
Export do Číny je přitom klíčový pro německé podniky, které na tamní trh vyvážejí 6,3 procenta své produkce. A na Německu zase závisejí Češi. Za leden až říjen 2015 plynula do Německa téměř třetina českého vývozu. Velkou část tvořily meziprodukty, z nichž Němci vytvářejí hotové výrobky pro zahraniční trh včetně čínského. Útlum čínské ekonomiky by tedy "přes Německo" zasáhl i Českou republiku.
"Zatím sice neočekáváme, že by se mělo jednat o významný šok, zpomalení v Číně a na dalších rozvíjejících se trzích však bezesporu patři mezi hlavní rizika, která mohou rozjetou českou ekonomiku v roce 2016 přibrzdit," varuje Seidler.
Dohánění Evropy bude pokračovat
Co vysoký růst HDP v Česku znamená? Pokud se ekonomice daří, přibývá pracovních míst a lidem se zvyšují příjmy, takže mohou více utrácet. Zlepšují se i další oblasti kvality života, protože firmy či stát mohou více investovat do zdravotní péče, bezpečnosti nebo například ochrany životního prostředí.
Díky rychlému růstu Česko navíc po několika letech útlumu začalo znovu dohánět Evropskou unii. V roce 2014 činil HDP na osobu po přepočtení na společnou měnovou jednotku 85 procent průměru EU, v roce 2016 by to podle Davida Marka mělo být 86 procent unijního průměru.
Horská ale připomíná, že v dalších letech budou Česko dohánět jeho sousedé, kteří se dosud přibližovali unijnímu průměru pomaleji - polský HDP teď činí 68 procent průměru EU a slovenský 77 procent. "Už za deset let může Polsko překonat ekonomickou úroveň ČR, pokud se mu podaří udržet náskok v růstu nad českou ekonomikou. Slovensko nás může dohnat dokonce už za čtyři roky," dodává ekonomka Raiffeisenbank.
