Až jeden milion korun předem dostanou žadatelé o dotaci na zateplení starších rodinných domů v programu zvaném Oprav dům po babičce. Výhodnější budou mít i půjčky. V úterý opatření představil ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL, peníze půjdou z evropských fondů. Aktuálně.cz oslovilo ekonomy, sociology i odborníky na dotace s dotazem, jak plán hodnotí a zda Česku prospěje.
Pokračování Zelené úsporám
Podle Hladíka je v Česku zhruba každý šestý dům prázdný, celkem asi 400 tisíc. Ministr argumentuje i tím, že díky programu nebudou vznikat nové domy, které by zabraly další tři tisíce hektarů zemědělské půdy. Očekává, že se o peníze přihlásí zhruba 40 tisíc žadatelů.
- "Pokud z hodnocení vyjmeme poněkud dětinský název programu, jde o pokračování či nadstavbu velmi úspěšného programu (Nová) zelená úsporám, která patří mezi nejoblíbenější a nejúspěšnější dotační programy dostupné zejména pro fyzické osoby," řekl Aktuálně.cz Ondřej Miffek ze skupiny Grant Thornton. "Koncepce nového programu na opravu starších domů bezpochyby má svou vnitřní logiku a také celou řadu vedlejších, ekonomických a společenských efektů," dodal.
Podle Miffka dotace reaguje na několik oblastí rozvojových strategií Česka na nejbližší dekády a měla by pomoci k jejích cílům. "Z tohoto pohledu je program velmi slibný. Otázkou zůstává zájem žadatelů - tedy zda je vyčleněná částka přiměřená a vyčerpatelná - a také obtížnost administrativního procesu na straně žadatelů i poskytovatele dotace," uvedl.
- Nejspornějším momentem je podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Cyrrus skutečnost, že se prostřednictvím dotace celá společnost skládá na konkrétní skupinu obyvatel - tedy vlastníky energeticky náročných nemovitostí - a přispívá jim na náklady spojené s jejich bydlením.
"Lze namítat, že většinová společnost nenese zodpovědnost za to, zda si někdo může dovolit energeticky náročnou nemovitost. Na druhou stranu právě většinová společnost prostřednictvím svých volených zástupců určovala směr evropské energetiky v uplynulých desetiletích, jejímž výsledkem je, že se energeticky neúsporné nemovitosti stávají čím dál větší přítěží," připomněl Hradil.