Lukáš Kovanda | Foto: DVTV

Stravenková revoluce měla nastat už dávno

"Návrh je třeba vnímat pozitivně. Zaměstnanci by o nic nepřišli, místo toho by měli širší možnost volby, jak se svými penězi naložit. Zvyšuje se tedy míra spotřebitelské volby, což v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci, či za něco jiného," míní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Pokud by návrh vstoupil do praxe, jednalo by se podle něj o nepříznivou zprávu pro stravenkové firmy. "To však není výrazná újma, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla," míní Kovanda. 

• Říká, že existence stravenek nutně zvyšuje cenovou hladinu v pohostinství. Toto navýšení je zdrojem zisku stravenkových firem, jenže zároveň představuje břímě pro zaměstnance, kteří stravenky nedostávají. Ti v restauraci platí vyšší cenu, než by platili při neexistenci stravenek.

"Nelze také vyloučit, že celý návrh je uměle vytvořenou ,bouří ve sklenici vody´. Lobbistické firmy a PR agentury, které pracují pro stravenkové firmy, už léta vytvářejí jakési umělé vlny, které mají opodstatnit smysluplnost jejich podnikání. Důvtipným ovlivňováním politického zákulisí vytváří dojem, že stravenky jsou ohroženy, což stravenkové firmy vede k tomu, že služeb daných lobbistů a PR agentur dále využívají, aby ,ohrožení odvrátily´. To se v minulosti zatím vždy, jaká náhoda, podařilo," dodává Kovanda.