Letní stravenková pře: Ať skončí, jásají hospody. Lidé přestanou jíst, děsí se odbory

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
8. 8. 2019 17:39
Ministerstvo financí oznámilo, že hodlá zavést takzvaný "stravenkový paušál". Na místo kupónů by zaměstnanci mohli v práci získat na jídlo přímo peníze. Plán by významně ovlivnil stravenkový byznys v Česku. A tak budí vášně. Někteří ho vítají, jiní tvrdě kritizují a další se ptají, proč s tím ministryně Schillerová přišla právě teď, v době dovolených. Aktuálně.cz sestavilo průřez názory jednotlivých aktérů na samotnou existenci stravenek, jejich daňové zvýhodnění a jejich budoucnost.
Foto: Iva Špačková

Unie zaměstnanců: Lidé přestanou chodit na oběd

"Z pohledu firem nepřináší stravenková revoluce ministerstva financí nic dobrého. Překvapivé je také načasování na období dovolených a žádná diskuse se sociálními partnery, tedy zaměstnavateli a odbory," reaguje Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

  • Zaměstnavatelé podle něj nechápou, proč se ministerstvo financí snaží bořit systém stravování, který funguje, jsou s tím spokojeni zaměstnanci i zaměstnavatelé a je pro stát fiskálně pozitivní.

Funkce stravenek je podle Víta Jáska klíčová k podpoře zdravého životního stylu zaměstnanců. "Když dá firma zaměstnanci stravenky, tak mu tím vlastně každý den říká: 'Zajdi si na oběd. Dej si přes poledne pauzu a pořádně se najez'. Pokud bychom tento jasně účelový nástroj nahradili hotovostí, zaměstnanci by už za pár dnů vůbec nevěděli, že nějaký příspěvek na stravování dostávají, a postupně by na obědy přestávali chodit," říká Vít Jásek. 

Ministerstvo financí návrh obhajuje tím, že zjednoduší administrativu. "Je jednodušší administrovat jeden systém, nebo dva? A neodpustím si ještě adresovat už poněkud ohraný argument o obrovských maržích a miliardových ziscích stravenkových firem. I kdyby byly marže stravenkových firem oněch 6 % z každé stravenky, je to hodně?" ptá se Vít Jásek.

Každá firma podle něj musí z něčeho platit své náklady, mzdy zaměstnanců, rozvoj nových služeb, nájmy, investice.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Cenu Václava Havla letos získala Maryja Kalesnikavová z Běloruska

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Kalesnikavová je zadržována od chvíle, kdy byla před rokem v Minsku unesena běloruskými orgány a úspěšně vzdorovala pokusu o nucený odjezd ze země. Na začátku září byla odsouzena k 11 letům vězení. Čelila obvinění z podvracení a narušování národní bezpečnosti.

Výroční cenu nesoucí jméno prvního prezidenta České republiky, kterou doprovází odměna 60 tisíc eur (téměř 1,6 milionu korun), za ní na zasedání Rady Evropy převzala její sestra.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Prezident podepsal zákon vylučující z dostavby Dukovan ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman. 

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nebudou moci být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma má podle původního záměru umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Vedle nízkouhlíkového zákona prezident v pondělí podepsal další zákony. Například novelu o provozu na pozemních komunikacích, která počítá s tím, že motoristé budou muset od příštího roku objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. 

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Léčebné konopí bude i na elektronický recept a zřejmě dostupnější

Léčebné konopí by mělo být do budoucna levnější a dostupnější. Přispět k tomu má novela, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Lékaři navíc budou moci podle předlohy předepisovat léčebné konopí také na elektronický recept. V technickém konopí bude moci být vyšší obsah účinné látky než nyní.

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.

Zdroj: ČTK
Další zprávy