Praha – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhaduje, že náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší do roku 2030 bilion korun, tedy číslo s jedničkou a dvanácti nulami. To je téměř tolik, kolik mají dosáhnout celkové příjmy státního rozpočtu v letošním roce (1,12 bilionu korun).
Podstatnou část této sumy zaplatí samotní odběratelé jako příplatek ke spotřebované elektřině, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Dodává, že finanční podpora pro zařízení k výrobě elektrické energiez biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu bude ještě dlouho extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky.
Důvodem velké zátěže ekonomiky je především poskytování plošné finanční podpory všem zařízením určeným k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Z této podpory nejvíce čerpaly fotovoltaické elektrárny, které patří k nejdražším z těchto zdrojů. Například v roce 2013 podpora zelené elektřiny byla celkem 44 miliard korun a fotovoltaické elektrárny získaly dvě třetiny této částky, přestože vyrobily pouze 22 procent zelené elektřiny,“ říká mluvčí NKÚ Olga Málková.
Celkové náklady pro stát budou podle kontrolorů ještě vyšší, protože provozovatelé „zelených“ elektráren mají právo na úlevu na daních. Jaké výše ale tato daňová podpora dosahuje, není jasné, protože ji ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje.
Solární boom na konci podpory
Jen v letech 2011 až 2014 činily náklady na obnovitelné zdroje elektřiny téměř 157 miliard korun. Zlomové období představoval začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět fotovoltaické elektrárny za starých, a tedy výhodnějších, podmínek vyvrcholila koncem roku 2010 solárním boomem.
„Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elektrárnami vzrostlo více než třiadvacetkrát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby,“ připomíná úřad. Ve stejném období vzrostla výroba elektřiny ze slunečního záření v Německu o 300 procent, na Slovensku o 424 procent a v Rakousku o 588 procent, zatímco v České republice o 2320 procent.
Návratnost investic do fotovoltaických elektráren byla zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let, připomíná úřad.
Firmy z oboru: Částka bude výrazně nižší
S výsledky nesouhlasí Aliance pro energetickou soběstačnost a České fotovoltaické průmyslové asociace, tedy zástupci firem působících v oboru obnovitelných zdrojů. „Částka bude výrazně nižší než bilion korun,“ namítá Martin Sedlák z aliance.
Kontrolní úřad totiž podle Sedláka například nepřihlédl k takzvané solární dani, kvůli níž v letech 2011 až 2014 nedostali provozovatelé okolo dvaceti miliard korun. Desetiprocentní odvod navíc potrvá po celou dobu podpory, tedy až do roku 2030. „Nejen kvůli dani, ani také zrušení daňových prázdnin, nesmyslně vysokým recyklačním poplatkům nebo změně odpisových sazeb se nyní návratnost solárních projektů výrazně prodloužila i nad zákonem garantovanou návratnost,“ dodává Sedlák.
Spalování uhlí stojí desítky miliard
Nejvyšší kontrolní úřad podle kritiků také zcela pomíjí důvody pro zavedení podpory šetrné energetiky, tedy snižování dopadů ze spalování fosilních paliv.
„Experti z Univerzity Karlovy spočítali, že nás spalování uhlí a dalších fosilních paliv stojí ročně na škodách na zdraví nebo majetku přes 50 miliard korun, což představuje do roku 2030 téměř bilion korun. Právě využití obnovitelných zdrojů pomáhá tyto škody ze spalování uhlí snižovat. Podpora pro obnovitelné zdroje navíc byla nutná na počátku a nové instalace se bez ní po roce 2020 obejdou úplně,“ říká Veronika Knoblochová, výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace.
