Výdaje domácností se v posledních letech staly hlavním zdrojem růstu největší evropské ekonomiky díky rekordní zaměstnanosti, růstu mezd, který je vyšší než inflace, a nízkým nákladům na úvěry, které zvýšily domácí poptávku.
Index nálady německých spotřebitelů na měsíc červenec klesl na 9,8 bodu z 10,1 bodu v předchozím měsíci a nižší byl už druhý měsíc za sebou. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že index klesne na deset bodů.
Ekonomický růst v Německu nyní ohrožuje několik faktorů, a to obchodní konflikty, nejistota spojená s plánovaným odchodem Británie z EU a ochlazení globální ekonomiky. To vše má negativní dopad na německé výrobce, kteří se orientují na vývoz. Panují obavy, že zpomalení ve zpracovatelském průmyslu se může rozšířit i do sektoru služeb a ohrozit nynější příznivou situaci na trhu práce.
Podle průzkumu se spotřebitelé obávají hlavně o budoucnost automobilek, které teď ohrožují obchodní spory a přesun k elektrickým vozům. To by mohlo způsobit rušení tisíců pracovních míst.
Nejistota trápí i německé podnikatele
Také podnikatelská nálada se v Německu v červnu třetí měsíc za sebou zhoršila. To posiluje očekávání, že největší evropská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla. Index podnikatelské nálady sestavovaný mnichovským institutem Ifo se snížil na 97,4 bodu z květnových 97,9 bodu.
Výsledky však překonaly očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters čekali pokles indexu na 97,2 bodu.
"Německá ekonomika míří do stagnace," prohlásil prezident Ifo Clemens Fuest. Dodal, že se zhoršilo podnikatelské klima jak ve zpracovatelském sektoru, tak ve službách.
Firmy hodnotí nepatrně lépe svou současnou situaci, výhled na nejbližších šest měsíců se však mírně zhoršil. Ukazatel současné situace vzrostl o 0,1 na 100,8 bodu. Dílčí index podnikatelských očekávání ale o jeden bod klesl a dostal se na 94,2 bodu.
"Překvapení z vývoje nálady německých podniků je ovšem malé. Předstihové indikátory se v červnu zhoršují na všech frontách s tím, jak se obchodní války zakously do výhledu globální ekonomiky," sdělil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Michal Brožka.
"Do dalšího vývoje důvěry by ovšem měla promluvit změna chování centrálních bank, které daly najevo ochotu ekonomiku podpořit v případě potřeby. V centru pozornosti ovšem zůstávají obchodní války, a tedy zasedání G20 na konci týdne," dodal.
Německé podniky v zahraničí: Lépe už nebude
Po spotřebitelích a místních firmách přichází s nepříznivými vyhlídkami i německé podniky působící v zahraničí. Ty jsou ohledně svých plánů na příštích 12 měsíců nejpesimističtější od roku 2015. Za jejich náladou stojí zejména důsledky obchodních sporů a protekcionismu. Vyplývá to z výsledků průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK).
Komora nyní předpokládá, že německý export se letos zvýší pouze o procento. V předchozí, podzimní prognóze přitom letošní růst vývozu komora odhadovala na 2,5 procenta.
Průzkumu se zúčastnilo kolem 4500 podniků. Pouze necelá čtvrtina z nich uvedla, že v příštích 12 měsících počítá se zlepšením svých podnikatelských vyhlídek. Téměř polovina neočekává žádnou změnu a více než čtvrtina předpovídá zhoršení.
Podle DIHK pesimismus ohledně vyhlídek narůstá zejména mezi podniky působícími v Evropské unii a v Severní Americe. V rozvíjejících se ekonomikách je podle komory situace o něco pozitivnější.
Vyrovnaný rozpočet pesimistům navzdory
I přes nepříznivé odhady vývoje německé ekonomiky by země měla mít v příštím roce už posedmé v řadě státní rozpočet bez deficitu. Počítá s tím návrh, který schválila vláda velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Vyrovnaný by měl státní rozpočet být i v letech 2021 až 2023.
Německo má vyrovnané nebo přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Za exministra financí Wolfganga Schäubleho (CDU) se státní rozpočty s "černou nulou" staly ve spolkové republice v podstatě normou, jejíž prosazování nyní pokračuje i za úřadování Olafa Scholze (SPD).
Na rok 2020 počítá rozpočet s příjmy i výdaji v rekordní výši 359,9 miliardy eur (9,2 bilionu korun), což je o 3,5 miliardy více než letos. Nejvyšší jednotlivý rozpočet má tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí s více než 148 miliardami eur.
