Maláčová chce dát miliardy na platy zaměstnanců. Mají zabránit hromadnému propouštění

David Klimeš David Klimeš
18. 3. 2020 10:51
Vláda vymýšlí podporu ekonomiky, která kvůli celorepublikové karanténě prudce zpomaluje. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová finalizuje návrh, jak uchránit mzdy zaměstnanců, pokud se firma dostane do problémů. Zaměstnavatelům plánuje na platech vypomoci částkou ve výši 8,5 miliardy korun.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. | Foto: Radek Bartoníček

"Chceme v této těžké době vypomoci zaměstnavatelům s náklady na mzdy, aby nenastala situace, že z důvodu zastavení výroby či poklesu poptávky začnou hromadně propouštět zaměstnance," vysvětluje Maláčová.

Vláda už dříve oznámila odklad placení daní z příjmu o tři měsíce či rozjela bezúročné půjčky prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Tikající bombou jsou ale mzdové nároky zaměstnanců ve firmách a organizacích, které míří do ztrát, nebo jsou už zcela zavřené. Příjmy nemají, zaměstnancům ale platit musí. Ministryně se proto pokusí přesvědčit premiéra Andreje Babiše, aby vláda vyčlenila 8,5 miliardy korun, které by zatím do konce června měly podnikům pomáhat se mzdami.

Ne na všech krocích je ale v koalici shoda. "Rozpočtové dopady opatření, na kterých je předběžná shoda, jsou zatím odhadnuty na zhruba tři miliardy korun měsíčně. Finální částka se bude vyvíjet v závislosti na délce trvání jednotlivých stavů a počtu dotčených pracovních míst. Náhrada mzdy bude zaměstnavatelům proplácena skrze úřady práce," popisuje průběžná jednání Maláčová.

Ekonom Daniel Münich z akademického think-tanku IDEA souhlasí, že stát podnikům se mzdami musí pomoci a čím rychleji, tím lépe. "Finanční pomoc státu cílená na jednotlivé firmy musí být za současných okolností rychlá, jednoduchá, efektní a efektivní. Musí směřovat do jinak životaschopných firem a usnadnit jim překlenout kritické období výpadku tržeb a dočasně snížit vysoké finanční nároky na výplatu platů," vysvětluje.

Není si však jistý, zda spolupodílnictví státu na výplatě mzdy přes úřady práce je nyní tím nejlepším řešením: "Mnohem vhodnější by bylo firmám ulevit možností odkladu plateb sociálního a zdravotního pojistného," domnívá se Münich.

Šest možností pomoci, na polovině shoda

Celá chystaná pomoc vychází ze zákona o zaměstnanosti, který podle paragrafu 120 může poskytovat cílenou podporu zaměstnanců. Návrh počítá s celkem šesti typy situací označených A až F. Do "áčka" přitom spadnou ti, kteří mají nařízenou karanténu. "Béčko" se týká pečování o dítě mladší desíti let.

"Céčko" pamatuje na zaměstnance, kterým mimořádná opatření zabránila v přidělení práce. "Déčko" by dotovalo zaměstnance, které postihlo vnitropodnikové omezení, a poslední dvě kategorie by refundovaly mzdy v podnicích, kde se propadly vstupy či poptávka.

Návrh programu pomoci zaměstnancům dle jednotlivých režimů v jednom měsíci

Režim Počet osob (odhad maximálního počtu osob za měsíc) Náklady na osobu Celkový náklad (v mil. Kč)
A 10 000 16 500 Kč/14 dnů 165
B 90 000 21 319 Kč/měsíc 1919
C 75 000 9 475 Kč/10 dnů 711
D 50 000 28 425 Kč/měsíc 1421
E 30 000 14 212 Kč/měsíc 424
F 100 000 10 660 Kč/měsíc 1066

Zdroj: MPSV

Jenže ministryně zatím má na vládě shodu jen na polovině vyjmenovaných kategorií.

"Nyní je shoda na aktivaci prvních tří: Náhrada mzdy za nařízení karantény zaměstnanců. Příspěvek na náhrady mzdy nebo platu, kterou zaměstnavatel poskytne zaměstnanci po dobu trvání důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance spočívající v péči o dítě. Tím chceme zabezpečit platbu ošetřovného i po uplynutí zákonné devítidenní lhůty. A náhrada mzdy v rámci překážky na straně zaměstnavatele z důvodu nemožnosti přidělovat v práci v souvislosti vydáním usnesení vlády," popisuje ministryně.

Expert radí ulevit od pojistného

Ekonom Münich podporuje pomoc podnikům se mzdami, ale varuje, že tento přístup bude těžkopádný a zdlouhavý. "Těžko si představit, že úřad práce bude schopen v potřebném tempu obrovský počet žádostí zprocesovat - ověřovat situaci firmy, určovat režim A-F, sjednávat smluvní podmínky, rozhodovat o prioritizaci vypořádání žádostí," uvádí. Není si jistý, zda je nyní nutné jít cestou nevratné dotace.

Podle Münicha by šlo pomoc postavit na odložené platbě pojistného. "Vlastně by to byla půjčka s možností nastavení splátkového kalendáře za podmínky, že firma v účetnictví doloží propad tržeb a že provede redukci pracovní doby a hodinové mzdy. Tím by byl zajištěn podíl zaměstnanců na řešení krize a odradilo by to od půjčky firmy, které nejsou tak silně zasaženy," vysvětluje.

Půjčka by podle něj neměla být ani zcela bezúročná, aby nelákala na nulový úrok firmy, které pomoc nepotřebují. "Taková finanční úleva firmám může přijít rychle, je průběžná a dodatečná administrativa je nízká, protože věci v účetnictví jsou tak jako tak. Neexistuje ani žádný horní limit balíku peněz, kolik stát takto napůjčuje, v průběhu dalšího vývoje krize lze průběžně reagovat zvyšováním úroků a podílu úvěrovaných odvodů," dodává ekonom.

Česko není nyní jediným evropským státem, který ve chvatu vymýšlí účinnou pomoc ekonomice a snaží se zachránit zaměstnanost. Například sousední Německo jde cestou speciálního obřího balíku za půl bilionu eur (13 bilionů korun), který mixuje úvěrový program, daňové úlevy či dodání likvidity. V Česku je podle odhadů Hospodářské komory potřeba injekce 40 miliard korun na odvrácení kolapsu tuzemské ekonomiky.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Wizz Air spustí od července novou linku z Prahy do albánské Tirany

Létat bude na trase dvakrát týdně.  Po ohlášení linky Českých aerolinií (ČSA) do Londýna jde o druhou zcela novou linku po koronavirové krizi na pražském letišti. Vedle toho dopravci obnovují provoz zavedených linek.

Letadla Wizz Air mezi Prahou a Tiranou budou létat vždy v pondělí a v pátek. Wizz Air bude na lince používat letadlo Airbus A320 Family v konfiguraci až pro 189 cestujících. Na trase v minulých letech létaly také Smartwings.

Provoz na pražském letišti tak bude dál ožívat po koronavirové krizi, která téměř utlumila letecký provoz. V dubnu dubnu letiště zaznamenalo bezprecedentní pokles provozu o 99,6 procenta, když odbavilo 5031 cestujících. Na konci měsíce fungovaly pouze dvě pravidelné linky, a to do Minsku a Sofie.

Další zprávy