Jsem značně nervózní, říká Dlouhý k dopadům koronaviru. Stát musí pomoct okamžitě

ČTK ČTK
17. 3. 2020 17:38
Živnostníci a zaměstnavatelé postiženi preventivními kroky vlády proti šíření koronaviru naléhavě žádají o okamžitou pomoc státu. Podle odhadů Hospodářské komory ČR stát musí k záchraně ekonomiky před kolapsem v následujících třech měsících vedle programů Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) připravit přibližně 40 miliard korun. Uvedl to prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý | Foto: Jakub Plíhal

Peníze by podle Dlouhého měly jít v první řadě na úhradu mezd a režijní výdaje. Obchody a služby, které nejsou uzavřené, žádají o co nejrychlejší dodávky roušek a dezinfekcí. Mnohé provozy paralyzuje strach pracovníků, dodal Dlouhý.

"Na tuzemské podniky a hospodářství může aktuální situace dolehnout více než krize z roku 2009. Stát musí okamžitě zajistit pomoc podnikatelům a jejich zaměstnancům. Je nezbytné teď udržet v chodu aspoň ty obchody a služby, které jsou povolené. Jejich zaměstnanci proto potřebují hlavně vybavit ochrannými pomůckami," uvedl Dlouhý.

Situace se podle něj začíná dramatizovat i v obchodech s potravinami a drogistickým zbožím. Hlavně na vesnicích hrozí uzavření prodejen a přerušení zásobování obyvatel, protože zaměstnanci nechtějí bez ochranných pomůcek pracovat.

Podle komory bude muset vláda přesunout co nejvíce peněz na mzdy, odvody a režijní výdaje. Peníze v objemu 40 miliard korun musí podle Dlouhého přijít do deseti dní. V existenčních problémech se navíc ocitli živnostníci. Kvůli tomu, že jim byla živnost zakázána, ze dne na den nemají na nájmy ani na živobytí pro své rodiny, podotkl Dlouhý.

Hlavně živnostníci a firmy s malým počtem zaměstnancům žádají konkrétní pomoc. Chtějí, aby jim stát odložil povinné platby, úroky i pokuty z prodlení plateb. Naopak velké firmy teď potřebují kompenzace za výplaty náhrad zaměstnanců, dodal Dlouhý.

Rychlá a efektivní pomoc

Dlouhý v prohlášení pro tisk také uvedl, že nechce kritizovat vládu, která je v těžké situaci. "Ale musím konstatovat, že jsem značně nervózní," uvedl. Ekonomika musí být hned po epidemiologické situaci jasnou prioritou, míní. Stát se podle něj ke konkrétním opatřením dobírá pomalu. "Registrujeme ochotu státu přihlásit se s pomocí, ale nemůžeme být svědky kompetenčních sporů, přehazování materiálů," uvedl.

Ocenil například odklad termínu pro podání daňového přiznání. "Pomoc musí přijít rychle, efektivně a bez velkého váhání. Potřebujeme kurzarbeit, vědět, kdo a jak bude hradit ošetřovné, aktivovat činnost Sněmovny," uvedl. Pokud by poslanci jednali ve stavu legislativní nouze, musí to podle něj být rychlé. "Pokud by se i v takovém případě jednalo o změně zákona čtyři až pět týdnů, je to špatně," řekl Dlouhý.

Aktivace tzv. kurzarbeitu, tedy situace, kdy se zaměstnancům zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát, pomůže všem zaměstnavatelům bez ohledu na jejich velikost. Bezúročné či laciné půjčky zase nejvíce potřebují firmy v cestovním ruchu. Pro živnostníky ale nejsou půjčky od státu řešením jejich existenčních problémů, upozornil Dlouhý.

Vyzval současně města a obce, aby následovaly kroky pražského magistrátu v pomoci firmám. Po jednáních s Hospodářskou komorou Praha nebude jako pronajímatel obchodních a kancelářských budov přistupovat k restrikcím či penále a umožní nájemcům přinejmenším pozdější platby.

Dlouhý žádá města a obce, aby firmám umožnily snížení nebo odklad úhrady nájemného, popřípadě aby alespoň nezaplacený nájem nebyl důvodem k vypovězení smlouvy. Ve vyjednáváních firem s městy jsou připraveny pomoct krajské a regionální hospodářské komory po celé zemi, uzavřel Dlouhý.

Video: Náhrada škod a zisku ve stavu nouze? Bude to složité, lidi čeká těžká práce, říká advokát

Za porušení karantény ale hrozí až 3 miliony korun a může jít o trestný čin. Ministr vnitra Hamáček spíše apeluje na lidskou slušnost a důvěru, | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy