Nová plnicí stanice, která se nachází v areálu Volvo Renault Track Centrum, vešla do provozu v pondělí a řidičům bude k dispozici nonstop. Vyrobila ji španělská firma HAM.
Zkapalněný zemní plyn známý pod zkratkou LNG je relativně novou technologií, která se v západní Evropě rychle prosazuje vedle známější a rozšířenější CNG, označující stlačený zemní plyn.
Technologie klecanské stanice umožňuje natankování všech značek nákladních aut na LNG. "Jedná se o vozy značky Volvo, Scania a Iveco. Řidiči zvládnou natankovat po krátkém zaškolení sami a doba čerpání je stejná jako u dieselových vozů. Do deseti minut je nádrž plná," upřesnil Filip Dostál, ředitel oddělení Business Development firmy GasNet.
Podle webu cng4you.cz, který zdejší trh paliv na bázi zemního plynu sleduje, fungovala v prvním čtvrtletí letošního roku v ČR jedna plnicí stanice na LNG v Lounech. Ta však využívá starší technologie první generace, které se podle mluvčího společnosti GasNet Aleše Gregoroviče neumí přizpůsobit tomu, že tahače LNG různých značek mají různé požadavky na teplotu zkapalněného zemního plynu. "GasNet využívá technologie druhé generace, které už toto zvládají", doplnil Gregorovič.
Podle serveru cng4you.cz běží ještě tři novější neveřejné stanice mobilní. Podle Gregoroviče se ale jedná pouze o testovací provozy z minulosti, které v současné době nejsou v provozu. V celém Česku pak funguje zatím jen devět vozidel na toto palivo.
Finanční ředitel společnosti GasNet Thomas Merker označuje LNG za ekonomickou a efektivní alternativu ke klasickým palivům, která je také šetrnější k životnímu prostředí. Merker je přesvědčený, že nákladních aut jezdících na LNG bude v Česku přibývat, a to obdobným tempem jako v případě stlačeného zemního plynu, tedy CNG.
"Věříme, že LNG bude hrát klíčovou roli při dosažení environmentálních cílů Česka do roku 2025, respektive 2030 v oblasti snižování emisí," sdělil Merker agentuře ČTK. O redukci emisí hovoří takzvaná Evropská zelená dohoda - dokument EU, jehož cílem je pokles emisí oxidu uhlíku do roku 2030 alespoň o 50 až 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Právě v souvislosti s tlakem EU na snižování škodlivých látek zažívá LNG v posledních letech poměrně velký rozmach.
Také před šesti lety přijatá směrnice Evropského parlamentu a Rady EU určuje, že každá země unijního svazku má mít do konce roku 2025 na transevropské dopravní síti (TEN-T) minimálně každých 400 km veřejnou stanici LNG.
LNG je považován za nadějnou pohonnou látku z již zmiňovaných ekologických a cenových důvodů. "V současnosti je zkapalněný zemní plyn obecně považován za velmi perspektivní palivo. Dynamický růst pozorujeme i jinde v Evropě, v poslední době zejména v Německu, Itálii, Francii a Nizozemsku," doplnil k tomu finanční ředitel firmy GasNet.
Výhodnost LNG (a také CNG) podporuje mimo jiné spotřební daň. Od letošního roku činí na metr krychlový obou plynů jako automobilového paliva 2,80 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu a 10,95 Kč za litr nafty.
U LNG činí zdanění 4,04 Kč/kg, sazba je tedy nižší než u nafty, není však uzákoněna formou slevy, jedná se o jiný druh daně.
CNG je vhodný pro osobní automobily a městskou dopravu. V současnosti je v Česku zaregistrováno přes 20 tisíc aut na CNG, plnicích stanic se v tuzemsku nachází přes 200.
Nevýhodou může být vysoká pořizovací cena
Naopak záporem zkapalněné formy plynu je to, že se musí během dodavatelského řetězce udržovat při teplotě minus 162 stupňů Celsia, což je ekonomicky i technologicky náročné. I tento handicap se ale již díky moderním technologiím daří řešit.
Generální tajemník Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř loni v létě také uvedl, že využívání LNG českými dopravci zatím brání nedostatek stanic a pořizovací cena nákladních vozů na toto palivo, která je vyšší než u jejich naftových verzí. I přesto se podle něj LNG brzy může stát příležitostí především z pohledu hospodaření provozu.
Pořizovací cena nákladního automobilu na LNG je podle jeho tehdejšího vyjádření zhruba o polovinu vyšší než u nafty, kde se cena pohybuje kolem 70 tisíc až 80 tisíc eur (kolem dvou milionů korun). Podle ČPS tento náklad kompenzuje čtvrtinová úspora nákladů na pohonné hmoty při použití LNG.
Rychlejšímu rozšíření technologie pomáhá v západní Evropě často i státní podpora. Německo například nedávno schválilo prodloužení nulové sazby mýta pro nákladní vozy na LNG do konce roku 2023. Zavést úlevu na mýtném se chystá i Nizozemsko, nulovou spotřební daň na LNG mají i v Belgii, Chorvatsku, Polsku, Řecku a Švédsku.
V Německu se vyplácí dokonce i přímá podpora ve výši až 12 000 eur na vozidlo od 7,5 tuny, přičemž grant nesmí nepřekročit 40 % celkových nákladů na vozidlo. Dotaci 30 % uznatelných nákladů až do výše 23 000 eur pak dostane žadatel od letoška i v sousedním Polsku.
Nákladní vozy na LNG se v Česku poprvé v běžném provozu objevily loni a spotřeba tohoto paliva v roce 2019 v ČR se rovnala 0,9 milionu metrů krychlových, informoval už dříve Český plynárenský svaz (ČPS). Podle dat Svazu dovozců automobilů je v Česku registrováno zhruba 8,2 milionu vozidel všech kategorií.
V Česku počítá s rozvojem LNG také Národní akční plán čisté mobility (NAP CM), který má ve své kompetenci ministerstvo průmyslu a obchodu a mimo jiné řeší podporu bezemisní mobility v nesilničních druzích dopravy. Dokument vznikl právě v reakci na evropskou směrnici o alternativních palivech z roku 2014.
