Méně domácích brambor, více autonehod. KSČM vyčíslila, jak dopadlo 30 let svobody

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 17. 11. 2019 22:01
Co pro nás znamená svoboda, ptá se v rámci 30. výročí pádu komunismu KSČM. Životní jistoty, dostupné domácí potraviny, vzhlednou krajinu nebo žití s tím, koho mám rád, odpovídá si vzápětí na svém webu. Často ale přitom srovnává data, která toho ve skutečnosti o situaci mnoho neříkají. Aktuálně.cz proto oslovilo odborníky, aby jednotlivé argumentační body komunistů rozšířili o další souvislosti.
Foto: ČTK

Dostupné domácí potraviny

V této grafice nazvané Dostupné domácí potraviny se komunisté kromě poklesu chovu prasat a skotu zaměřili na vyčíslení poklesu osevní plochy brambor, která se za 30 let snížila o 92 tisíc hektarů.

  • Zatímco se osevní plocha brambor mezi roky 1989 a 2018 skutečně snížila, třeba v roce 1926 činila 400 tisíc hektarů (oproti pouhým 115 tisícům v roce 1989). Pokud bychom tedy porovnávali dostupnost domácích potravin na základě údajů s pěstováním brambor, šlo by v tomto duchu konstatovat, že za socialismu byly domácí potraviny mnohem hůře dostupné než za první republiky.

"Čísla o osevní ploše nic neříkají o poptávce, efektivitě sklizně a zda zdroje nemůžeme efektivněji alokovat do jiné produkce nebo výroby či sektoru," vysvětluje ekonom Navrátil.

Mezi lety 1989 a 2018 se osevní plocha brambor zmenšila o 80 procent, ale produkce poklesla jen o 59 procent. Celkově rostlinná produkce poklesla o 16 procent.

  • "Naše ekonomika se posouvá směrem k nejvyspělejším ekonomikám světa. Pro tyto ekonomiky je typické, že v nich zemědělství již nehraje příliš významnou roli. Naopak se rozšiřuje sektor služeb. Nižší produkci v rámci zemědělství a z toho vyplývající nesoběstačnost bychom neměli shledávat jako ekonomický problém. Spíše bychom se měli zabývat tím, zda posun směrem k dovozu zemědělských výrobků nevede ke snížení kvality potravin na českém trhu," doplňuje analytik Křeček ze společnosti BH Securities.
 

Právě se děje

Další zprávy