Kritici cupují návrh Maláčové na škrty v dávkách záškoláků. Experti nabízí jiné cesty

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
22. 2. 2020 18:22
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se snaží zlepšit školní docházku dětí tím, že hrozí rodičům snížením sociálních dávek na bydlení. Odborníci na vzdělání a sociální vyloučení ovšem s opatřením nesouhlasí a nabízejí raději vlastní řešení. Jiní experti oslovení Aktuálně.cz však nápad nezatracují a vidí v něm potenciál vychovat vzdělanou generaci, která v budoucnu nebude o sociální dávky žádat.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová | Foto: ČTK

Pokud by dítě překročilo 100 zameškaných hodin za pololetí z jiných než zdravotních důvodů, rodině by se na půl roku snížily dávky na bydlení. Tak zní nový návrh ministryně Maláčové. "Úprava vychází z předpokladu, že kdo neposílá své děti do školy, okrádá je o jejich budoucnost," uvádí mluvčí resortu Jan Brodský. Zákon by měl být podle plánů ministerstva práce a sociálních věcí účinný od roku 2022.

Odborníci na sociální politiku oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz ovšem upozorňují, že pro řadu lidí v bytové nouzi jsou tyto dávky skutečně jediným prostředkem k tomu, aby získali bydlení. "Jedná se o rodiny, které jsou v hmotné nouzi, často v exekuci, takže se jim ani legální zaměstnání nevyplatí," vysvětluje pro Aktuálně.cz Miriam Kotrusová, profesorka Katedry veřejné a sociální politiky na Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ztráta domova situaci nezlepší

Nesouhlas s nápadem veřejně projevily i další instituce jako Platforma pro sociální bydlení nebo Institut pro sociální inkluzi. Odebrat dávky za zameškané hodiny považují za antisociální. Podle nich hrozí, že rodiče budou bez dávek končit na ulici a děti v ústavní péči. "Místo toho, abychom udělali nějakou systémovou změnu, například v exekucích, nebo pomohli těmto rodinám vyřešit bytovou nouzi formou sociálního bydlení, tak je vyloučíme na šest měsíců z nároků na dávky. Tím se problém přesune jinam, do jiného segmentu systému sociálního zabezpečení, a nic se nevyřeší," uvádí Kotrusová.

Změnu ovšem kritizují i odborníci na vzdělávání. Výhrady má například sdružení Učitelská platforma. "Namísto toho, aby (zákon) pomohl k řešení problému nízké docházky do školy, uvrhne rodiny s dětmi napospas exekutorům a ještě blíže existenční nouzi. Taková životní situace rozhodně nepovede k tomu, aby děti z těchto rodin chodily do školy častěji," říká předsedkyně platformy Petra Mazancová. 

Podobný názor zastávají i zástupci z ministerstva školství. Případné snížení dávek podle nich ještě více zhorší životní podmínky dětí. "Podmínky pro vzdělávání dítěte a motivaci ke vzdělávání dítěte z rodiny v bytové nouzi nelze dále zhoršovat a předpokládat, že se rodina, resp. dítě ze situace nouze dostane. Další zhoršení bytové situace tak dále ohrožuje vzdělání a budoucnost dítěte," píše se v oficiálních připomínkách k novele ze strany ministerstva školství.

Dále resort školství uvádí, že je namístě rodiče spíše pobízet k tomu, aby docházku dětí zajistili, a ne je dále trestat. Příkladem by mohla být praxe v jiných zemích, kde děti dostávají oběd zadarmo nebo kde mezi rodinou a školou působí sociální pracovníci.

Vzdělané děti nebudou závislé na dávkách

Někteří experti z ekonomické oblasti ale pojímají změnu pravidel o něco pozitivněji. Podle nich je důležité, aby rodiče posílali své děti do školy. Úspěšně ukončené vzdělání podle nich poskytne budoucí generaci zaměstnání a pro stát by to následně znamenalo méně osob závislých na sociálních dávkách.

"Proto je zde snaha tento zajetý vzorec narušit a najít nějakou motivaci, jak dostat děti do škol. Tam by mohly přijít do kontaktu se svými vrstevníky, kteří by jim mohli ukázat alternativní cestu životem, než být závislý na státu," uvádí například analytička Eliška Jelínková z Raiffeisenbank. Nicméně doporučuje nechat prostor politikům a sociologům k odbornější diskuzi.

Zatímco podle Jelínkové může navrhované řešení školní docházce pomoci, ekonom Štěpán Křeček z BH Securities v praktičnost nového opatření nevěří. "Na některé rodiny tato ekonomická motivace nebude fungovat. Nejsou dostatečně uvědomělé, aby zaregistrovaly změnu pravidel a podle toho upravily své chování," říká Křeček.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda naopak považuje návrh ministryně Maláčové za rozumný. Podle něj pomůže snížit míru zneužívání sociálních dávek. "Někdo to musí přetnout. A každé přetnutí pochopitelně někde zabolí. To, že to zabolí, však v tomto případě znamená, že věc se alespoň nějak řeší," říká Kovanda.

Další navrhované změny v dávkách na bydlení

Místo dvou dávek jedna

Dvě dosavadní dávky na bydlení - doplatek a příspěvek - by měl nahradit přídavek. Pravidla pro jeho vyplácení by měla být přísnější než teď.

Dávky za práci

Kdo chce pobírat přídavek na bydlení, bude podle nového návrhu muset pracovat nebo si zaměstnání hledat. Odpracovat bude nutné místo dosavadních 20 hodin alespoň 25 hodin měsíčně. Pracovní aktivita se nebude posuzovat jen u žadatele, ale i u ostatních dospělých v domácnosti.

I do ubytoven

Novou dávku budou moct pobírat i obyvatelé azylových domů či chráněného bydlení. Oproti původním plánům by na ni měli mít nárok i lidé z ubytoven, ovšem pouze za předpokladu, že provozovatel uzavře s místní radnicí dohodu o potřebnosti zařízení a umožní v něm sociální práci.

Právě úpravu dávek považuje za jedno z řešení, jak zastavit tento začarovaný kruh. "Nelze přece připustit, aby daňový poplatník dlouhodobě házel peníze do černé díry a platil bydlení lidem, kteří ani nejsou s to dohlédnout na své děti, ze kterých rostou další budoucí příjemci sociálních dávek," dodává Kovanda.

Sankce se bude týkat pouze chudých

Podle sociologů, které oslovil on-line deník Aktuálně.cz, je návrh změny dávek na bydlení spíše politickým opatřením, které nebylo příliš diskutované s odborníky. Poukazují na to, že přísnější kontrola absence žáků se dotkne pouze rodin s hmotnou nouzí a zbytek záškoláků z ekonomicky silnějších rodin se sankci vyhne.

"Není jasné, proč by měly být penalizovány jen nejchudší domácnosti, proč jde o dávky na bydlení. Nejde o nějakou formu pokuty platnou pro všechny," říká ředitel výzkumné agentury STEM a sociolog Martin Buchtík. 

Podobného názoru je také sociolog Daniel Prokop. "Nemá cenu dělat opatření zaměřená jen na chudé. Absence mají děti z chudého prostředí trochu větší než ze středně příjmových, ale ty je mají také," říká Prokop. Své tvrzení opírá o analýzu PISA z roku 2014. Ta poukazuje na to, že vysoká absence má vliv na horší studijní výsledky i u dětí ze středně vzdělaných a příjmových vrstev.

Jednorázová pokuta místo odebrání dávek 

Sociologové dále upozorňují, že nové opatření není podložené daty a ani předem neočekává budoucí dopady na českou společnost. Příkladem je stanovená hranice absencí. "Míra 100 hodin, která má symbolickou hodnotu, je zkrátka hezky kulaté číslo, a pokud vím, nevztahuje se k žádné studii, která by říkala, že právě to je nějaká kritická hladina. 100 zameškaných hodin pro prvňáka s dotací 20 hodin týdně a osmáka s třiceti a více hodinami evidentně znamená něco jiného," míní Buchtík.

Nastavená míra 100 zameškaných hodin nedává smysl ani Prokopovi. "Je absurdní být přísnější na deváťáka, když jeho rodina už ho tolik neovlivní, a navíc řešení absencí už u něj nemá smysl. A stejně tak je absurdní u prvňáků vysílat signál, že snad zameškat čtvrtinu výuky je ještě OK a do té doby se to nemusí řešit," tvrdí sociolog Prokop.

Podle něj by se problému vysokých absencí měly instituce věnovat již od počátku jeho vzniku. "My skutečně dost neřešíme prevenci. A to jak předškolní výchovu, tak práce sociálních pedagogů a OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí, pozn. red.), které by při absencích volali či chodili do rodin," říká Prokop. 

Jako řešení Prokop navrhuje nastavení prevence a včasné řešení problémů s absencemi. V neřešitelných extrémech by podle něj mohla fungovat forma pokuty, místo odebrání dávek na bydlení. "Zkrátka když už penalizace, tak je mnohem lepší jednorázová pokuta. Platí pro všechny, reaguje rychle, nezničí dítěti bydlení," uvádí sociolog.

Maláčová zůstává odhodlaná

Navzdory kritice ministryně Jana Maláčová v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedla, že si za svými návrhy stojí. K sebejistému postoji jí pomáhá i podpora od zastánců opatření. "Naprostá většina lidí, kteří mi píšou, mě v mém snažení podporuje. Souhlasí, že normální je pracovat a chodit do školy. A přiznám se, že cítím úlevu, že se o problému konečně mluví," řekla Maláčová pro Aktuálně.cz.

Maláčová zůstává v přesvědčení, že nové opatření bude fungovat. "V tuto chvíli MPSV nemá žádný jiný nástroj, než jsou dávky na bydlení. To je tlak, který můžeme uplatnit. Pokud má někdo jiný lepší nápad, jak zajistit, aby ty děti měly budoucnost, aby měly aspoň základní školní docházku vychozenou, tak sem s tím," uvedla v rozhovoru pro iRozhlas.cz.

V současnosti dávky na bydlení pobírá něco přes 200 tisíc z celkového počtu více než 4,3 milionu domácností. Jedná se tedy o méně než každou dvacátou domácnost v Česku, uvádí výzkumná agentura STEM.

 

Právě se děje

Další zprávy