Křetínského EPH získá doly a elektrárny v Německu, bude jedničkou ve střední Evropě

Petr Lukáč Petr Lukáč
Aktualizováno 8. 4. 2016 13:11
Německé doly a elektrárny, které prodává švédský Vattenfall, získá český Energetický a průmyslový holding, tvrdí zdroje agentury Reuters. EPH podal společnou nabídku s Kellnerovým PPF Investments. Další český uchazeč, Tykačův Czech Coal, podle Reuters ze souboje o "špinavé zdroje" odstoupil.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Český Energetický a průmyslový holding (EPH) zřejmě získá ztrátové německé doly a elektrárny, které prodává švédský Vattenfall. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.

EPH, za nímž stojí Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, zatím odmítá informace agentury Reuters potvrdit. "Spekulace nebudeme komentovat," říká mluvčí holdingu Daniel Častvaj.

EPH podal společnou nabídku s PPF Investments. Podle jednoho ze zdrojů by dohoda měla být podepsána již příští týden. Podle dalších zdrojů by měla dozorčí rada Vattenfallu odsouhlasit dohodu do deseti dnů.

O elektrárny se původně zajímal i Czech Coal Pavla Tykače – ten ale podle Reuters od nabídky odstoupil. Nabídku nakonec minulý měsíc nepodal polostátní ČEZ.

Vattenfall v Německu prodává pět hnědouhelných dolů a čtyři elektrárny o výkonu osm tisíc megawatt. V návazném tendru pak společnost prodává i deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3000 megawattů.

Větší výrobce než ČEZ

Už před Vánoci se Energetický průmyslový holding dohodl s italským Enelem na postupném prodeji jeho dvoutřetinového podílu ve firmě Slovenské elektrárny. Loni koupil šest plynových elektráren v Itálii, zdroje má i ve Velké Británii a v Německu. V Česku mu patří například Elektrárny Opatovice.

Vítězství v souboji o německé zdroje Vattenfallu tak co do výkonu udělá z EPH většího výrobce elektřiny než ČEZ.

Právě ČEZ se z nákupu Slovenských elektráren i německých aktiv Vattenfallu stáhl. "Nebudeme ale kupovat firmu, která nemá šanci na zisk," okomentoval minulý měsíc v rozhovoru pro Hospodářské noviny šéf ČEZ Daniel Beneš důvody, proč firma nakonec aktiva Vattenfallu nechtěla. Mají podle něj zápornou hodnotu.

Nejistá budoucnost elektráren

Svou roli v tom hrají především dva faktory. Prvním je nejasná budoucnost uhelného průmyslu v zemi, která plánuje totální přechod k zelené energii. Investoři se tak právem obávají zkratovitého rozhodnutí, které by na uhelné zdroje ze dne na den uvalilo nějakou penalizační daň či je rovnou zakázalo. Něco podobného předvedla kancléřka Angela Merkelová u jaderných elektráren po fukušimské katastrofě v roce 2011.

Druhým faktorem jsou extrémně nízké ceny elektřiny, které se pohybují na svých patnáctiletých minimech a šance na jejich růst jsou v nedohlednu. Vinu na tom mají právě zelené zdroje, které ty klasické (ať už uhelné nebo plynové) vytlačují z trhu. Ty pak mají ekonomické problémy a mnoho z nich zvažuje zavření.

Křetínský ale při svém nákupním tahu Evropou sází na jinou věc. Plány na přechod k zelené energii jsou podle něj příliš rychlé a státy se bez klasických elektráren ještě pár let neobejdou. I v Německu se tak zvažuje podpůrné schéma, které by udrželo uhelné a plynové elektrárny při životě do té doby, než bude dostatek obnovitelných zdrojů.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Prezident Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin

Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat. Prezident to řekl v projevu na dnešním on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na Facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí. Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holokaustu. Český překlad prezidentova projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy