Okamžitě odpojte Dukovany, volají Rakušané. Prodloužení povolení je podle nich skandál

ČTK ČTK
1. 4. 2016 10:25
Český Státní úřad pro jadernou bezpečnost prodloužil povolení pro první blok Jaderné elektrárny Dukovany na dobu neurčitou. Zástupci rakouské spolkové i zemské vlády to považují za skandál. Vyzývají Česko, aby více využilo bezpečnější varianty, jako jsou větrná či vodní energie.
Foto: Economia

Vídeň - Za skandál prvního stupně označil dnes prodloužení povolení pro první blok Jaderné elektrárny Dukovany rada pro životní prostředí rakouské spolkové země Dolní Rakousy Stephan Pernkopf. Reaktor by podle něj české úřady měly okamžitě odpojit, informovala stanice ORF. Česko by prý mohlo stejně jako Rakousko využít větrnou či vodní energii, zvolilo si ale místo toho nejlevnější a nejnebezpečnější cestu.

"Prodloužení povolení prvního bloku je skandál prvního stupně. Platnost mu vypršela už v roce 2015, to zamlčeli a utajili," uvedl Pernkopf, který zodpovídá za otázky životního prostředí ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Česká Jaderná elektrárna Dukovany od jejích hranic leží asi 40 kilometrů.

Český Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) rozhodl ve středu o prodloužení povolení pro první blok Jaderné elektrárny Dukovany na dobu neurčitou.

"Je to zaručeně špatný signál po skandálu kolem zmanipulovaných zkušebních kontrol na podzim loňského roku," řekl Pernkopf. Upozornil tak na chyby, které se našly v rentgenových snímcích potrubí, jež mají odhalit případné netěsnosti. Kvůli nim přes tři měsíce stály tři ze čtyř bloků Dukovan.

"Provozovatele jaderné elektrárny (v rozhodnutí o prodloužení) vyzvali, aby dodatečně předložil bezpečnostní podklady. To už je skandál sám o sobě a myslím, že jaderná energie prostě není bezpečná," uvedl dále Pernkopf. "Tady zkrátka není ani milimetr manévrovacího prostoru, není tu prostor pro přátelské aktivity," dodal.

Už ve čtvrtek rozhodnutí SÚJB kritizoval i rakouský spolkový ministr životního prostředí Andrä Rupprechter. Uvedl, že se kvůli němu obrátí na Evropskou komisi. Podle něj totiž Česko mělo před vydáním povolení provést přeshraniční studii posouzení dopadů na životní prostřední (takzvaná EIA). Tento svůj požadavek prý Rupprechter vždy opakoval při setkáních se svým českým kolegou Richardem Brabcem. Znovu s ním o tom chtěl telefonicky hovořit ještě ve čtvrtek či dnes.

Provedení studie dnes vyžadoval také Pernkopf. "Musíme být varovným hlasem Evropy, ale nejen to. Ukazujeme i to, že to jde i jinak. I Česko by mohlo rozvíjet vodní a větrnou energetiku, ale ne: vybrali si tu zdánlivě levnější cestu a spolu s tím i větší bezpečnostní riziko pro region," uvedl zemský rada. "Říkám to i proto, že jsme všichni viděli, že se i teroristé snaží destabilizovat jaderné elektrárny. To jsme zažili v Belgii. To v Evropě nechceme, a proto máme jen jedinou možnost: naprostý odklon od jaderné energie," dodal.

Pernkopf už před středečním udělením povolení avizoval, že se bude snažit provozu elektrárny Dukovany zabránit. Zadal proto Ústavu geodynamiky vídeňské univerzity vypracování studie, která by měla zkoumat riziko zemětřesení v okolí Dukovan. Oblast, v níž elektrárna leží, je totiž podle něj "známa svou seismickou aktivitou".

Také rakouská nevládní organizace Global 2000 ve čtvrtek Dukovany označila za jednu z "nejproblematičtějších" elektráren v Evropě.

Jaderná elektrárna Dukovany má celkem čtyři jaderné bloky. ČEZ zatím na jejich provoz získával od státního úřadu vždy desetileté licence; povolení pro první blok mělo vypršet na konci loňského roku, SÚJB ho ale na žádost firmy prodloužil o tři měsíce kvůli nutnosti opakovaně zkontrolovat svary potrubí. Nyní poprvé dostal první blok povolení na dobu neurčitou. O nové povolení pro druhý dukovanský blok ČEZ požádá během letoška a v příštím roce pro bloky tři a čtyři.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Vojáci vyslaní do Washingtonu kvůli nepokojům se stáhnou

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států kvůli nepokojům. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.

Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. "Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington," řekla ve čtvrtek Bowserová.

Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila a ti zbývající, kterých je asi 900, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.

Zdroj: ČTK
Další zprávy