Praha – Manifestace síly za zavřenými dveřmi. Tak lze zjednodušeně popsat akci, kterou na příští středu připravuje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odboráře ze soukromé i veřejné sféry pozvala do Prahy tentokrát ne kvůli demonstraci v ulicích, ale na jakési motivační školení, jak při kolektivním vyjednávání zatlačit na zvýšení mezd.
Česká ekonomika výrazně roste a firmy začínají mít problém s nedostatkem pracovníků. Jedinečná příležitost zatlačit na zaměstnavatele, aby vám přidal peníze. "Teď je správný čas, podobná příležitost zase jen tak brzy nebude," zdůrazňuje Josef Středula, předseda ČMKOS.
Chystanou akci s názvem Konec levné práce vyhlásili odboráři už v červnu. V libeňské Aréně Sparta se má na tři hodiny sejít 1000 až 1500 odborářů ze státní i soukromé sféry. Největší Odborový svaz Kovo chce na akci vyslat pět set lidí a například z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče má dorazit okolo 140 členů.
Největší protest? Proti Nečasově vládě
Zatím největší odborářská demonstrace v Česku proběhla v dubnu 2012 na Václavském náměstí v Praze. Cílem bylo zastavení vládních reforem, zejména škrtů prosazovaných kabinetem Petra Nečase, demise vlády a předčasné volby. Podle odborářů se jí zúčastnilo až 150 tisíc lidí, podle policie přibližně 90 tisíc.
Více lidí tentokrát odborářská centrála do Prahy nezve, ulice zaplnit nechce. Aréna má kapacitu právě 1500 lidí. Proč si vybrala zrovna tuto sportovní halu, a ne třeba nedalekou, kapacitně mnohonásobně větší O2 arenu? Bylo to organizačně nejjednodušší, vysvětluje Středula. Další zájemci mohou sledovat videozáznam.
Zdroje jsou, tvrdí odboráři
Přesný průběh akce, na níž mají vystoupit i odboroví hlavouni z Německa, Rakouska a Slovenska, pořadatelé zatím tají. Podle Středuly ale půjde o "demonstraci síly".
Téma je jasné. Zdůraznit odborářům z firem, že česká ekonomika letos rekordně roste, takže je namístě říci si o vyšší výplatu. Mzdy i platy by podle ČMKOS měly - po odečtení inflace - růst o tři až pět procent.
Dosavadní růst mezd o 2,7 procenta podle Středuly nestačí. "Může být ještě vyšší. Čekám, že firmy letos vykážou historicky nejvyšší dividendy," uvádí. Některé firmy na tom samozřejmě mohou být špatně, drtivá většina si to ale může dovolit, dodává.
#ČMKOS za #Koneclevneprace v ČR. Zaměstnanci si dobrou mzdu zaslouží http://t.co/jDBvm1idHv @R_Spicar_SPD_CR @mpicl pic.twitter.com/lySlri4dR2
— Josef Stredula (@JStredula) August 27, 2015
"Smyslem mítinku je předat informace a podpořit odborové vyjednavače v jednotlivých podnicích," shrnuje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Ve firmách, kde působí odbory, přijde na výdělek řeč právě během podzimu, až se budou uzavírat kolektivní smlouvy pro příští rok.
Současná úroveň mezd podle odborářů o nějakém oživení ekonomiky vůbec nevypovídá. "V roce 2014 vzrostl firmám zisk o více než 13 procent, ale mzdy pouze o 3,3 procenta. To není férový přístup k zaměstnancům," stěžuje si předseda Odborového svazu Kovo Jaroslav Souček. "Nám jde o to, aby si zaměstnanci řekli pouze o tolik, na kolik jednotlivé firmy reálně mají. Nic víc! Nevedeme naše odboráře k tomu, aby své zaměstnavatele, jak někteří manažeři tvrdí, ruinovali," dodává předseda Odborového svazu textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy Zdeněk Heller.
Může mzda kopírovat zisk?
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj má jiný názor. "Jsou firmy, které si mohou dovolit klidně i větší nárůst mezd než pět procent. Ale na druhé straně zase řada firem by se při vyšším růstu mezd mohla dostat do vážných problémů při ochlazení ekonomiky," říká. Odvolává se na srpnový průzkum svazu, jehož se zúčastnilo 110 firem. Více než čtvrtina z nich hlásila ve srovnání s loňským létem "horší náladu".
Podle Rafaje není možné, aby mzdy rostly stejně rychle jako zisky firem. Zisky se totiž na rozdíl od mezd vyvíjejí cyklicky. "Jednou je to dvouciferný růst, jindy dvouciferný propad," připomíná s tím, že mzdy pak v době ekonomických problémů podobně pružně snižovat nelze. "I proto musí být firmy v době růstu opatrné," zdůrazňuje.
„Oněch 12 až 13 procent, o nichž odbory hovoří, což mimochodem není zisk, ale hrubý provozní přebytek, v sobě nezahrnuje řadu dalších nákladů, jako jsou úroky, nájmy nebo poplatky z licencí,“ dodává Rafaj. Samotný zisk by pak podle něj měl sloužit spíše k jednorázovým odměnám. "Firmy musí své zisky především použít na investice, do strojů, do výzkumu, do nových kapacit,“ vysvětluje.
Výrazný růst mezd odmítá také prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. "Současný růst ekonomiky vystřídal období zdlouhavé recese, která podnikům vyčerpala jejich rezervy. Takže nynější období růstu je i o tom, že si podniky, obrazně řečeno, lížou rány, tedy doplňují vyčerpané rezervy," říká.
"Dost často se zapomíná, a v případě požadavků odborů to platí násobně, že vývoj mezd by měl odpovídat vývoji produktivity práce," uvádí Dlouhý. Ta přitom podle něj v Česku stále pokulhává za zahraničím.
Odboráři zatím nevědí, co podniknou, pokud firmy na požadované zvýšení mezd nekývnou. "Postupujeme krok za krokem. Není pevný scénář, který by říkal, co kdyby náhodou...," tvrdí Středula.
Máme se hůř než v cizině
Odboráři argumentují i tím, že čeští zaměstnanci dostávají v práci výrazně méně než jejich kolegové v Rakousku a Německu, což pak často vede k odlivu mozků za hranice. "Za 25 let od listopadu 1989 jsme se dostali na úroveň 28 procent německých mezd, přičemž zhruba 80 procent zaměstnanců v Česku ani této úrovně nedosahuje," uvádí ČMKOS.
Odboráři nejsou spokojeni ani s minimální mzdou, přestože současná vláda ji od ledna opět zvýší. Připomínají, že současných 9200 korun hrubého měsíčně je čtvrtá nejnižší částka v Evropské unii, v poměru k tuzemské průměrné mzdě jde o necelých 35 procent. "Tento podíl by měl přitom činit nejméně 40 procent průměrné mzdy, aby se lidem vůbec vyplatilo pracovat," říká Středula.
Podle programového prohlášení vlády by se minimální mzda měla na zmíněnou hranici dostat do konce volebního období, tedy do podzimu 2017. Podle Středuly lze tento cíl stále ještě stihnout, přestože od ledna 2016 stoupne minimální mzda opět „jen“ o 700 korun místo tisícovky, kterou odbory požadovaly.
Podle Součka z OS Kovo se české ceny pohybují zhruba na 70 procentech těch německých a 66 procentech rakouských. Proto není důvod, aby byla minimální mzda v Česku mnohonásobně nižší než třeba v Německu, kde činí 1473 eur - zhruba 39 830 korun. Odboráři poukazují i na to, že hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly (snaží se zohlednit cenové rozdíly mezi státy) dosahuje v Česku jen 84 procent průměru EU, zatímco v Rakousku to loni bylo 128 procent a v Německu 124 procent.
"Zaměstnanci by si měli říci o zvýšení mezd, které odpovídá růstu ekonomiky a růstu zisků firem," zdůrazňuje proto Žitníková z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
