"Koronavirus hraje nyní na poli jazykových benefitů velkou roli. V současné situaci se potýkáme s ekonomickým dopadem pandemie, respektive vládních opatření. Spousta firem šetří a více se rozmýšlí, kterým zaměstnancům umožní jazykové kurzy navštěvovat," říká Marie Jelinek z jazykové školy Skřivánek, která se věnuje především firemní výuce.
Přitom příspěvek na jazykové kurzy zaměstnanci oceňují a zařazují ho v průzkumech stabilně mezi nejoblíbenější benefity.
"Kurzy jsou dlouhodobě a stabilně považovány za vítaný benefit. Mnozí studenti si i na možnost navštěvovat jazykové kurzy zvykli, jelikož jim znalost jazyka umožňuje se dále profesně rozvíjet a i získat lepší pracovní pozici. Máme i studenty, kteří mají výuku jazyka nařízenou, protože jej potřebují cíleně ke své práci, ale obecně možnost učit se cizí jazyk studenti berou jako příjemný a vítaný bonus k jejich osobnímu a profesnímu rozvoji," doplňuje Marie Jelinek.
Pokud je v zájmu firmy, aby pracovník ovládal určitý jazyk, většinou mu kurz platí v plné výši. Část firem pak hradí jen část nákladů na výuku a zaměstnanec doplácí zbytek ze svého. Skřivánek má mezi klienty jak státní instituce, tak nadnárodní firmy i ty malé o pár zaměstnancích.
Největší zájem je o angličtinu a němčinu. Jak ale upozorňuje Marie Jelinek, firmy chtějí momentálně šetřit a už si mnohem více vybírají, komu jazykové kurzy zdarma nabídnou a kdo si bude muset na jazykové vzdělávání částečně přispívat. Případně komu benefit zruší úplně.
Podle personalistů je ale důležité neustále jazykovou vybavenost Čechů zlepšovat. Zvlášť u těch starších.
"Podle jednoho průzkumu Evropské unie dokáže 49 procent Čechů konverzovat v jednom cizím jazyce. V Lucembursku, Nizozemsku nebo Švédsku je to přes 90 procent. Televizním zprávám v angličtině rozumí 18 procent Čechů, ale v Nizozemsku je to více než polovina obyvatel. V Nizozemsku dokáže konverzovat dvěma cizími jazyky 77 procent populace, v Dánsku 58 procent, ale u nás pouze 22 procent," přibližuje výsledky průzkumu personalista z ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Zároveň ale dodává, že se situace zlepšuje a svět doháníme. "Přístup dětí a studentů k jazykové výuce je nyní velmi dobrý, naprosto běžné jsou zahraniční pobyty během studia a také možnost jazykových kurzů v zaměstnání patří mezi nejvyhledávanější benefity," říká Halbrštát.
Upozorňuje, že na znalost cizích jazyků, především angličtiny, je na trhu práce kladen velký důraz.
"Skoro bych řekl, že často i zbytečně, ale v každém případě je neznalost angličtiny velký handicap. Podle našich statistik je požadavek angličtiny ve více než 75 procentech inzerátů na volné pozice. Je pravda, že často nerozpoznáte, zda budete angličtinu opravdu potřebovat a jak často. Může se stát, že v inzerátu bude požadována komunikativní znalost angličtiny, ale nakonec kandidát použije angličtinu jen dvakrát měsíčně," doplňuje personalista.
Zatímco některé firmy trvají na znalosti angličtiny zbytečně, kandidáti zase občas své znalosti přeceňují. "Máme tendenci své jazykové dovednosti přeceňovat, zejména v životopisech. Lidé často uvedou komunikativní znalost a na pohovoru nedají dohromady ani popis své pracovní náplně. Trpíme především takzvanou czenglish, příšernou výslovností, zmatkem v gramatice a strachem mluvit," míní Zuzana Krajča ze společnosti Sodexo Benefity.
Upozorňuje ještě na jeden nešvar studentů. "Zájem o jazykové benefity je velký, ale ne každý v docházce na kurz vydrží. Lidé se postupně začnou vymlouvat na práci a nedostatek času. Pokud firma nechce vyhazovat peníze a chce, aby se zaměstnanec zlepšoval, měla by požadovat zvyšování jazykové úrovně a pravidelně ji testovat," dodává Krajča.
Větší motivaci a lepší výsledky podle ní mají zaměstnanci, kteří mají možnost zaplatit si jazykové vzdělávání z volnočasových benefitů.
Jazykové benefity ale nejsou jediné, které budou kvůli pandemii možná vzácnější. "Před koronavirovou krizí se na přehřátém pracovním trhu doslova roztrhl pytel s benefity. V roce 2019 je poskytovalo 95 procent zaměstnavatelů v průměrném počtu pěti různých benefitů na jednoho zaměstnance. Zvláště rozšířené byly třeba v odvětví IT, ve farmacii nebo v autoprůmyslu. Nyní dochází k seškrtávání těchto benefitů," říká Lukáš Kovanda, ekonom Trinity Bank.
Výjimku podle něj představuje home office, při němž někteří zaměstnavatelé zůstanou po skončení pandemie už natrvalo. Další výjimkou jsou pak zařízení, která zaměstnanec při home officu využije, například notebooky.
"S jinými benefity je to ale špatné, ty zaměstnavatelé seškrtávají. Jedná se třeba o placené nadstandardní služby u lékaře, plavenky, poukázky do fit center a další. V mnoha firmách také letos musí zaměstnanci zapomenout na bonusy či třinácté platy," dodává ekonom.
