Praha - Zdražení eura na 27 korun nemělo žádný vliv na to, jak moc Češi nakupují, domnívá se guvernér České národní banky Miroslav Singer. Varování některých ekonomů, že si domácnosti pořídí vše, co potřebují, už před Vánoci a pak utrácet přestanou, se podle něj nenaplnila.

"Nejprve říkali, že se to zhorší v prosinci, pak se to mělo zhoršit v lednu, pak v únoru, ale zatím se nic nezhoršuje," řekl Singer na konferenci Klubu investorů na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Guvernér připomíná, že únorové tržby maloobchodníků byly meziročně nejlepší od začátku roku 2011. Ve srovnání s loňským rokem stouply o 8,1 procenta, oproti letošnímu lednu se zvýšily o 0,3 procenta.

Stejně tak po listopadové intervenci ČNB nenastalo "hrozné zdražování", zdůraznil Singer. "I kdybych upustil od poklesu cen energií, o kterém se mluví jako o správném, tak by bylo evidentní, že by se ekonomika ocitla v deflaci," uvedl.

Jeden z normálnějších nástrojů

Kdyby ČNB neintervenovala, koruna by posílila na 24 korun za euro a spotřebitelské ceny by se snižovaly zhruba o procento. To by podle něj vedlo k obávané deflační spirále, v rámci které firmy omezí výrobu, začnou propouštět a lidé budou stále méně utrácet. "Centrální banky se obávají deflace z toho důvodu, že jim neumí čelit," říká guvernér.

Kurz je podle Singera ještě jeden z normálnějších nástrojů, které se daly použít. "Pak už by centrální banka musela nakupovat věci, které normálně nemá, ať už obecně dluhopisy soukromých společností nebo dlouhodobé dluhopisy státu," vysvětlil online deníku Aktuálně.cz.

Ovlivňovat kurz koruny pouze pomocí prohlášení podle Singera už nebylo možné, protože každé z nich působilo jen chvíli.

Guvernér ČNB také vyvrací argument některých ekonomů, že český pokles cen byl zdravý a spojený s technologickým pokrokem, v rámci kterého vykazují firmy stále lepší hospodářské výsledky.

"Česko v této situaci není, využívají se ty nejméně efektivní a zastaralé technologie, firmám klesá zisk. Zažíváme jen zvýrazňující se konkurenci na trhu s energií. Takže jde převážně o efekt nadbytečných kapacit. Tím se ovšem snižuje schopnost firem investovat a návazně vyrábět," vysvětluje.

Kurzový závazek možná potrvá déle

Singer také potvrdil, že kurz na 27 korunách za euro bude ČNB držet možná ještě déle, než původně avizovala. "Tehdy jsme říkali, že kurzový závazek vidíme minimálně na letošní rok, to znamená do února 2015, kdy bude první měnové zasedání. Podle aktuálních čísel je přitom patrné, že to potrvá o něco déle," uvedl.

Intervence byla podle Singera nakonec ještě potřebnější, než se zdálo. "Vypadá to, že ekonomika byla dál od svého potenciálu, než jsme si kdy mysleli," říká. To se podle něj projevuje v tom, že při růstu, který je o něco vyšší než ten očekávaný, dochází ještě k nižší inflaci, než se předpokládalo.

Singer ale připomíná, že centrální banka na trhu už pět měsíců prakticky nepůsobí. "Jsem tedy poněkud nervózní, když se v novinách dočtu, že intervence pokračují," prohlásil.

Další zásah podle něj v nejbližších měsících ani zatím není třeba. "Kurz se drží sám tržními silami na nějakých 27,30 nebo 27,40 koruny za euro," dodává. Obchodníci podle něj zvládli své ceny přizpůsobit během několika prvních týdnů poté, co ČNB nakoupila cenné papíry za zhruba 7,5 miliardy korun.

S dalšími zeměmi se nelze srovnávat

V deflaci, do níž česká ekonomika nakonec nespadla, se nyní nachází šest členů Evropské unie, například Slovensko, Řecko, Kypr nebo Bulharsko. Zda u některých z nich dochází k ničivým důsledkům, před nimiž ČNB varovala, nelze podle Singera posoudit.

"Ve většině těchto zemí ale sledujeme, že ačkoliv dramaticky šetří, tak jejich dluhy narůstají. Zvětšují se dokonce i tehdy, když ekonomiky rostou," tvrdí ekonom.