Praha – Spotřebitelské ceny stouply v listopadu o 1,5 procenta oproti stejnému období loňského roku, což je nejvíce od června roku 2013. Meziroční inflace tak byla o 0,7 procentního bodu vyšší než letos v říjnu. Oznámil to dnes Český statistický úřad.
Inflace byla rychlejší, než většina analytiků očekávala. Ovlivnil ji hlavně růst cen potravin a ropy – právě zlevňování pohonných hmot přitom v posledních měsících tlačilo inflaci dolů.
“Hlavním tahounem meziroční inflace zůstal alkohol a tabák, příčiny listopadového zrychlení je ale třeba hledat na straně potravin a pohonných hmot. Zatímco po celý letošní rok potraviny do celkové inflace přispívaly záporně, tak v listopadu byl už jejich příspěvek kladný,” říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních dvanáct měsíců proti průměru předchozích dvanácti měsíců byla v listopadu 0,5 procenta.
Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily oproti loňskému listopadu o 1,6 procenta, přičemž například cukr dokonce o 26,5 procenta, sýry o 12,3 procenta, máslo o 10,8 procenta a vejce o 10,3 procenta. Tabákové výrobky byly v listopadu dražší o 6,5 procenta než před rokem, lihoviny o 6,5 procenta, pivo o 6,2 procenta, nealkoholické nápoje o 1,6 procenta, mléko o 1,2 procenta.
Restaurace zdražují nejen kvůli EET
Ceny stravovacích služeb, které mohly stoupnout i kvůli prosincovému startu elektronické evidence tržeb, se v listopadu meziročně zvýšily o 2,5 procenta.
„EET sama o sobě, i díky snížení daní, není důvod pro zdražování. Nicméně ceny se v tomto sektoru již nějakou dobu výrazněji nehýbaly a v současnosti vidíme několik jiných nákladových tlaků, které určité zvyšování cen ospravedlňují,“ říká analytik Komerční banky Viktor Zeisel. Konkrétně jde podle něj o rostoucí ceny potravin, zvýšené mzdové tlaky i rostoucí ceny nájmů, zejména v Praze.
"Předpokládáme, že zdražení restauračních služeb zhruba z jedné poloviny odráželo předčasné navyšování cen před chystaným zavedením EET a z druhé poloviny růst cen vstupů, zejména cen potravin," říká ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. "Zatímco v listopadu byl dopad plánovaného startu EET do inflace ještě relativně zanedbatelný, v prosinci už tomu může být jinak. Odhadujeme, že navýšení inflace kvůli EET může v prosinci dosáhnout celé desetiny procenta," dodává.
Český inflační super-skok. Inflace v listopadu vyskočila o desetinu víc, než jsme
— Analytici ČSOB (@AnalyticiCSOB) December 9, 2016
očekávali, a dosáhla 1,5 %. PD https://t.co/5Lz9oAM2oW pic.twitter.com/4LZaGmcewx
"Listopadovou inflací se zlomil trend, kdy na jedné straně klesaly ceny zboží a rostly ceny služeb. Nyní už se zvyšují ceny obojího. Zboží meziročně zdražilo o 1,5 procenta, služby o 1,7 procent," upozorňuje ekonom ČSOB Petr Dufek.
Obuv zdražila v průměru o 3,8 procenta, lázeňské pobyty o 3,6 procenta, rekreační a kulturní služby o 2,8 procenta. Zdražilo také bydlení – nejvíce stočné (o 5,3 procenta). Čisté nájemné stouplo o 1,8 procenta, vodné o 1,6 procenta, elektřina o 1,2 procenta.
Meziročně naopak klesly ceny zemního plynu (o 6,9 procenta). Analytici Komerční banky odhadují, že koncové ceny plynu v příštím roce klesnou v průměru o tři procenta. „Nepatrné snížení ceny by mělo nastat i u tepla. V případě elektřiny neočekáváme žádnou výraznou cenovou změnu,“ upřesňuje Zeisel.
Z potravin v listopadu klesly například ceny brambor (meziročně o 7,3 procenta), mouky (o 5,4 procenta) nebo jogurtů (o 4,7 procenta). Pohonné hmoty jsou oproti loňsku levnější už jen o 0,3 procenta.
Blíží se konec intervencí
Na dvě procenta, což je cílem České národní banky, se inflace podle analytiků dostane zřejmě na konci prvního čtvrtletí roku 2017. Konec měnových intervencí, a tedy umělého oslabování koruny, se tedy podle nich blíží.
„To nadále potvrzuje náš výhled, že kurzový závazek skončí již ve druhém čtvrtletí příštího roku. Navíc vidíme rizika i vyššího cenového růstu,“ říká Zeisel. Na inflaci totiž tlačí i rychlý růst mezd, který by se příští rok mohl dostat nad pět procent.
Rozhodnutí o konci intervencí mohou ještě oddálit třeba kroky Evropské centrální banky, která včera rozhodla o prodloužení svého programu na nákup dluhopisů, a do evropské ekonomiky tak bude pumpovat nové desítky miliard eur o devět měsíců déle.
V důsledku ale podle Jana Bureše, ekonoma Poštovní spořitelny, tyto nákupy ECB sníží příliv spekulativních nákupů koruny. „ECB by proto neměla být ve finále zásadní překážkou pro náš základní scénář – konec intervencí ve třetím čtvrtletí příštího roku,“ říká Bureš.
"Celková inflace se může dostat na úroveň dvouprocentního cíle ČNB již v průběhu prvního čtvrtletí roku 2017," očekává Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
"Centrální banka má při svých úvahách o ukončení takzvaného kurzového závazku dilema: zatímco data z české ekonomiky, především vývoj inflace a mezd, hovoří pro ukončení intervencí zhruba v polovině roku 2017, tak vnější prostředí v podobě měnové politiky ECB hovoří pro pozdější termín. Osobně si i nadále myslím, že k ukončení dojde až během podzimu 2017," dodává Jáč.
